Novinka o chemoterapii v nádorech by mohla zlepsit lécbu rakoviny

Vedci objevili molekulární mechanismus, který umoznuje nádorum vyvinout rezistenci na chemoterapii. Molekulární mechanismus funguje jako záloha, kdyz chybí gen nazvaný p53, který normálne pomáhá zdravým bunkám predcházet mutacím. Asi polovina nádoru nemá p53.
Studie zjistila, ze míra cesty MK2 byla velmi dobrá pri predpovedi, kterí pacienti reagovali na chemoterapii.

Zálozní systém je cesta nazvaná MK2. Umoznuje bunkám s poskozenou DNA opravit svou DNA, ale nepovede ke spustení bunecné smrti, pokud je poskození DNA neopravitelné - bunky s poskozenou DNA se dále rozdelují.

Chemoterapie pusobí poskozením DNA tak, aby se bunky prestaly delat. Ale v neprítomnosti p53, bunecné delení pokracuje - díky ceste MK2 - a tak rakovinné bunky pokracují v proliferaci po chemoterapii.

V casopise Rakovina Cell, výzkumníci z Massachusetts Institute of Technology (MIT) v Cambridgské zpráve zjistili, ze RNA-vazebný protein nazvaný hnRNPA0 je klícovým hrácem v zálohovací ceste, jako hlavní autor Michael Yaffe, profesor biologie a biologického inzenýrství, vysvetluje:

"Chtel bych tvrdit, ze tento specifický protein vázající RNA je opravdu to, co ciní nádorové bunky odolné vuci tomu, ze jsou chemoterapeuti zabil, kdyz p53 není kolem."

Ve zdravých bunkách p53 dohlízí na delení bunek a zavírá je k oprave poskozené DNA. A pokud je poskození DNA prílis velké, spoustí apoptózu - naprogramovanou bunecnou smrt.

Profesor Yaffe a kolegové zjistili, ze kdyz chybí p53 - jak je to asi u poloviny vsech nádoru - prechází cesta MK2. Navrhují zamerit se na zálozní systém, který by zpusobil, ze nádory s nedostatkem p53 budou mnohem citlivejsí na chemoterapii.

Dalsím názorem je, ze merením aktivního zálohovacího systému muze být mozné predpovedet, které nádory pravdepodobne budou mít prospech z chemoterapie.

Zálohovací systém nezachrání funkce, které zabíjejí nádorové bunky

Profesor Yaffe a jeho tým poprvé objevili zálohovací systém v roce 2013. Ríká, ze zjistili, ze cesta MK2 neprebírá vsechny funkce p53, ale jen cást z toho:

"Zachrání jen spatné cásti funkce p53, ale nezachrání cást funkce p53, kterou byste chteli, coz zabíjí nádorové bunky."

V nové studii on a jeho kolegové se podrobneji seznámí s cestou MK2, coz je zpusob, jakým nalezli protein vázající RNA hnRNPA0 je klícovým hrácem.

Celý zivot na Zemi dnes závisí na trech typech biologické molekuly: DNA, RNA a bílkovin. Bílkoviny jsou pracovní hnojiva bunek, zatímco DNA (kyselina deoxyribonukleová) a RNA (ribonukleová kyselina) nesou genetickou informaci, která prochází z jedné generace na druhou.

Zatímco DNA a RNA mají podobnou strukturu, hrají ruzné role: RNA pomáhá predávat genetickou informaci zakódovanou v DNA na proteiny. RNA je také dulezitá pro syntézu proteinu a regulaci genu.

Proteiny vázající RNA jsou molekuly, které se pripojují k RNA k rízení mnoha aspektu regulace genu: zapnutí a vypnutí genu nebo zvýsení a snízení jejich exprese. Jeden zpusob, jak to delají, je vazba na messenger RNA (mRNA), která nese genetickou informaci kopírovanou z DNA.

Vedci se stále více zajímají o proteiny vázající RNA a roli, kterou hrají v lécbe rakoviny; nicméne mnoho zpusobu, jak fungují na molekulární úrovni, je stále treba objevit.

Mericí dráha muze predpovedet reakci na chemoterapii

V nové studii vedci prokázali, ze protein hnRNPA0 vázající RNA rídí bunecné delení na dvou dulezitých kontrolních bodech v ceste MK2. Ve zdravých bunkách mohou kontrolní body umoznovat prerusení bunecného delení a poskytnout cas na opravu DNA, která mohla být poskozena pri kopírování chromozomu.

Jeden z kontrolních bodu - nazvaný G2 / M - je normálne aktivován p53. U bunek rakoviny plic, které postrádají p53, hnRNPA0 pomáhá stabilizovat kódování klícového kontrolního proteinu nazvaného Gadd45. Na druhém kontrolním bode - nazvaném G1 / S - kdyz chybí p53, hnRNPA0 stabilizuje kódování pro zálohovací protein nazvaný p27. Gadd45 a p27 pomáhají rakovinným bunkám pozastavit bunecné delení, zatímco DNA je opravována.

Vedci zjistili, ze merením hladin mRNA pro Gadd45 a p27 by mohlo pomoci predpovedet, kterí pacienti pravdepodobne budou reagovat na chemoterapii.

V klinickém hodnocení pacientu s karcinomem plic ve 2. stupni se ukázalo, ze pacienti s vysokou hladinou mRNA pro Gadd45 a p27 nereagovali na chemoterapii jako pacienti s nízkou hladinou obou.

Prof. Yaffee ríká, ze toto opatrení muzete pouzít jako náhradu za prítomnost nebo neprítomnost cesty a uzavírá:

"V této studii bylo velmi dobré predvídat, kterí pacienti reagovali na chemoterapii a kterí pacienti nemeli."

Pri pouzití mysí uz on a jeho kolegové zkoumají, zda cesta MK2 muze být dobrým cílem pro výrobu nádoru, které jsou náchylnejsí k chemoterapii. Jedním z prístupu, které se snazí, je pouzití nanocásticových hub, které vycistí protein vázající RNA, takze jiz nemuze podporovat prezití bunek.

Studie ukazuje, ze rakovinné bunky, jako zdravé bunky, mají molekulární mechanismy, které jim pomáhají udrzet jejich integritu a prezít. Zdravotní novinky dnes narazil na dalsí príklad tohoto pocátku tohoto roku, kdy vedci identifikovali molekulu, která pomáhá rakovinným genum BRCA2 odolávat lécbe. Tým z Yale School of Medicine uvedl, ze bez molekuly, nazývané kofaktor DSS1, mutované geny nemohou delat svou práci opravit DNA rakovinných bunek. BRCA2 je nádorový supresorový gen, který muze zpusobit rakovinu prsu a vajecníku az u 60% zen, které mají mutovanou formu.

Dojde-li k delsímu prodlouzenému ART, muze dojít ke snízení prenosu HIV na matku

Dlouhodobé výsledky randomizované studie "Kojení, antiretrovirové a výzivové (BAN)" ukazují, ze kojení po delsí dobu (6 mesícu) s antiretrovirovou terapií (ART) by mohlo pomoci snízit prenos HIV z matky na díte a zlepsit sance na prezití dítete. Deti nejsou chráneny pred infekcí HIV, avsak jestlize kojení je zastaveno pred 6 mesíci, zvysuje se riziko rustových problému, nemocí a úmrtnosti.

(Health)

Bedtime textování, pouzívání internetu, narusuje spánek a náladu v dospívání

Více nez polovina detí a dospívajících, kterí text nebo surfují na internetu pred spaním, mají pravdepodobne nejenom problémy s usínáním, ale i pocit nálady, chování a kognitivních problému behem dne, uvedli americký výzkumníci na konferenci v Kanade. také zjistili, ze v prumeru teenager posle kazdý mesíc více nez 3 400 elektronických zpráv pred spaním.

(Health)