Neurony, které ovlivnují chut k jídlu, jsou také spojeny s touhou kokainu

Lidé, kterí mají vyssí chut k jídlu, mají tendenci mít mensí zájem o kokain nebo pruzkumné chování, zatímco ti, kterí se méne zajímají o potraviny, se mohou stále více zajímat o kokain, protoze nekteré neurony v cásti mozku, které kontrolují hladovku, Yale univerzitní lékarská skola hlásena v Prírodní neurovedy. Vedci tvrdí, ze uzavreli soubor neuronu, které nejsou spojeny pouze s prejíráním, ale také s chováním spojeným s jinými potravinami, jako je drogová závislost a hledání novinek.
Vedci se soustredili na odmeny mozku, které existují v stredním mozku. Jejich cílem je urcit, zda faktory, které vedou k obezite a cukrovce typu 2, by mohly být zpusobeny druhem drogového zneuzívání, podobného kokainu.
Studie vedly Marcelo O. Dietrich, Tamas L. Horvath a David W. Wallace.

Výzkumníci vsak zjistili, ze jejich nálezy "prebírají spolecnou moudrost na hlave".
Marcelo O. Dietrich, rekl:

"Pomocí genetických prístupu jsme zjistili, ze zvýsená chut k jídlu muze být skutecne spojena se snízeným zájmem o novotu i kokain a naopak méne zájmu o potraviny muze predvídat zvýsený zájem o kokain."

Horvath a jeho kolegové provedli studii o dvou sadách transgenních mysí - mysi s DNA z jiného organismu smíchaným do jejich genu:

• První sada mysí - signální molekula, která rídí hladiny podporující neurony v hypotalamu, byla vyrazena
• Druhá sada mysí - stejné neurony byly interferovány tím, ze se je zbaví selektivne za pouzití záskrtového toxinu

Mysi byly vystaveny ruzným podnetum (neinvazivní), aby zjistili, jak reagují na úzkost, novinkou a kokainem.
Horvath rekl:

"Zjistili jsme, ze zvírata, která mají mensí zájem o potraviny, se více zajímají o chování pri hledání novinek a drogy jako kokain.
To naznacuje, ze mohou existovat jedinci se zvýsenou schopností odmenování, ale kterí jsou stále stíhliví. Jedná se o slozitý rys, který vychází z cinnosti základních obvodu v prubehu vývoje, coz pak ovlivnuje odezvu dospelých na drogy a novinkou v zivotním prostredí. "

Vedci verí, ze hypotalamus hraje klícovou roli ve vývoji vyssích funkcí mozku. Hypotalamus rídí telesnou teplotu, spánek, zízen a hlad, krome jiných funkcí tela - propojí nervový systém s endokrinním systémem prostrednictvím hypofýzy.

Hypotalamus, který je klícem k rozvoji vyssích funkcí mozku, je malá oblast v polovine mozku
Horvath rekl:

Tito neuróny podporující hlad jsou pri vývoji kriticky dulezité pro stanovení pozadované hodnoty vyssích funkcí mozku a jejich narusená funkce muze být hlavní prícinou zmene motivovaného a kognitivního chování.
Existuje tento soucasný názor, ze obezita je spojena se zvýseným pohonem odmen obvodu. Ale zde poskytujeme kontrastní pohled: ze aspekt odmeny muze být velmi vysoký, ale subjekty mohou být stále velmi chudé. Soucasne to naznacuje, ze soubor lidí, kterí nemají zájem o jídlo, muze být náchylnejsí k drogové závislosti. "

Napsal Christian Nordqvist