Co je neuroveda?

Obsah

1. Prehled
2. Proc je to dulezité?
3. Dejiny
4. Hlavní vetve
5. Stát se neurovedcem

Neurovedci se zamerují na mozek a jeho vliv na chování a kognitivní funkce nebo na to, jak si lidé myslí.

Oni také vysetrují, co se stane s nervovým systémem, kdyz lidé mají neurologické, psychiatrické a neurodevelopmental poruchy.

Neuroscientist se muze specializovat na sirokou skálu oblastí, od neuroanatomie az po neuropsychologii. Výzkum v této oblasti muze zlepsit nase chápání jak mozku a tela, jak fungují, tak i zdravotních problému, které je ovlivnují.

Prehled

Neuroscience se zameruje na nervový systém, který má vliv na kazdou cást tela a mysli.

Neuroveda je interdisciplinární veda, která úzce spolupracuje s jinými obory, jako je matematika, lingvistika, strojírenství, informatika, chemie, filozofie, psychologie a medicína.

Neurovedci studují bunecné, funkcní, behaviorální, evolucní, výpocetní, molekulární, bunecné a lékarské aspekty nervového systému. Existují ruzné oblasti, které se zamerují na ruzné aspekty, ale casto se prekrývají.

Výzkumníci by se mohli zamerit na cinnost mozku u lidí s onemocnením, jako je Alzheimerova choroba. Mezi pouzité nástroje patrí MRI scans a pocítacové 3-D modely. Mohou provádet experimenty s pouzitím bunecných a tkánových vzorku.

Nálezy mohou vést k vývoji nových léku. Nekterí neurovedníci se podílejí na lécbe pacientu.

Proc je neuroveda dulezitá?

Neuroscience ovlivnuje mnoho, ne-li vsechny, lidské funkce, ale také prispívá k lepsímu pochopení siroké skály bezných podmínek.

Tyto zahrnují:

• Downuv syndrom
• poruchy autistického spektra (ASD)
• ADHD
• závislost
• schizofrenie
• Parkinsonova choroba
• nádoru mozku
• epilepsie
• úcinky mrtvice, napríklad ztráta jazyka
• poruchy imunitního systému, jako je roztrousená skleróza

Vyssí pochopení neurologických faktoru muze pomoci pri vývoji léku a jiných strategií k lécbe a prevenci techto a mnoha dalsích zdravotních problému.

Dejiny

V posledních desetiletích vedou vedci hlavní objevy týkající se neuronu, mozku a centrálního nervového systému.

Starobylí Egyptané mysleli, ze místo inteligence bylo v srdci. Kvuli této víre behem mumifikacního procesu odstranili mozek, ale v tele opustili srdce.

Starovecí Rekové byli mezi prvními, kterí studovali mozek. Pokouseli se pochopit roli mozku, jak funguje a vysvetlovat nervové poruchy.

Podle clánku vedeckého Americana mel Aristotle, recký filozof, teorii, ze mozek byl mechanismem krevního ochlazování.

Pierre Paul Broca (1824-1880) byl francouzským lékarem, chirurgem a anatomistou. Pracoval s pacienty, kterí meli poskození mozku. Dospel k záveru, ze ruzné oblasti v mozku se podílely na specifických funkcích.

Cást mozku, známá jako oblast Broca, je zodpovedná za nekteré recové a jiné funkce. Poskození této oblasti behem mozkové mrtvice muze vést k Brochovu afázii, kdyz clovek jiz nemuze produkovat presný nebo koherentní rec.

V 19. století von Hemholtz, nemecký lékar a fyzik, meril rychlost, kterou nervové bunky produkují elektrické impulsy.

V roce 1873 Gamillo Golgi, italský lékar, patolog a vedec, pouzil stríbrnou chromátovou sul, aby videl, jak vypadají neurony.

Pocátkem 20. století navrhl Santiago Ramón y Cajal, spanelský patolog, histolog a neurolog, hypotézu, ze neurony jsou nezávislé jednotky nervových bunek.

V roce 1906 získali Golgi a Cajal Nobelovu cenu za fyziologii nebo medicínu za práci a kategorizaci neuronu v mozku.

Od padesátých let se výzkum a praxe v moderní neurologii ucinily velké pokroky, coz vedlo k vývoji v lécbe mrtvice, kardiovaskulárních chorob, roztrousené sklerózy (MS) a dalsích stavu.

Vedecký vývoj umoznil neurovedum studovat strukturu, funkce, vývoj, abnormality a zpusoby, jakým muze být zmenena nervová soustava.

Hlavní vetve

Neuroimaging zahrnuje vysetrení MRI a dalsí zobrazovací technologii, která dokáze ukázat, co se deje v mozku.

Nekteré hlavní obory neuroved mohou být siroce kategorizovány v následujících oborech:

Affective neuroscience: Výzkum zkoumá, jak se neurony chovají ve vztahu k emocím.

Behaviorální neurovedy: Toto je studie, jak mozek ovlivnuje chování.

Klinická neuroveda: Lékarstí specialisté, jako jsou neurologové a psychiatri, se podívají na poruchy nervového systému ze základních neurovedních nálezu, aby nasli zpusob, jak je lécit a predcházet jim. Oni také hledají zpusoby, jak rehabilitovat ty, kterí podstoupili neurologické poskození. Klinické neurovedi povazují dusevní choroby za poruchy mozku.

Kognitivní neurovedy: To se zameruje na to, jak mozky tvorí a rídí myslenky a nervové faktory, které jsou základem techto procesu. Behem výzkumu vedci merí cinnost mozku, zatímco lidé vykonávají úkoly. Toto pole kombinuje neurovedy s kognitivními vedami psychologie a psychiatrie.

Výpoctová neuroveda: Vedci se snazí pochopit, jak mozky pocítají. Pouzívají pocítace k ??simulaci a modelování funkcí mozku a pouzití technik z matematiky, fyziky a dalsích výpocetních oboru ke studiu funkcí mozku.

Kulturní neurovedy: Tato oblast se zabývá interakcí mezi kulturními faktory a je genomickými, neurálními a psychologickými procesy.Je to nová disciplína, která muze pomoci vysvetlit rozdíly ve zdravotních opatreních mezi ruznými populacemi. Nálezy mohou také pomoci vedcum pri vytvárení experimentu vyhnout se kulturnímu zaujatosti.

Vývojová neuroveda: To se zameruje na to, jak se mozek a nervový systém rozvíjejí a mení, od pocátku az po dospelost. Získané informace pomáhají vedcum lépe porozumet tomu, jak se neurologické systémy vyvíjejí a vyvíjejí. Umoznuje jim popsat a pochopit celou radu vývojových poruch. Obsahuje také stopy o tom, jak a kdy se regenerují neurologické tkáne.

Molekulární a bunecná neuroveda: Vedci se zabývají úlohou jednotlivých molekul, genu a bílkovin ve fungování nervu a nervového systému na molekulární a bunecné úrovni.

Neuroinzenýrství: Výzkumní pracovníci pouzívají techniky pro lepsí pochopení, nahrazení, opravu nebo zlepsení nervových systému.

Neuroimaging: Jedná se o odvetví lékarského zobrazování, které se soustreduje na mozek. Neuroimaging je pouzíván k diagnostice onemocnení a posuzování zdraví mozku. To muze být také uzitecné pri studiu mozku, jak to funguje a jak ruzné cinnosti ovlivnují mozek.

Neuroinformatika: Toto pole zahrnuje spolupráci mezi vedci v oblasti výpocetní techniky a neurovedy. Odborníci vyvíjejí efektivní zpusoby shromazdování, analýzy, sdílení a publikování dat.

Neurolinguistika: Specialisté zkoumají, jak mozek umoznuje získat, ulozit, porozumet a vyjádrit jazyk. Pomáhá recovým terapeutum rozvíjet strategie, které pomáhají detem s recovými problémy nebo lidem, kterí chtejí získat zpet své reci, napríklad po mrtvici.

Neurofyziologie: To se zameruje na to, jak mozku a jeho funkce souvisí s ruznými cástmi tela a rolí nervového systému, od subcelulární úrovne po celé orgány. Pomáhá vedcum porozumet tomu, jak funguje lidské myslení, a poskytuje pohled na poruchy týkající se nervového systému.

Stát se neurovedcem

Neurovedy jsou nové a dulezité pole s dusledky pro kazdý aspekt toho, jak se lidé pohybují, myslí si a chovají se. V roce 2007 bylo odhadnuto, ze abnormální neurologické stavy by mely mít vliv na az 1 miliardu lidí po celém svete.

Lidé, kterí se pripojují k této profesi, musí mít zájem o vedu a matematiku. Vetsina vedcu z neurologie zacíná absolvováním bakalárského studijního oboru neurovedy pred tím, nez vykoná doktorskou práci.

Ti, kterí chtejí provést klinickou práci a lécit pacienty, musí také nejprve trénovat jako lékarský lékar a dokoncit zdravotní pobyt. Musí také projít americkou lékarskou licencní zkouskou.

Mohou pak absolvovat postdoktorské obrady, napríklad v laboratori, aby získali dalsí odbornou prípravu pred tím, nez si pozádají o zamestnání.

Podle Úradu Spojených státu amerických pro statistiku práce prumerný rocní plat lékarského vedce, vcetne neurologu, cinil v roce 2016 80 500 dolaru. Platy se pohybovaly v rozmezí od 57 000 dolaru az po 116 840 dolaru.