Obstrukcní spánková apnoe - Hypoglossální nervová stimulace zlepsuje proudení vzduchu behem spánku

Nová studie od Johns Hopkins Center for Sleep Disorders Center zverejnená online v Thoracic Society je americký zurnál dýchacích a kritické péce lékarství ukázala, ze hypoglossální nervová stimulace (HGNS) zpusobuje výrazný prutok vzduchu, který souvisí s dávkou, u pacientu trpících obstrukcní spánkovou apnoe (OSA) bez jejich probuzení. Podle studie HGNS prokázala svou potenciální terapeutickou úcinnost pro siroké spektrum závaznosti spánkové apnoe. HGNS také poskytuje alternativu k nepretrzitému pozitivnímu tlaku v dýchacích cestách (CPAP), coz je v soucasné dobe bezná lécba pro stredne tezkou az závaznou OSA, která má casto omezený úcinek, a to jednoduse kvuli spatnému dodrzování pacienta.
Alan R. Schwartz, MD, lékarský reditel Sleep Center v Johns Hopkins Bayview Medical Center uvádí:

"U pacientu s HGNS se zvýsil prutok vzduchu u vsech nasich pacientu a postupne se zvysoval s amplitudou stimulace. Zvýsení prutoku vzduchu, které jsme pozorovali, bylo dostatecné velikosti, aby se vyloucilo omezení inspiracního proudení vzduchu u vetsiny pacientu."

Prístroj, vyrábený Apnex Medical, Inc., který také podporoval studii, pusobí jako kardiostimulátor, monitoruje dýchací vzorce a aktivuje se behem spánku, aby stimuloval hypoglosální nerv, kontroloval svaly v horních dýchacích cestách.
Ve studii se výzkumníci objevili u 30 pacientu stredního veku se stredne tezkou az tezkou obstrukcní spánkovou apnoe; meli implantovaný nový systém HGNS.
Ve studovaném období byl proud v prubehu spánku bez REM zvýsený o úroven hladiny a frekvence a sírka impulsu byly fixovány. Vedci namerili maximální inspiracní proudení vzduchu (Vlmax) a IFL na kazdé aktuální úrovni, behem které byla aplikována stimulace pri strídavých dechách, aby se porovnaly reakce v inspiracním proudení vzduchu vedle nepokrytých dechu.
Výsledky ukázaly, ze HGNS produkoval lineární zvýsení VImax pri soucasném zvysování proudu se signifikantním zvýsením prumeru VImax z 215 ± 21ml / s pri stimulaci na 509 ± 37mL / s na stimulaci. U vsech 30 pacientu pozorovali zvýsení hodnoty Vlmax, pricemz vsechny dosáhly normální nebo témer normální úrovne proudení vzduchu, zatímco u 17 pacientu (57%) bylo IFL zcela vylouceno.
Dr. Schwartz poznamenal:

"V nasí studii se akutní jednostranná stimulace hypoglosálního nervu behem spánku u pacientu s obstrukcní spánkovou apnoe vedla k postupnému zvysování inspiracního proudení vzduchu se zvysující se stimulacní intenzitou a pro vetsinu pacientu bylo zcela vylouceno omezení inspiracního prutoku. vrátil se na výchozí hladiny pri strídavých nestimulovaných dechách, coz naznacuje, ze HGNS má prímý úcinek na lingvální svaly a pruchodnost dýchacích cest bez vyvolávání pacientu ze spánku. "

Autori poznamenali, ze inspiracní úsilí nebylo monitorováno manometrií jícnu a reakce toku nebyla merena ve vsech pozicích tela a spánkových fázích (omezení studie). Nevyhodnotili ani dlouhodobý dopad terapie HGNS.
Dr. Schwartz dospel k záveru:

"Nase nálezy rozsirují predchozí poznatky o úcincích HGNS na proudení vzduchu pri obstrukcní spánkové apnoi tím, ze charakterizují reakce prutoku v rozsahu stimulacních amplitud a prokazují vetsí nárust prutoku vzduchu. Velikost nárustu proudení vzduchu, který jsme pozorovali, naznacuje, ze HGNS muze poskytnout podstatnou úlevu obstrukce horních cest dýchacích cest u techto pacientu v siroké skále závaznosti onemocnení. "

Napsal Petra Rattue