Transplantace neuronu mohou opravit mozkové obvody

Nová studie neurologa Harvardovy univerzity Jeffrey Macklis a kolegové naznacuje, ze je mozné transplantovat fetální neurony do cásti mysí mozku, která normálne nevytvárí nové mozkové bunky a opraví abnormální obvody. V tomto prípade vedci opravili genetickou vadu, která zpusobuje obezitu, ale to nebylo cílem jejich práce, která mela potvrdit zásadu, ze transplantované neurony se mohou integrovat do existujících vadných obvodu mozku a obnovit je.
Studie, publikovaná online v casopise Veda dne 25. listopadu, zpochybnuje myslenku, ze nemuzete opravit klícové cásti savcího mozku.
Výzkumníci z Harvardské univerzity, Massachusetts General Hospital (MGH), Beth Israel Deaconess Medical Center (BIDMC) a Harvard Medical School (HMS) pouzívali mutantní mysi, které byly geneticky upraveny pro nedostatek receptoru leptinu, hormonu pusobícího na mozku bunkách v hypotalamu, které regulují metabolismus a kontrolují telesnou hmotnost. Bez tohoto receptoru se mysi stanou morbidne obézní a diabetictí.
Tento typ geneticky modifikované mysi se bezne pouzívá jako zvírecí model pro výzkum obezity, diabetu a dyslipidémie a je znám jako "mys db / db".
Výzkumníci vzali normální hypotalamusové neurony, vybrané v urcitém vývojovém stádiu, z mozku plodových mysí, kterým chybel receptor leptinu, a transplantovali je do hypotalamu mutantních mysí. Aby byly transplantované bunky presne na správném míste, v mikroskopicky malé oblasti hypotalamu pouzívali metodu známou jako ultrazvuková mikroskopie s vysokým rozlisením.
Transplantované neurony opravily vadné mozkové obvody, takze mutantní mysi mohly reagovat na leptin, coz vedlo k podstatne nizsí hmotnosti.
Mysi, které dostávaly transplantované bunky, stále rostly tlustsí nez normální mysi, ale nebyly tak tlusté jako morbidne obézní náchylné mysi, které nedostaly transplantaci, a nestaly se diabetiky. Príjemci transplantátu vázili asi 40 az 45 gramu po nekolika dnech po porodu, ve srovnání s 25 gramy u normálních mysí a 55 az 60 gramu u obézních náchylných mysí, kterí podstoupili placebo podobnou operaci bez príjmu nových neuronu.
Macklis a kolegové také vysetrili, co se stalo v mozku mysí poté, co dostali transplantaci. Pouzívali nekolik markeru, vcetne skutecnosti, ze jiný gen v transplantovaných neuronech zpusobuje, ze proteiny fluoreskují zelene v daném svetle, aby sledovaly cestu, kterou bunky vzaly. Zjistili, ze transplantované neurony se specializovaly na nekolik ruzných typu bezne nalezených v hypotalamu. Nejen to, ale také vytvárely synapsy s jinými neurony: synaptické spojení jsou nezbytné pro vzájemnou komunikaci mozkových bunek.
Vedci písí ve svém clánku:
Donor neurony se diferencovaly a integrovaly jako ctyri odlisné podtypy hypotalamických neuronu, vytvorily funkcní excitacní a inhibicní synapse, cástecne obnovily citlivost leptinu a zlepsily hyperglykemii a obezitu u db / db mysí. "
Ukázali také, ze nové hypotalamické neurony mely stejný vzorec elektrické aktivity jako normální neurony v reakci na leptin a komunikovaly s nativním neuronem.
Macklis rekl vede, ze nové neurony se chovají jako "antény" pro leptin a vysílají tyto signály do mozku. On a jeho kolegové písí ve svém záveru:
"Tyto experimenty slouzí jako dukaz koncepce, ze transplantované neurony mohou funkcne rekonstituovat komplexní neuronální obvody v mozku savcu."
Oni doufají, ze schopnost opravit mozkové obvody tímto zpusobem otevre dvere k lécbe rady podmínek vyssí úrovne, vcetne poranení míchy, autismu, epilepsie, Huntingtonovy choroby, Parkinsonovy choroby a ALS (Lou Gehrigova choroba).
Cesta k takovýmto novým cestám vsak pravdepodobne prinese výzvy i sliby. Behem posledního mesíce jsme dostali zprávu, ze kalifornská biotechnologická spolecnost Geron vytáhla ze svého pokusu o pouzití kmenových bunek k oprave poranení pátere a zdá se, ze nedostatek financních prostredku je duvodem, proc se zcela zbavuje práce na kmenových bunkách. A studie testující transplantaci plodových bunek pro lécbu Parkinsonovy choroby také nedosáhly ocekávaných slibu.
Ale Macklis a jeho kolegové jsou mnohem optimistictejsí a poukazují na nové ponaucení získané v jejich studiu, jako je význam sklizne fetálních neuronu práve v okamziku, kdy se chystají rozlisovat na ruzné typy hypothalamických neuronu. Predchozí pokusy mohly selhat, protoze vedci si neuvedomili dulezitost tohoto nacasování. Mohlo by to být napríklad to, ze je treba, aby signály v novém prostredí odpovídaly pripravenosti transplantovaných bunek na jejich prijetí.
Oni nazývají jejich studium jako "dukaz koncepce" pro sirsí predstavu, ze nové neurony se mohou integrovat a modifikovat vadné slozité obvody v mozku savcu.
Nyní se pohybují na to, co ríkají "rízená neurogeneze", kde vedci nasmerují rust nových mozkových bunek z mozku, címz otevírají novou cestu k regeneracní terapii.
Macklis rekl Harvard Gazette:
"Dalsím krokem pro nás je pozádat o paralelní otázky jiných cástí mozku a míchy, tech, kterí se podílejí na ALS a pri poranení míchy."
"V techto prípadech muzeme obnovit obvody v mozku savcu? Mám podezrení, ze muzeme," dodal.
Fondy z Národních institucí zdravotnictví, Fondu Jane a Lee Seidmana pro výzkum centrálního nervového systému, Emily a Robert Pearlstein fond pro opravu nervového systému, Nadace Picower, Národní institut neurologických poruch a mrtvice, Autism Speaks a Nancy Lurie Marks Family Foundation, zaplaceno za studium.
Napsal Catharine Paddock PhD

MS lék muze zvýsit riziko kolorektálního karcinomu

Poprvé nová studie naznacuje, ze pacienti s roztrousenou sklerózou, kterí uzívají lécivý prípravek mitoxantron, mohou být vystaveni vetsímu riziku kolorektálního karcinomu. Studie naznacuje, ze pacienti s MS, kterí uzívají mitoxantron, mají desetkrát vyssí riziko vzniku kolorektálního karcinomu. Krome toho studie - publikovaná v casopise Neurologie - podporuje predchozí výzkum, který naznacuje, ze lék zvysuje riziko akutní myeloidní leukémie (AML).

(Health)

Dysfunkce stítné zlázy související s antineoplastickými prípravky

Podle výzkumu publikovaného v casopise Journal of the National Cancer Institute imunoterapie a cílené terapie (anti-neoplastické látky) specificky zamerují signalizacní dráhy v rakovinových bunkách. U priblizne 20% az 50% pacientu s rakovinou jsou vsak spojeny s dysfunkcí stítné zlázy, coz muze mít za následek nezádoucí úcinky na kvalitu zivota pacientu.

(Health)