Nový mechanismus za vznikem Alzheimerovy choroby byl identifikován

Nová studie publikovaná v casopise Mozek prevrátí myslení o roli toxických peptidu ve vývoji Alzheimerovy nemoci.
Ve studii se nedostatecné odstranení toxických metabolitu u mysího modelu spojovalo s pocátecními známkami Alzheimerovy choroby v presných místech mozku, kde se tyto zmeny objevují u lidí s onemocnením.

Sporadická Alzheimerova choroba predstavuje 99% vsech Alzheimerových prípadu a zahrnuje vývoj toxických peptidových depozit v mozku. Tyto peptidové depozity zpusobují znicení neuronových sítí, coz vede k dezorientaci, ztráte pameti, zmenám v chování a smrti.

Ackoli studie Alzheimerovy choroby na zvírecích modelech typicky pouzívají mysi s mutovanými lidskými geny, nová studie - provedená výzkumnými pracovníky na univerzite v Oslo v Norsku - pouzila nový model mysi pro beznejsí sporadickou formu Alzheimerovy choroby.

Pro vytvorení nového modelu mysi byla funkce odstranena ze dvou genu v mozku, které se pouzívají k vylucování a stepení toxického Alzheimerova peptidu beta-amyloidu. Vedci tvrdí, ze tento nový "mysí model" bez transgenu umoznuje provádet studie bez "umelé nadmerné exprese" zdedených genu Alzheimerovy choroby.

Ackoli se dríve predpokládalo, ze nadprodukce toxických peptidu zpusobuje nástup a první klinické príznaky Alzheimerovy choroby, nová studie zjistila, ze odpovedným mechanismem je snízené odstranení toxických peptidu spíse nez nadprodukce.

Tým zaznamenal, ze nedostatecné odstranení toxických metabolitu u mysího modelu bylo spojeno s pocátecními známkami Alzheimerovy choroby v presných místech mozku, kde se tyto zmeny objevují u lidí s onemocnením.

Ztráta pameti "není vzdy první známkou Alzheimerovy choroby"

V dalsích zprávách Alzheimerovy studie je publikována studie v casopise Alzheimerova a demence a vedené výzkumnými pracovníky v Národní nemocnici pro neurologii a neurochirurgii v Londýne ve Velké Británii, naznacuje, ze ztráta pameti nemusí být vzdy prvním príznakem Alzheimerovy choroby, jak se bezne domníváme.

Pri hodnocení výsledku neurologických testu z velkého amerického souboru pacientu s Alzheimerovou chorobou britský tým zjistil, ze 1 z 5 pacientu ve svých 60 letech uvádí casné príznaky nesouvisející s pametí, ackoli pouze 1 z 10 pacientu ve svých 70 letech melo jiné nez casné potíze nez problémy s pametí.

Jinými slovy, podíl pacientu, kterí uvádeli pocátecní problémy, které nebyly spojeny s pametí, se s vekem zmensovaly.

Vedoucí studie Josephine Barnesová rekl pro Reuters:

"Nejcastejsí kognitivní príznaky bez pametí byly castejsí u mladsích pacientu s Alzheimerovou chorobou. Testy, které zkoumají a zkoumají tyto kognitivní problémy bez pameti, by mely být pouzity tak, aby nebyly prehlízeny deficity pameti."

Dalsí nedávná studie Alzheimerovy choroby pomocí modelu mysi, který Zdravotní novinky dnes naposledy v minulém mesíci, zaznamenal urcitý úspech v blokování produkce beta-amyloidu, který by mohl potenciálne zastavit onemocnení ve svých stopách s minimálními vedlejsími úcinky. Mysi, které dostaly novou lécbu, vykazovaly 50% nebo více snízení akumulace amyloidových plaku.

Boj proti detské obezite, Rozpoctový prípad - Rep. Ron Kind a Donna Katen-Bahensky

Nejvetsím zdravotním problémem rodicu je epidemie obezity, která postihuje jednu tretinu amerických detí. Jejich obavy sdílejí tvurci politik, vedoucí pracovníci a odborníci v oblasti zdravotnictví, kterí si uvedomují, ze detská obezita není jen váznou zdravotní epidemií, ale ze predstavuje také vázný problém pro rozpocet.

(Health)

Pro seniory, kazdodenní mírné cvicení "snizuje riziko postizení v chuzi"

Zdravotnictí pracovníci jiz dlouho tvrdili, ze pro starsí dospelé je pro udrzení dobrého zdravotního stavu dulezitá fyzická aktivita. Nyní nová studie demonstruje, jak dulezité je. Podle pruzkumu vedeného univerzitou na Floride a University of Maryland muze denní mírné cvicení znamenat rozdíl mezi tím, ze se stane doma nebo se bude drzet krok s kazdodenními aktivitami.

(Health)