Nový cíl byl nalezen pro léky proti úmrtí mozkových bunek

Hlavní dráha vedoucí k smrti mozkových bunek u mysí byla blokována perorálne podávanou slouceninou podobnou lécivu, která úspesne zabranuje neurodegeneraci zvírat.

Zatímco tato konkrétní sloucenina také vedla k neprijatelné ztráte hmotnosti, zjistení poskytuje nový cíl pro budoucí léky pro lécení neurodegenerativních poruch u lidí, jako jsou Alzheimerova a Parkinsonova choroba.

Studie, publikovaná v Vedecká translacní medicínaze sloucenina puvodne vyvinutá farmaceutickou spolecností GlaxoSmithKline pro jiný úcel byla schopna vstoupit do mozku z krevního reciste a zastavit neurodegenerativní onemocnení v celém mozku.

Mysi mely prionové onemocnení - z rodiny vzácných progresivních neurodegenerativních poruch známych jako prenosné spongiformní encefalopatie, jejichz prícinou je Creutzfeldt-Jakobova nemoc (CJD) u lidí.

Drívejsí práce výzkumníku z toxikologického oddelení Lékarské výzkumné rady (MRC) na univerzite v Leicesteru zjistila, ze "nárust nesprávne slozených bílkovin v mozku" mysí s prionovou chorobou zpusobil nadmernou aktivaci prirozený obranný mechanismus v bunkách, vypnutí výroby nových proteinu.

Tato produkce bílkovin - klíc k prezívání mozkových bunek - by se normálne znovu zapnula, ale zabránení vzniku ztrápeného proteinu vedlo k smrti mozkových bunek.

Cesta k smrti mozkových bunek byla vypnutá

Ten predchozí objev, publikovaný v casopise Príroda v roce 2012 vedlo k myslence vedcu, ze tato cesta by mohla být vypnuta.

Profesor Giovanna Mallucci, vedec MRC, který vedl tým výzkumných pracovníku, ríká: "Nase predchozí studie predpovídala, ze tato cesta by mohla být cílem lécení na ochranu mozkových bunek pri neurodegenerativním onemocnení. Tak jsme podali slouceninu, která ji blokuje mysím prionem choroba."

Prof. Mallucci dodává:

"Byli jsme extrémne nadseni, kdyz jsme videli, ze lécba zastaví onemocnení ve svých stopách a chrání mozkové bunky, obnovuje normální chování a zabranuje ztráte pameti u mysí."

Vedci vsak tvrdí, ze navzdory ochrane mozku sloucenina také zpusobila ztrátu hmotnosti u mysí a mírný cukrovku kvuli poskození pankreatu, coz zastavilo dalsí vysetrování u zvírat.

"Jsme stále daleko od pouzitelné drogy pro lidi - tato sloucenina mela vázné vedlejsí úcinky," ríká prof. Mallucci. Ale zustává optimistická:

"Skutecnost, ze jsme zjistili, ze tato cesta muze být manipulována k ochrane proti ztráte mozkových bunek - nejprve s genetickými nástroji a nyní se slouceninou - znamená, ze vyvíjející se lécba zamerená na tuto cestu pro prion a dalsí neurodegenerativní onemocnení je nyní skutecnou mozností. "

Profesor Mallucci, profesor Hugh Perry, predseda neurologického a psychologického výboru MRC, pridal své myslenky na význam nového výzkumu.

"Misshapenové proteiny v prionových nemocech a jiných lidských neurodegenerativních poruchách, jako jsou Alzheimerova choroba a Parkinsonova choroba, také nadmerne aktivují tuto základní cestu [která kontroluje] syntézu bílkovin v mozku pacientu," ríká profesor Perry, který je také profesorem experimentální neuropatologie na britské univerzite v Southamptonu.

"Navzdory toxicite pouzité slouceniny tato studie naznacuje, ze alespon u mysí máme nyní dukaz o principu lécebné cesty, která muze být cílená," dodává profesor Perry.

"To by mohlo nakonec pomáhat pri vývoji léku k lécbe lidí, kterí trpí demencí a dalsími nicivými neurodegenerativními nemocemi."

Lécba onemocnení, jako je napríklad Parkinsonova choroba, není jedinou výzvou - je také úcinná diagnóza. Neexistuje zádný biologický test na Parkinsonovu chorobu, ale výzkum publikovaný v casopise Neurologie dríve v ríjnu 2013 zjistil, ze biomarker pro poruchu muze lezet tesne pod kuzí.

Vedet, ze ostatní jsou sikanovaní, muze zpusobit, ze nekteré sestry opustí svou práci

Sestry s vetsí pravdepodobností zvází svou práci, pokud se na jejich pracovisti objeví sikana, i kdyz nejsou prímo sikane, ríkají výzkumníci z University of British Columbia ve Vancouveru v Kanade. Jejich studie, publikovaná v casopise Human Relations, byla provedena s cílem zjistit, zda sikana na pracovisti muze mít negativní dopad na touhu pracovníka zustat ve své organizaci.

(Health)

Dobrá zpráva pro cyklisty: Muzes zít déle

Nedávná studie zverejnená v The BMJ zjistila, ze cyklistika nebo pesky do práce snizují riziko smrti ze vsech duvodu ve srovnání s neaktivním dojízdením. Nejvetsí efekt byl zaznamenán u cyklistu, takze muze být cas dostat vás motor zpet z garáze. Cyklistika k práci je úcinnejsí v ochrane proti kardiovaskulárním chorobám nez chuzi, podle nejnovejsí studie.

(Health)