Nová generace antibiotik muze lezet s malými peptidy

Jelikoz bakterie odolné vuci drogám - nebo "superbugs" - silnejsí a vycerpáme soucasné antibiotika, abychom je zabili, zvysuje se tlak na nalezení nových typu úcinných léku. Nyní v Nemecku navrhuje malé peptidy - které mohou napadat bakterie ruznými zpusoby - mají potenciál vytvorit novou generaci antibiotik.

Nová studie publikovaná v Sborník z Národní akademie ved, PNAS, vedené výzkumnými pracovníky z ruské univerzity v Bochumu (RUB), ukazuje, jak mohou být vyvinuty peptidy - krátké retezce aminokyselin, které jsou mensí nez proteiny - za úcelem napadení bakteriálních bunek bez poskození lidských bunek a soucasne ztezují vývoj patogenu odpor vuci nim.

Predchozí studie jiz ukázaly, ze mnoho antimikrobiálních peptidu interaguje s bunecnou membránou bakterií a zabíjí je touto cestou.

Ale povolit nové drogy, federální orgány potrebují podrobné informace o základní biologii a ujistení, ze zpusob, jakým nová lék napadá patogenní bunky, neposkozuje lidské bunky.

Tým v RUB studuje peptid nazvaný MP196, který predstavuje skupinu velmi malých, pozitivne nabitých peptidu - kationtových peptidu - vyrobených mezi ctyrmi a deseti aminokyselinami.

Jiz z dosavadního výzkumu vedeli, ze MP196 muze bojovat proti ruzným bakteriím, vcetne tech, které jsou multidrogove odolné - ale nebylo jasné, jak to udelalo.

Studie ukázala, ze MP196 interferuje s proteiny v bunecné membráne bakterií a pritom narusuje dva dulezité bunecné procesy: biosyntézu bunecné steny a bunecné dýchání.

Peptid narusí respiraci a fyzickou integritu bakteriálních bunek

Tím, ze narusí biosyntézu bunecné steny, peptid podkopává fyzickou integritu bakteriální bunky a tím, ze narusuje bunecné dýchání, narusí produkci ATP, molekuly, která uchovává energii pouzívanou bunkou. Méne ATP znamená, ze bakteriální bunka je méne schopná vytvorit velké molekuly, které potrebuje k rustu a rozkvetu.

Vzhledem k povaze techto poruch, tým navrhuje, ze bude také tezké pro bakterie vyvinout rezistenci na peptidy jako MP196.

V rámci studie výzkumníci také objevili zpusoby, jak bakteriální bunka reaguje na útok z peptidu. Oni písí:

"Popisujeme strategii bakteriálního prezití, ve které mechanicky citlivé kanály v bakteriální membráne vytvárejí osmoprotekci proti bakteriolytickým peptidum zamereným na membránu."

Peptida neovlivnuje lidské bunky

Jsou presvedceni, ze MP196 nabízí výchozí bod pro vývoj nových léku, které napadají urcité trídy bakterií, aniz by poskozovaly lidské bunky, a jejich nálezy pomáhají tomuto vývoji dlouhou dobu.

Vysvetlují, ze napadení membrány bakteriální bunky vyzaduje MP196 prítomnost urcitých mastných kyselin, které se vyskytují pouze v této tríde bakterií - nejsou prítomny v lidských bunkách.

Studie je soucástí inovacního projektu Antibiotics from NRW (InA), který je spolufinancován státem Severního Porýní-Vestfálska a Evropským fondem pro regionální rozvoj "Investujte do vasí budoucnosti".

Mezitím, Zdravotní novinky dnes nedávno uvedla studii, kdy vedci z Belgie objevili geny rezistence proti antibiotikum na viry v 700letých lidských výkonech. Vzhledem k tomu, ze výkaly predcházejí príchod antibiotik nekolika staletími, vedci to naznacují, ze lidská streva se v té dobe z velké cásti nezmenila.

Vetsina prípadu rakoviny "zpusobená zivotním stylem, prostredím - není to smula"

Zivotní styl a environmentální faktory predstavují priblizne 70-90% prípadu rakoviny, uvádí nový výzkum publikovaný v casopise Nature. Výzkumníci tvrdí, ze az 90% prípadu rakoviny je zpusobeno zivotním stylem a faktory zivotního prostredí, jako je kourení. Studie je v rozporu se studií zverejnenou v casopise Science v lednu, která naznacuje, ze vetsina prípadu rakoviny je "smula".

(Health)

Péce o pupecní snuru dulezitá pro zdraví novorozencu a prezití

Dve nedávné studie publikované v The Lancet ukazují, ze ocista pupecní snury behem porodu by mohla podstatne snízit riziko infekce a míry úmrtnosti u detí v rozvojových zemích. Jedna ze studií, vedená prof. Zulfiqarem A Bhuttem z Divize zdraví zen a detí na Univerzite Aga Khan, hodnotila, zda cistení pupecníkové snury se 4% roztokem chlorhexidinu (CHX) má nejaký vliv na rychlost infekce kordu (omfalitida ) a neonatální úmrtnost u detí.

(Health)