Nové antidepresiva by mely být zamereny na efekt stresového hormonu

Stresový hormon podkopává produkci nových mozkových bunek, coz prispívá k rozvoji deprese - blokování tohoto úcinku by melo být cílem nových antidepresivních léku, napsali výzkumníci z King's College London Sborník národní akademie ved (PNAS).
Vedci tvrdí, ze úspesne pouzili lécivou látku k zablokování tohoto skodlivého úcinku stresu na bunky a dokázali obnovit schopnost mozku produkovat dostatecný pocet nových bunek (neurogenese *). Pokud mozek nemuze produkovat nové mozkové bunky, nebo dostatek z nich, pravdepodobnost vývoje deprese významne roste.
Neurogeneze se týká produkce nové nervové tkáne nebo nových nervových bunek. Mozkové bunky jsou typy nervových bunek.

Deprese je velmi rozsíreným a rostoucím problémem dusevního zdraví

V celém západním svete a dalsích prumyslových zemích, stejne jako rostoucí pocet zemí se stredními príjmy, se deprese stala rozsírenou a stále rozsírenou nemocí.

• Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) priblizne 9,1% dospelých Americanu splnuje kritéria pro depresi. Nicméne tým od Johns Hopkins Bloomberg School of Public Health zjistil, ze Americané jsou nadmerne diagnostikováni kvuli depresi.


• Tým v Northwestern University hlásil JAMA (Vydání z brezna 2013), ze 1 z kazdých sedm nových matek trpí depresí.


• Autori této studie uvádejí, ze 1 z kazdých 5 lidí ve Velké Británii má nekdy v jejich zivote depresi.


• Svetová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, ze do roku 2030 bude deprese hlavní prícinou celosvetového zatízení nemocí.

Lécba deprese dnes selhává u mnoha pacientu

Soucasné lécby deprese zahrnují mluvící terapii, léky nebo obojí. Svépomocné knihy a webové stránky se také ukázaly jako pomáhající lidem s depresivními príznaky.
V asi 40% prípadu soucasné antidepresivní léky nepomáhají zmírnit príznaky a zduraznují potrebu úcinnejsí lécby.

Moznost musí pokracovat ve vytvárení nových bunek správne

Aby byla úspesne lécena deprese, musí být schopnost dospelého mozku pokracovat v produkci nových mozkových bunek zcela obnovena.

Na molekulární úrovni víme, ze hladiny kortizolu stoupají v reakci na stres. Kortizol, stresový hormon, pusobí na glukokortikoidní receptor (GR). Vedci stále neví, jak presne GR snizuje neurogenezi - musíme pochopit mechanismus.
Vedoucí autor profesor Carmine Pariante rekl:

"Pokud se u soucasne dostupných léku zlepsí az polovina vsech depresivních pacientu, je dulezitou prioritou rozvíjet nové, úcinnejsí antidepresiva. Abychom to mohli udelat, musíme pochopit abnormální mechanismy, na které se muzeme zamerit.
Nase studie ukazuje, jak je dulezité provádet výzkum bunecných modelu, zvírecích modelu a klinických vzorku, vse pod jednou strechou, aby lépe usnadnily prekládání laboratorních nálezu ve prospech pacienta. "

Pariante a tým studovali modely zvírat pred potvrzením jejich zjistení ve vzorcích lidské krve. Zacali studováním hippocampálních kmenových bunek u lidí, zdrojem nových lidských mozkových bunek. Aplikovali kortizol na bunky, aby zjistili, jaký je úcinek na neurogenezi. Nasli to SGK1, protein, hrál významnou roli pri zprostredkování úcinku stresových hormonu na aktivitu GR a neurogenese.

Vedci zmerili úcinek kortizolu v prubehu casu a zjistili, ze vyssí hladiny SGK1 prodluzují negativní úcinky stresových hormonu na neurogenezi. Bylo zjisteno, ze SGK1 zvysuje a prodluzuje dlouhodobý úcinek stresových hormonu - SGK1 udrzuje GR aktivní, a to i po odstranení kortizolu z bunek.
Tým pak pouzil GSK650394, coz je farmakologická sloucenina (sloucenina léciva), která inhibuje SGK1. GSK650394 zabránila skodlivým úcinkum stresových hormonu a umoznila tak zvýsení poctu nových mozkových bunek.
Nakonec vedci potvrdili své nálezy studiem hladin SGK1 u zvírecích modelu a vzorku lidské krve u 25 lidí bez deprese.
První autor Dr Christoph Anacker rekl:

"Vzhledem k tomu, ze snízení neurogeneze je povazováno za soucást procesu vedoucího k depresi, zamerit se na molekulární cesty, které regulují tento proces, muze být slibnou terapeutickou strategií. Tento nový mechanismus muze být zvláste dulezitý pro úcinky chronického stresu na náladu a nakonec depresivní príznaky.
Farmakologické intervence zamerené na snízení hladin SGK1 u depresivních pacientu proto mohou být potenciální strategií pro budoucí antidepresivní lécbu."

Napsal Christian Nordqvist