Pracovní expozice magnetickým polím zvysuje riziko ALS

Amyotrofická laterální skleróza je vzácné neurodegenerativní onemocnení neznámého puvodu, které je v soucasné dobe nelécitelné. Nový výzkum naznacuje, ze expozice magnetickým polím na pracovisti muze být zodpovedná za onemocnení.
Nový výzkum naznacuje, ze vysoká úroven vystavení vysoce magnetickým polím extrémne nízkým kmitoctem zvysuje riziko vzniku ALS.

Amyotrofická laterální skleróza (ALS) - nekdy oznacovaná jako Lou Gehrigova nemoc - je vzácné onemocnení, které postupne a nevratne zabíjí neurony odpovedné za pohyb. Postupne se pacienti s ALS stávají neschopnými zvýkat, chodit nebo dokonce dýchat.

Sdruzení ALS odhaduje, ze kazdorocne diagnostikuje ALS více nez 5 600 lidí a ve Spojených státech trpí priblizne 30 000 lidí.

Vetsina lidí s ALS obvykle umírá na respiracním selhání behem 3 az 5 let po vzniku pocátecních príznaku. Priblizne 20% pacientu zije více nez 5 let a 10% prezívá 10 let nebo déle.

Ackoli lékarstí vedci jeste neví, co zpusobuje onemocnení, nekolik hypotéz bylo uvedeno. Nekteré studie naznacují, ze expozice zivotního prostredí muze být zodpovedná za nemoc, a jiné navrhly radu rizikových faktoru, vcetne kourení, telesné aktivity a úrovne vzdelání.

Predchozí výzkum poukázal na radu pracovních expozic, které mohou zpusobit onemocnení. Nekteré z nich zahrnují extrémne nízkofrekvencní magnetické pole (ELF-MF), elektrické soky, kovy a toxické látky, jako jsou rozpoustedla a pesticidy.

Korelace zjistené v techto studiích vsak byly zpochybneny z duvodu metodologických nedostatku v analýze.

Nová studie má za cíl uspet v prípade selhání predchozího výzkumu, zkoumání stávajících dukazu a analýza úcinku výse uvedených pracovních expozic na úmrtnost ALS.

Výzkum provádeli vedci z univerzity v Utrechtu, Maastrichtské univerzite a University Medical Center Utrecht - to vse v Nizozemsku - a výsledky byly publikovány v casopise Pracovní a environmentální medicína.

Studium vazby mezi mortalitou ALS a pracovními expozicemi

Výzkumníci pouzili údaje dostupné z Nizozemské kohorty - rozsáhlé kohortní studie, která zkoumala riziko výzivy a rakoviny u více nez 58 000 muzu a 62 500 zen.

Úcastníci byli ve veku 55 az 69 let, kdyz se zapsali do studie v roce 1986, a byli klinicky sledováni více nez 17 let.

Vedci shromazdovali údaje o svých soucasných a predchozích profesních povoláních pomocí samoobsluzného dotazníku. Tyto údaje pak vlozily do náhodne vybraného subkomfortu více nez 2 400 muzu a 2500 zen spolu s údaji o úmrtnosti ALS - 76 muzských úmrtí a 60 úmrtí u zen.

Pomocí matric s expozicemi práce - validovaným nástrojem, který je bezne pouzíván k hodnocení rizik ohrozujících zdraví na pracovisti - vedci odhadli vystavení kovum, elektrickým sokum, elektromagnetickým vlnám a pesticidum a rozpoustedlum.

Nakonec vedci pouzili Coxovy regresní modely pro výpocet asociace mezi temi, kterí nikdy nebyli vystaveni ELF-MF, tem, kterí byli vystaveni, kumulativní expozici a úmrtnosti ALS.

Muzi vystavení ELF-MF více nez dvakrát vetsí pravdepodobnost vývoje ALS

Výpocty byly shromázdeny podle pohlaví. Krome toho se výzkumníci podíleli na promenných, jako je kourení, úroven vzdelání, index telesné hmotnosti (BMI) a vzorce fyzické aktivity.

Studie celkove odhalila, ze vystavení pracovníkum v laboratorích ELF zvýsilo riziko vývoje ALS u muzu.

Muzi, kterí byli profesionálne vystaveni vysokým hladinám ELF-MF, meli 2,19krát vetsí pravdepodobnost vývoje ALS nez ti, kterí jim nikdy nebyli vystaveni. Navíc tito v horním tertilu (nebo v horní cásti 30 procent) kumulativní expozice byly témer dvakrát vetsí pravdepodobnost vývoje ALS.

Studie nenalezla proporcionální vazbu mezi rizikem ALS a mnozstvím expozice.

Autori dospeli k záveru, ze jejich studie "posiluje dukazy" a poskytuje "dalsí podporu pro souvislost mezi vystavením ELF-MF na pracovisti a zvýsenému riziku mortality ALS".

Zaznamenávají vsak i pozorovací charakter studie, coz znamená, ze nemuze vysvetlit prícinnou souvislost. Dalsí omezení studie spocívá v tom, ze nekteré úmrtí, které byly ve výzkumu povazovány, mohly být chybne prideleny ALS.

Zjistete, jak "prukopnická" technologie umoznila ctyrclennému muzi pohybovat se po koncetinách.

Existuje nejaký gen pro odklad?

Zatímco nekterí jednotlivci se vzdy zdají být na vrcholu vseho, co potrebují, jiní mají sklon odlozit úkoly pro zítrejsí, prístí den nebo následující den. Nyní vedci zjistili, ze pro tyto tendence muze být genetický duvod, protoze rysy otrava a impulsivity jsou geneticky spojené, coz naznacuje, ze mohou být zdedeny.

(Health)

Vedci nesouhlasí s údaji o maximální zivotnosti

V ríjnu 2016 výzkum zverejnený v prírode tvrdil, ze od poloviny 90. let 20. století se vek nejstarsí osoby nezvýsil. Ale nekterí kritizovali vysoký profil, coz vede k sérii výmen názoru mezi autory a jejich kritiky v prírode tento týden. Existuje biologický limit pro lidský zivot?

(Health)