Neuroprotekce: Resení neurologických onemocnení?

Obsah

1. Co zpusobuje poskození neuronu?
2. Druhy neuroprotektiv
3. Drogy, které ukazují slib

Neuroprotekce se týká mechanismu a strategií pouzívaných k ochrane pred úrazem nebo degenerací nervu a k zabránení rozpadu centrálního nervového systému.

Vedci hledají zpusoby, jak ochránit telo po akutních událostech, jako je mrtvice nebo poranení nervového systému, a pomáhat pri onemocneních chronických nervových systému, jako je Alzheimerova, Parkinsonova nebo roztrousená skleróza (MS).

Vývoj neuroprotektivních látek je stále v plném proudu, i kdyz se dnes pouzívají nekteré.

Soucasní neuroprotektory nemohou zvrátit jiz provedenou skodu, ale mohou chránit pred dalsím poskozením nervu a zpomalit jakoukoli degeneraci nebo poruchu centrálního nervového systému (CNS).

Vedci v soucasné dobe zkoumají sirokou skálu osetrení. Nekteré produkty mohou být potenciálne pouzity pri více nez jedné poruse, jelikoz ruzné poruchy sdílejí mnoho základních mechanismu.

Rychlá fakta o neuroprotekci:

Zde jsou nekteré klícové body týkající se neuroprotekce. Podrobnejsí informace naleznete v hlavním clánku.

• Oblast výzkumu neuroprotekce se rychle rozvíjí.
• Vedci se snazí najít zpusob, jak chránit nervy pred poskozením v dusledku zranení nebo nemoci.
• Lidé s Alzheimerovou chorobou, Parkinsonovou nemocí, cévní mozkovou príhodou a MS by mohli mít prospech z nových léku.
• Soucasné léky, které slibují, zahrnují riluzol, fenytoin a amilorid.

Co zpusobuje poskození neuronu?

Vedci doufají, ze najdou neuroprotektivní látky, které ochrání proti poskození nervu.

Abychom porozumeli neuroprotekci, meli bychom se nejprve podívat na to, co zabíjí nervy a zabranuje funkci mozku.

Ruzná onemocnení, která se týkají CNS, mají ruzné príznaky. Nicméne procesy, kterými umírají neurony nebo nervové bunky, jsou podobné.

V soucasné dobe se tyto procesy povazují za následující.

Oxidacní stres

Dochází k nerovnováze mezi výrobou volných radikálu telem a jeho schopností odstranit.

Volné radikály zustávají po chemických reakcích v tele. Tyto elektricky nabité cástice mohou interagovat, menit látky a zpusobit poskození bunek.

Volné radikály jsou výsledkem prostredí bohatého na kyslík. Telo je potrebuje, ale musí být také udrzováno v rovnováze.

V nervovém systému byl oxidacní stres spojen s progresí Alzheimerovy choroby, Parkinsonovy choroby a dalsích stavu.

Roztrousená skleróza: Co potrebujete vedetNeuroprotekce by mohla být moznost pro lidi s roztrousenou sklerózou (MS). Zjistete více o MS.Prectete si ted

Mitochondriální dysfunkce

Mitochondrie jsou specializované struktury nebo organely v bunkách, které vytvárejí energii.

Problémy s mitochondrií v neuronech jsou spojeny s autismem, Alzheimerovou chorobou, Parkinsonovou nemocí a nekolika dusevními zdravotními podmínkami.

Problémy s mitochondriemi v jiných oblastech tela se povazují za spojené s chronickými zdravotními problémy, jako je diabetes a astma.

Excitotoxicita

Nervové bunky mohou zemrít v mozku, pokud jsou nadmerne aktivovány.

Glutamát, chemická látka mozku, vzrusuje interakce mezi nervovými bunkami. Je to dulezitý krok neurotransmise, predávání informací z jedné nervové bunky do druhé.

Nicméne prílis mnoho glutamátu muze zpusobit destrukci bunek.

Nervy, které se stanou nadmerne stimulovanými nervovými impulzy, jsou poskozené nebo nefunkcní.

Excitotoxicita je klícovým faktorem poskození nervu po mrtvici.

Zánetlivé zmeny

Zánet kdekoli v tele nastane, kdyz imunitní systém reaguje na cizí organismus nebo infekci. Zánet muze také nastat po poskození nebo zranení bunky, protoze telo se pokousí opravit sám.

Kdyz dojde k zánetu v mozku nebo CNS, muze tato imunitní reakce skoncit tím, ze zabije neurony, protoze opravuje poskození nebo bojuje s infekcí.

To muze casto být prícinou smrti bunek u Alzheimerovy choroby, Parkinsonovy choroby a infekcí mozku a CNS.

Akumulace zeleza

Zdá se, ze tvorba zeleza v mozku hraje roli v degenerativních onemocneních, jako je Alzheimerova, Parkinsonova a amyotrofická laterální skleróza (ALS).

Vedci hledají látky, které mohou pomoci odstranit prebytecné zelezo z CNS. Odstranením zeleza mohou tyto látky potenciálne obnovit rovnováhu mozku a CNS.

Vedci zkoumají roli zeleza v techto onemocneních s nadejí na nalezení nových lécebných postupu. Nadmerné mnozství zeleza muze být soucástí cyklu excitotoxicity a smrti bunek.

Brainové proteiny

Pri demenci se v mozku vytvárejí urcité bílkoviny. Zdá se, ze je soucástí slozitejsího obrazu, protoze výzkum zacíná naznacovat, ze samotné proteiny nejsou problémem.

Problém, nekterí verí, spocívá v molekulách zpusobujících zánet, které produkují.

Vysoké hladiny proteinu nádorového nekrotického faktoru (TNF) se nacházejí v sirokém spektru degenerativních stavu CNS. Vysoká hladina TNF se zdá být spojena s excitotoxicitou a vysokými hladinami glutamátu.

Typy neuroprotekce

Neuroprotekce má za cíl omezit nervovou smrt po poranení CNS a chránit CNS pred predcasným selháním a dalsími prícinami smrti nervových bunek.

Neuroprotektanty reagují na úcinky neurodegenerace nebo poruchy nervu.

Produkty s neuroprotektivními úcinky jsou seskupeny do následujících kategorií.

Prostredky pro zachycování volných radikálu

Tyto látky premenují poskozené a nemocné, nestabilní volné radikálové bunky do molekul, které jsou pro telo stabilnejsí a snadnejsí.

Vedci zkoumají radu mozných prícin poskození nervu v nadeji, ze najdou zpusob, jak je zastavit.

Antioxidanty jsou látky, které mohou interagovat s úcinky volných radikálu a snizovat je.Mohou se nalézt v potravinách nebo doplncích.

To, jak fungují, není zcela pochopeno. Zdá se, ze závisí silne na onemocnení, na které se zamerují, a na mnoha faktorech, které jsou pro kazdého jedinecné.

Napríklad vitamin E vykazuje antioxidacní vlastnosti u Alzheimerovy choroby a v mensí míre ALS.

Nicméne výzkum také naznacuje, ze suplementace vitaminu E muze u nekterých lidí zhorsovat funkci mozku a demence.

Je dulezité si s lékarem promluvit, nez zacnete uzívat nejaké bylinné prípravky, léky na predpis (OTC) nebo doplnky.

Mnoho produktu muze interagovat s jinými léky nebo zpusobit neocekávané vedlejsí úcinky.

Anti-excitotoxické látky

Teoreticky blokování glutamátových receptoru zabrání excitotoxicite a degeneraci. Nekterý glutamát je vsak nezbytný pro normální funkci nervových bunek.

Amantadin, jedna moznost lécby Parkinsonovy nemoci, se zdá, ze funguje zmenou interakce mezi glutamátem a jinou chemickou látkou v mozku.

Nicméne vedlejsí úcinky mohou zahrnovat halucinace, rozmazané videní, zmatenost a otok nohou.

Amantadin muze pomoci snízit Parkinsonovu spustenou dyskinezi nebo nedobrovolné pohyby.

Inhibitory apoptózy (programované bunecné smrti)

Apoptóza je prirozená smrt bunek, protoze telo stárne a roste. Teoreticky by antiapoptotické látky zpomalily tento proces v neuronech. V soucasné dobe se tyto typy terapií pouzívají pri výzkumu lécby rakoviny.

Protizánetlivé látky

Ty mají vlastnosti proti bolesti, ale mohou také ovlivnit zánetlivé procesy spojené se zhorsením Parkinsonovy nemoci a Alzheimerovy choroby.

Jedna studie ukázala, ze polovina dítete aspirinu nebo 40 miligramu denne muze snízit riziko Alzheimerovy choroby u jedincu s diabetem 2. typu.

Neurotrofické faktory

Tato skupina biomolekul podporuje rust neuronu. Vedci zkoumají zpusoby, jak dodávat molekuly pro lécebné úcely.

Chelatacní ionty kovu

Vzhledem k tomu, ze nekterí lidé s Alzheimerovou, Parkinsonovou a ALS mají vyssí hladiny zeleza nez normální, mohou s temito nemocemi pomoci látky, které mohou snízit hladinu zeleza.

Studie na hlodavcích s Alzheimerovou chorobou zjistila, ze lécba vázající zelezo zlepsuje jejich stav. Je zapotrebí více studií.

Stimulanty

Výzkumní pracovníci nesouhlasí s úlohou stimulantu pri vývoji problému s fungováním mozku, jako je demence.

Studie na zvíratech naznacují, ze kofein je neuroprotektivní, ale jiné studie dospely k záveru, ze muze být rizikovým faktorem pro rozvoj demence.

Nedávné hodnocení výzkumu týkajícího se uzívání kofeinu a demencí zjistilo, ze nebylo ani preventivní ani skodlivé pro funkci mozku.

Genová terapie

Bariéra hematoencefalie chrání mozku proti infekcím a virum, ale muze také zastavit lécbu od dosazení mozku. To ztezuje podávání lécby prímo do mozku.

Genetická terapie nebo identifikace a nahrazení genu zpusobujícího onemocnení mohou vyresit tento problém.

Nicméne, stejne jako v prípade mnoha neuroprotektiv, jeste se neprokázala, ze genová terapie je dusledne úcinná.

Drogy, které ukazují slib

Nekteré léky jsou v soucasnosti zkouseny u lidí s onemocnením, jako jsou ALS a roztrousená skleróza (MS). Predpokládá se, ze poskytují neuroprotektivní úcinky.

Bariéra krve a mozku chrání mozek pred skodlivými látkami, ale také brání nekterým lécebným úcelum. Genetická terapie muze pomoci prekonat tuto prekázku.

Obsahují:

• Riluzole se pouzívá k lécbe ALS. Nejdríve se predpokládá, ze je hlavne inhibitorem glutamátu, zdá se, ze nyní interaguje hlavne s molekulami sodíku, draslíku a vápníku v CNS. Presná role, kterou hraje pri pomoci ALS, je neznámá.
• Fenytoin se obvykle pouzívá k lécbe záchvatu. Pri testování u lidí s optickou neuritidou, pri zánetu optického nervu, casto spojeného s MS, doslo ke snízení poskození nervu.
• Amilorid je diuretická pilulka pouzívaná k lécbe mestnavého srdecního selhání a vysokého krevního tlaku. U malých studií u pacientu s MS bylo prokázáno neuroprotektivní prínos

  Výzkum neurodegenerativních onemocnení a mozných terapií je vzrusující a rychle se menící, je vsak zapotrebí více práce, nez se lécba muze povazovat za bezpecnou a úcinnou.