Funkce mozku starsích dospelých fungují lépe ráno

Výzkumní pracovníci, kterí testují kognitivní výkon, mohou chtít venovat pozornost nedávné studii, která naznacuje, ze starsí dospelí, kterí jsou vysetreni ráno - jejich optimální denní doba - mají lepsí výkon pri kognitivních úkolech.
Ranní lidé: vedci zjistili, ze kognitivní výkonnost je lepsí u starsích dospelých v porovnání s odpoledne.

Vedci z Výzkumného ústavu Rotman v Baycrest Health Sciences a University of Toronto v Kanade publikují výsledky v casopise Psychologie a stárnutí.

"Denní cas opravdu zálezí na testování starsích dospelých," ríká hlavní autor John Anderson. "Tato veková skupina je více zamerená a schopnejsí ignorovat rozptýlení ráno nez odpoledne."

On a jeho kolegové poznamenávají, ze jejich studie poskytuje nejsilnejsí dukaz, ze v prubehu dne jsou meritelné rozdíly v mozkové funkci pro starsí dospelé.

V rámci svého výzkumu tým sledoval 16 mladsích dospelých ve veku od 19 do 30 let a starsích dospelých ve veku 60-82 let, kterí se úcastnili rady pametových testu od 1:00 do 5:00 hod.

Pro tyto testy museli úcastníci studovat a vyvolat soubor obrazových a slovních kombinací, které se objevily na obrazovce pocítace. Jako prostredek rozptýlení vedci naprogramovali irelevantní slova spojená s urcitými obrázky a irelevantními obrázky spojenými s urcitými slovy, které se objevily na obrazovce.

Zatímco úcastníci dokoncili testování, vedci naskenovali své mozky funkcním zobrazením magnetickou rezonancí (fMRI), coz jim umoznilo pozorovat, které oblasti mozku byly aktivovány.

Starsí dospelí testovaní v ranních aktivovaných oblastech mozku jako mladsí skupina

Výzkumníci zjistili, ze starsí dospelí meli o 10% vetsí pravdepodobnost, ze se zamerí na rusivé informace nez mladsí dospelí, kterí úspesne tyto informace z velké cásti zablokovali.

Navíc data získaná z vysetrení fMRI ukázaly, ze starsí dospelí vykazovali v odpoledních hodinách významne nizsí aktivitu v oblastech mozku pozornosti, ve srovnání s mladsími dospelými.

Starsí dospelí, kterí byli odpoledne vyzkouseni, vykazovali známky "volnobehu", ríkají vedci, coz znamená, ze ukazují aktivace ve výchozím rezimu - soubor oblastí, které se aktivují, kdyz clovek odpocívá nebo vubec nerozmýslí o nicem.

To by mohlo znamenat, ze dospelí meli tezké zamerení, protoze kdyz clovek plne zameruje svou pozornost na neco, potlacují se klidové stavové aktivace.

Ale pro starsí dospelé je stríbrná podsívka. Tým zjistil, ze kdyz byla testována dalsí skupina 18 starsích dospelých mezi 8:30 a 10:30 ráno, výrazne lepsí výsledky.

Podrobneji se soustredili na méne rusivých predmetu nez jejich vrstevníci, kterí byli odpoledne vyzkouseni a dokonce uzavreli rozdíly ve vekovém rozdílu ve výkonu s mladsími dospelými.

Kdyz byli starsí dospelí testováni ráno, vedci poznamenali, ze aktivovali stejné oblasti mozku jako mladí dospelí, kterí ignorovali rozptýlení. A to muze naznacovat, ze denní cas, kdy jsou testováni starsí dospelí, je dulezitým faktorem toho, jak dobre fungují a jaký druh mozkových aktivit mohou od nich ocekávat.

V komentári k záverum ve skupine starsích dospelých pacientu vysvetluje Anderson:

"Jejich zlepsený kognitivní výkon ráno souvisel s vetsí aktivací mozkových pozorovacích kontrolních oblastí - rostrální prefrontální a superiální parietální kura - podobne jako u mladých dospelých".

Starsí dospelí by meli naplánovat aktivity dusevního zdanení na ráno

Dr. Lynn Hasher, hlavní autor clánku, tvrdí, ze jejich výzkum "je v souladu s predchozími vedeckými zprávami, které ukazují, ze v denní dobe, která odpovídá cirkadiánním vzrusujícím vzorum, jsou starsí dospelí schopni odolat rozptýlení."

Dodává, ze ignorování denního casu pri testování starsích dospelých na urcité úkoly "muze zpusobit nepresný obraz vekových rozdílu v mozkové funkci."

Ve svetle svých zjistení Anderson doporucí, aby starsí dospelí naplánovali své nejvíce psychicky nárocné úkoly - jako je delat dane, provést test, videt lékare o novém stavu nebo varit nový recept - ráno.

Zdravotní novinky dnes ze lidé, kterí mohou rychle zpracovat vizuální informace v pozdejsím zivote, mají vyssí pravdepodobnost, ze zustanou dusevne akutní s vekem.

Deti, které spí, jíst méne kalorií

Nová studie zjistila, ze deti, které spí více, mohou jíst méne kalorií a méne váhu, címz posilují myslenku, ze rizika spojené s obezitou a nedostatek spánku jsou spojeny. Vedoucí Centra pro výzkum a vzdelávání v oblasti obezity (CORE) na Temple University ve Philadelphii, PA, je studie povazována za první, která se podívá na vliv spánku na stravovací chování detí tím, ze manipuluje s casem spánku.

(Health)

Beta-blokátory omezují riziko demencí?

Predbezné výsledky nové studie, která má být predlozena na konferenci v breznu, zpusobují, ze vedci se ptají, zda beta-blokátory, trída léku bezne uzívaná k lécbe vysokého krevního tlaku a srdecních onemocnení, muze snízit riziko demencí. Studie zjistila, ze pitva starsích muzu ukázala, ze ti, kterí uzívali betablokátory, meli méne zmen v mozku, které jsou obvykle spojeny s Alzheimerovou chorobou a jinými typy demence.

(Health)