Nový cíl byl nalezen pro léky proti úmrtí mozkových bunek

Hlavní dráha vedoucí k smrti mozkových bunek u mysí byla blokována perorálne podávanou slouceninou podobnou lécivu, která úspesne zabranuje neurodegeneraci zvírat.

Zatímco tato konkrétní sloucenina také vedla k neprijatelné ztráte hmotnosti, zjistení poskytuje nový cíl pro budoucí léky pro lécení neurodegenerativních poruch u lidí, jako jsou Alzheimerova a Parkinsonova choroba.

Studie, publikovaná v Vedecká translacní medicínaze sloucenina puvodne vyvinutá farmaceutickou spolecností GlaxoSmithKline pro jiný úcel byla schopna vstoupit do mozku z krevního reciste a zastavit neurodegenerativní onemocnení v celém mozku.

Mysi mely prionové onemocnení - z rodiny vzácných progresivních neurodegenerativních poruch známych jako prenosné spongiformní encefalopatie, jejichz prícinou je Creutzfeldt-Jakobova nemoc (CJD) u lidí.

Drívejsí práce výzkumníku z toxikologického oddelení Lékarské výzkumné rady (MRC) na univerzite v Leicesteru zjistila, ze "nárust nesprávne slozených bílkovin v mozku" mysí s prionovou chorobou zpusobil nadmernou aktivaci prirozený obranný mechanismus v bunkách, vypnutí výroby nových proteinu.

Tato produkce bílkovin - klíc k prezívání mozkových bunek - by se normálne znovu zapnula, ale zabránení vzniku ztrápeného proteinu vedlo k smrti mozkových bunek.

Cesta k smrti mozkových bunek byla vypnutá

Ten predchozí objev, publikovaný v casopise Príroda v roce 2012 vedlo k myslence vedcu, ze tato cesta by mohla být vypnuta.

Profesor Giovanna Mallucci, vedec MRC, který vedl tým výzkumných pracovníku, ríká: "Nase predchozí studie predpovídala, ze tato cesta by mohla být cílem lécení na ochranu mozkových bunek pri neurodegenerativním onemocnení. Tak jsme podali slouceninu, která ji blokuje mysím prionem choroba."

Prof. Mallucci dodává:

"Byli jsme extrémne nadseni, kdyz jsme videli, ze lécba zastaví onemocnení ve svých stopách a chrání mozkové bunky, obnovuje normální chování a zabranuje ztráte pameti u mysí."

Vedci vsak tvrdí, ze navzdory ochrane mozku sloucenina také zpusobila ztrátu hmotnosti u mysí a mírný cukrovku kvuli poskození pankreatu, coz zastavilo dalsí vysetrování u zvírat.

"Jsme stále daleko od pouzitelné drogy pro lidi - tato sloucenina mela vázné vedlejsí úcinky," ríká prof. Mallucci. Ale zustává optimistická:

"Skutecnost, ze jsme zjistili, ze tato cesta muze být manipulována k ochrane proti ztráte mozkových bunek - nejprve s genetickými nástroji a nyní se slouceninou - znamená, ze vyvíjející se lécba zamerená na tuto cestu pro prion a dalsí neurodegenerativní onemocnení je nyní skutecnou mozností. "

Profesor Mallucci, profesor Hugh Perry, predseda neurologického a psychologického výboru MRC, pridal své myslenky na význam nového výzkumu.

"Misshapenové proteiny v prionových nemocech a jiných lidských neurodegenerativních poruchách, jako jsou Alzheimerova choroba a Parkinsonova choroba, také nadmerne aktivují tuto základní cestu [která kontroluje] syntézu bílkovin v mozku pacientu," ríká profesor Perry, který je také profesorem experimentální neuropatologie na britské univerzite v Southamptonu.

"Navzdory toxicite pouzité slouceniny tato studie naznacuje, ze alespon u mysí máme nyní dukaz o principu lécebné cesty, která muze být cílená," dodává profesor Perry.

"To by mohlo nakonec pomáhat pri vývoji léku k lécbe lidí, kterí trpí demencí a dalsími nicivými neurodegenerativními nemocemi."

Lécba onemocnení, jako je napríklad Parkinsonova choroba, není jedinou výzvou - je také úcinná diagnóza. Neexistuje zádný biologický test na Parkinsonovu chorobu, ale výzkum publikovaný v casopise Neurologie dríve v ríjnu 2013 zjistil, ze biomarker pro poruchu muze lezet tesne pod kuzí.

Dlouhá pracovní doba spojená se zvýseným rizikem koronárních onemocnení srdce

Podle nedávného pruzkumu verejného mínení pracuje 18% dospelých zamestnaných na plný úvazek v USA více nez 60 hodin týdne. Ackoli tato dlouhá doba muze být prospesná, platí to samé pro zdraví srdce; nová studie naznacuje, ze dlouhá pracovní doba muze zvýsit riziko ischemické choroby srdecní. Pracovní dlouhá pracovní doba muze významne zvýsit riziko koronárních onemocnení srdce, ríkají vedci.

(Health)

"Neviditelné mysi" mohou umoznit zobrazení celého organismu

Nová studie zverejnená v casopise Cell popisuje pokus japonských vedcu o realizaci "konecného snu o systémové biologii" - zcela transparentních tkání a organismu, které lze zaznamenat pri extrémne presném, jednobunecném rozlisení. Vedci aplikovali metodu CUBIC na mozky, srdce, plíce, ledviny a játra dospívajících a dospelých mysí.

(Health)