Normální váha Lékari diskutují ztrátu hmotnosti u pacientu casteji nez kolegové s nadváhou

Národní prurezový pruzkum 500 lékaru primární péce v USA zjistil, ze jejich váha muze ovlivnit diagnostiku a péci o obezitu. Mezi nálezy, které byly publikovány dríve v tomto mesíci v casopise Obezita, je návrh, ze lékari, jejichz BMI je v normálním hmotnostním rozmezí, s vetsí pravdepodobností budou diskutovat o úbytku hmotnosti u pacientu nez o nadváze nebo obézních kolegy.
Vedoucí autorka dr. Sara Bleichová, odborná asistentka na oddelení zdravotní politiky a managementu v Johns Hopkins Bloomberg School of Public Health, pro tisk uvedla, ze jejich výsledky také naznacují, ze lékari s normální telesnou hmotností "mají vetsí duveru ve schopnost poskytovat dietu a cvicení poradenství a vnímání poradenství o hubnutí jako duveryhodné ve srovnání s nadváhou nebo obézními lékari ".
Bleich a kolegové hodnotili vliv BMI lékare na péci o obezitu, jejich duveru ve schopnost poskytovat poradenství v oblasti diety a cvicení, vnímání modelování rolí a vnímání duvery pacientu v poradenství o hubnutí. Vsechna data pocházela z dotazníku, ze lékari se dokoncili.
BMI nebo index telesné hmotnosti je pomer hmotnosti cloveka v kilogramech k jeho námestí v jejich výsce v metrech. Vybrali lékare, kterí hlásili, ze mají BMI o hmotnosti 25 kg / m2 nebo více jako nadváhou nebo obézní a pod touto normální hmotností.
Kdyz analyzovali výsledky, vedci zjistili, ze:

• Lékari, kterí hlásili, ze mají normální BMI, casteji diskutují o úbytku telesné hmotnosti u obézních pacientu nez lékari, kterí hlásili BMI v oblasti nadváhy nebo obezity (30% oproti 18%, P = 0,010).


• Lékari s normálním BMI meli vetsí duveru ve schopnost poskytovat poradenství o diete (53% vs. 37%, P = 0,002) a cvicení (56% vs 38%) u obézních pacientu nez u jejich obézních nebo obézních protejsku.


• Více lékaru s normální telesnou hmotností si myslí, ze nadváha nebo obézní pacienti by meli méne pravdepodobné, ze duverují ke ztráte hmotnosti, pokud pocházejí od lékare, který byl nadváhou nebo obézní (80% normálních lékaru si myslí, ze to je ve srovnání s 69% jejich nadváhy nebo obézních kolegu , P = 0,02).


• Lékari, kterí hlásili, ze mají normální BMI, mají vetsí pravdepodobnost nez jejich nadváha nebo obézní kolegové, aby verili, ze lékari by meli být vzorem pro své pacienty tím, ze udrzují zdravou váhu (72% vs 56%, P = 0,002) vs 57%, P = 0,001).


• Sance lékare diagnostikovat pacienty jako obézní (93% vs. 7%, P

Na druhé strane výzkumníci zjistili, ze obézní lékari mají vetsí duveru v predepisování léku na snízení telesné hmotnosti a casteji hlásili úspech pri pomoci pacientum zhubnout.
Dospívají k záveru, ze:
"Tyto výsledky naznacují, ze lékari s normální telesnou hmotností poskytli svým pacientum péci o obezitu a cítili se, ze tak ciní."
Nicméne, jak ríkají výsledky, naznacují, ze praktiky obezity a presvedcení se lisí podle BMI lékare, je zapotrebí více výzkumu, nez muzeme plne porozumet vlivu BMI lékare na péci o obezitu.
Bleich rekl, ze bychom mohli pomáhat lékarum zvýsit jejich duveru v poskytování péce o obézní pacienty bez ohledu na jejich vlastní BMI tím, ze jim pomohou zlepsit vlastní zdraví a zvýsit kvalitu obezity souvisejících skolení.
Národní instituce srdce, plic a krve a administrativa zdravotních zdroju a sluzeb jí pomohly zaplatit za studium.
Americké strediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) odhadují, ze více nez tretina dospelých v USA je obézní a to stojí asi 147 miliard dolaru rocne v související zdravotní péci.
Být obezitou zvysuje sance cloveka na rozvoj mnoha chronických onemocnení, vcetne cukrovky typu 2, onemocnení srdce, mrtvice a vysokého krevního tlaku.
Prestoze existují smernice pro lékare, kterí radí a lécí obézní pacienty, predchozí studie zjistily, ze jen tretina takových pacientu hlásí, ze dostávají od svých lékaru bud diagnózu nebo radu o ztráte hmotnosti.
Napsal Catharine Paddock PhD