Orální antikoagulacní lécba Vlastní monitorování lepsí nez konvencní péce pri prevenci vzniku krevních srazenin

Metaanalýza publikovaná online první v roce 2008 Lancet ukazuje, ze pacienti, kterí sami sebe sledují lécbu s antagonisty vitaminu K (VKA), jako je warfarin, snizují riziko vzniku tromboembolických príhod, jako je mrtvice, hluboká zilní trombóza a srdecní záchvaty, ve srovnání s temi, kterí dostávají tradicní péce.
Priblizne 1 milion lidí ve Velké Británii je zpusobilých pro perorální antikoagulacní terapii a v Evrope více nez 4 miliony pacientu uzívá dlouhodobé perorální antikoagulaci na stavy, jako jsou srdecní arytmie, umelé srdecní chlopne nebo s anamnézou vzniku krevních srazenin. Vzhledem k tomu, ze populace stárne, ocekává se výrazné zvýsení poptávky po perorálních antikoagulancích.
Kazdý pacient reaguje jinak na stejnou dávku VKA. Vzhledem k tomu, ze terapeutický rozsah pro VKA je omezen, je nezbytné pravidelne monitorovat krev pacienta a v prípade potreby upravovat dávku, aby se zabránilo nadmerné antikoagulaci, která muze vést k závaznému krvácení nebo nedostatecné antikoagulaci, která muze mít za následek vznik pacientu s potenciálne smrtelnými krevními srazeninami ze tyto léky mají zabránit.
Pro pacienty je výhodnejsí samo-monitorovat, protoze muze zlepsit kvalitu antikoagulace, ale samo-testování, pri nemz se pacienti samy o sobe prizpusobují úprave dávkování provádené lékarem, stejne jako samospráva, kdyz se testují samy, a také upravit svou vlastní dávku, zustává nekonzistentní jak v zemích, tak mezi jednotlivými zememi, v rozmezí od 1% pacientu v USA az po 20% pacientu s antikoagulacní lécbou v Nemecku.
Vedoucí studie Carl Heneghan z univerzity v Oxfordu ve Velké Británii chtel poskytnout více dukazu o výhodách vlastního monitorování. Kombinovaly jednotlivé údaje o pacientech z 11 randomizovaných studií, které porovnávaly vlastní monitorování perorální antikoagulace s konvencní pécí.
Heneghan a jeho tým odhadovali úcinek vlastního sledování na první závazné krvácivé onemocnení, první tromboembolickou príhodu a cas do úmrtí u dulezitých podskupin pacientu, jako jsou pacienti ve stárí a pacienti s fibrilací síní, bezným a významným rizikovým faktorem mozkové mrtvice a temi, s mechanickou srdecní chlopní.
Bylo zjisteno, ze celkové sledování pacientu snizuje riziko tromboembolických príhod o 49% ve srovnání s tradicní pécí, ale zjistilo, ze míra krvácivých komplikací byla v obou skupinách srovnatelná. Zjistili také, ze vlastní monitorování nemá zádný významný vliv na úmrtnost.
Vsimli si, ze prínos sebepozorování byl znacný u osob mladsích 55 let, kterí meli pravdepodobnost tromboembolické príhody nizsí nez 60% a u pacientu s mechanickou srdecní chlopní, jejichz riziko bylo snízeno na polovinu.
Významne poznamenali, ze samocinné sledování snízilo úmrtnost a nevyvolalo komplikace u starých pacientu, kterí jsou vystaveni vysokému riziku závazného krvácení, coz naznacuje, ze vek by nemel být pouzíván jako faktor urcující, zda osoba, která je zpusobilá k samostatnému rízení .
V záverecném vyjádrení autori ríkají:

"Samokontrola a samoregulace perorální koagulace je bezpecnou volbou pro vhodné pacienty vsech vekových skupin. Pacientum by také mela být nabídnuta moznost sebe-rídit jejich onemocnení s vhodnou podporou zdravotní péce jako zálohováním."

Paul Alexander Kyrle a Sabine Eichinger z Lékarské univerzity ve Vídni ve Vídni v Rakousku uvádejí v komentári:

"Pacientum s mechanickými srdecními ventily, zvláste tem mladsím nez 55 let, by melo být nabídnuto vlastní rízení (spíse nez auto-testování) lécby antagonisty vitaminu K. Nevidíme místo pro sebe-monitorování v jiných oblastech této lécby s výjimkou jednotlivých pacientu, u nichz je omezena moznost prístupu k rutinní obvyklé antikoagulacní lécbe. "

Napsal Petra Rattue