cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Nové objevy vedou k vysoké lécbe cholesterolu

Výzkumníci zjistili, ze vysoký cholesterol je zpusoben predchudcem, který inhibuje geny zánetlivé odpovedi. Tato nová prekurzorová molekula by mohla poskytnout nový cíl pro léky zamerené na lécbu aterosklerózy.
Ateroskleróza je stav vyznacující se vytvrzením tepen a je hlavní prícinou kardiovaskulárních onemocnení a úmrtí. Tento stav je jiz dlouho povazován za výsledek komplexní interakce mezi nadmerným cholesterolem a otokem v srdci a krevních cévách. Zabíjí desítky tisíc Americanu kazdorocne.
Ticho se skrývají v nasich arteriálních stenách bunky imunitního systému nazývané makrofágy, jejichz hlavním úkolem je pohltit jiné bunky nebo látky uznané za nebezpecné nebo neznámé. V dusledku toho tyto bunky konzumují dalsí bunky zásoby cholesterolu a vytvárejí úcinné zpusoby, jak metabolizovat nadbytek cholesterolu a jeho likvidaci.

Nekteré makrofágy selhávají pri správném vyrazení extra cholesterolu, coz mu dovoluje shromázdit se jako kapky tuku a poskytnout jim název: makrofágové penové bunky.
Makrofágy peny vytvárejí molekuly, které volají na jiné imunitní bunky a uvolnují molekuly, címz vyvolávají urcité geny, aby zahájily zánetlivou odpoved. Dlouho se predpokládalo, ze aterosklerotické léze, kulicky mastných penových bunek, shromázdené v arteriálních stenách, byly skodlivým dusledkem spojení mezi nekontrolovanou tvorbou cholesterolu a zánetem.
Christopher Glass, MD, PhD, profesor v oddelení lékarství a bunecné a molekulární medicíny a vedoucí autor této studie publikované v Bunka, a jeho tým chtel vedet, proc makrofágy nedokázali delat svou práci a jak vznik cholesterolu vedl k otoku. Behem studie pomocí dvou mysích modelu, které produkovaly obrovské mnozství makrofágových penových bunek, objevili výzkumníci dva prekvapivé výsledky, které jsou v rozporu s predchozími výzkumy.
Sklo vysvetluje:

"První je, ze tvorba penových bunek potlacila aktivaci genu, které podporují zánety." Presne to je presný opak toho, co jsme si mysleli, ze se stalo.Za druhé jsme zjistili molekulu, která pomáhá normálním makrofágum rídit rovnováhu cholesterolu.Kdyz je to v hojnosti, zbavit se cholesterolu a vypnout cesty pro produkci více cholesterolu. "

Tato konkrétní molekula je desmosterol, konecný predchudce tvorby cholesterolu, vyrobený a pouzívaný bunkami jako kompozicní prvek jejich membrán. U lézí aterosklerózy je normální funkce desmosterolu paralyzována.
Zjistení, ze demostrál má schopnost snizovat cholesterol makrofágu, dává výzkumníkum a vývojárum léku nový cíl pri snizování rizika aterosklerózy.

Sklo ukázalo, ze existuje syntetický model, který je témer identický s desmosterolem, coz naznacuje okamzitý test nových studií. Dríve v padesátých letech se lék nazývaný triparanol vyvinul k lécbe srdecních onemocnení tím, ze blokoval produkci cholesterolu a zvýsil hladiny desmosterolu. Bylo zjisteno, ze zpusobuje závazné vedlejsí úcinky, jako je slepota ze vzácné formy katarakty a vytahuje se z trhu.
Sklo uzavírá:
"Dozvedeli jsme se uz za 50 let. Mozná existuje cesta k vytvorení nového léciva, které napodobuje inhibici cholesterolu bez vedlejsích úcinku."

Napsal Kelly Fitzgerald

Kontrola rakoviny u starsích pacientu Velmi casté

Kontrola rakoviny u starsích pacientu Velmi casté

Pokyny pracovní skupiny pro preventivní sluzby USA doporucují proti rutinnímu screeningu rakoviny, zejména u rakoviny prsu, delozního cípku, kolorektálního karcinomu a prostaty, avsak dospelí starsí 75 let dostávají pravidelné projekce rakoviny. Zpráva zverejnená v casopise Archives of Internal Medicine, jedna z casopisu JAMA / Archives, která je publikována v casopise Archives of Internal Medicine v prosinci 12/26, je soucástí casopisu Less is More. Cílem je vzdelávat odborníky z oblasti zdravotnictví a pacienty v cenách rízku, ale lepsí sluzby soucasne.

(Health)

600 000 Americanu muze mít "podezrení na Alzheimerovu chorobu" casto spatne diagnostikovane

600 000 Americanu muze mít "podezrení na Alzheimerovu chorobu" casto spatne diagnostikovane

Alzheimerova choroba je sestá hlavní prícina smrti v USA, která postihuje více nez 5 milionu Americanu. Ale výzkumníci z Mayo kliniky na Floride ríkají, ze identifikovali podtyp onemocnení, která je casto spatne diagnostikována. Výzkumný tým, vedený Dr. Melissou Murrayovou, odbornou neurovedou na klinice Mayo, uvádí, ze jejich studie naznacuje, ze asi 600 000 Americanu muze mít tuto variantu, kterou nazývají "hippokampální setrící" Alzheimerovou chorobou.

(Health)