cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Je neurofeedback úcinný pri lécbe ADHD?

Obsah

  1. Co je to?
  2. Funguje to?
  3. Co cekat
  4. Je to bezpecné?
  5. Náklady a pojistení
  6. Pochopení ADHD
Porucha pozornosti s hyperaktivitou je stav, který ovlivnuje pozornost, kontrolu impulsu, úrovne aktivity a ucení.

Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) odhadují, ze v roce 2011 zije 11 procent detí ve Spojených státech.

Léky, psychoterapie a zmeny v zivotním stylu mohou pro mnohé deti zmírnit príznaky, ale nejsou úcinné pro vsechny, a u nekterých lidí mají tyto nezádoucí úcinky vedlejsí úcinky, které clovek povazuje za nesnesitelné.

Nekterí rodice se zdráhají lécit své deti, nebo nemusí mít cas navstevovat pravidelné terapie.

Pro tyto rodiny by neurofeedback, nekdy nazývaný biofeedback nebo neuroterapie, mohl být zivotaschopnou volbou bez léku pro zvládnutí príznaku poruchy pozornosti s hyperaktivitou (ADHD).

Co je neurofeedback?

Mnoho lidí s ADHD vykazuje rozdíly v chování mozku, zejména v celním laloku mozku. Prední lalok je oblast mozku spojená s osobností, chováním a ucením.


Neurofeedback merí elektrická vlnení mozku. Muze být pouzita k lécbe lidí s ADHD tím, ze je trénuje, aby pouzívali svuj mozek jinak.

Funkce a chování mozku se navzájem ovlivnují. Proto mohou zmeny v chování zmenit mozku a zmeny v mozku mohou zmenit chování.

Neurofeedback má za cíl zmenit chování zmenou mozku.

Mozek produkuje meritelné elektrické signály. Neurofeedback merí tyto elektrické vlny, obvykle se zarízením nazývaným elektroencefalograf (EEG).

Stejne jako ostatní elektrická zarízení, mozkové vlny cyklují se specifickými frekvencemi. Pet ruzných mozkových vln je alfa, beta, gama, delta a theta. Kazdý z nich má ruzné frekvence a ty jsou meritelné pomocí EEG.

Nekteré výzkumy naznacují, ze lidé s ADHD mají prílis mnoho theta vln a prílis málo beta vln. Neurofeedback tvrdí, ze tento rozdíl napravuje tím, ze trénuje lidi s ADHD pouzívat jejich mozky jinak.

Neurofeedback zacínají tím, ze pripevnují elektrody k hlave, aby zmerily cinnost mozku. Výsledkem je prubezný tisk mozkových vln na obrazovce, který lze behem návstevy sledovat.

Na základe zpetné vazby na mozkovou vlnu poskytne poskytovatel neurofeedback osobe konkrétní úkol.

Proces muze zahrnovat zvuky a dalsí podnety, které motivují mozku k tomu, aby zpracovával informace jinak. Muze se jednat o hudbu nebo tón nebo o zvuky, které náhle prestanou nebo zacnou.

Tento prístup muze prerusit, zmenit nebo zesílit aktivitu mozku na základe zpetné vazby z EEG.

Príznivci neurofeedback tvrdí, ze tato stabilní zpetná vazba muze pomalu menit mozkové vlny. Jak se mozkové vlny mení, tak i príznaky ADHD.

Pouzití neurofeedback není omezeno na ADHD. To bylo pouzíváno k lécbe rady psychických stavu, a to muze pomoci zlepsit obecný výkon. Studie naznacují, ze muze pomoci s depresí.

Funguje to?

Výzkum úcinnosti neurofeedback je smísený. V roce 2009 nalezla metaanalýza zahrnující 467 osob s ADHD prumerné az velké zlepsení symptomu a naznacila, ze neurofeedback by mohl být "úcinný a specifický". Studie z roku 2013 naznacila, ze by mohla snízit príznaky ADHD.


Studie úcinnosti neurofeedbacku pri lécbe lidí s ADHD jsou velmi smísené.

V roce 2014 rodicovské hodnocení uvedené v dalsí metaanalýze naznacily, ze neurofeedback prinesl zlepsení impulsivity, nepozornosti a hyperaktivity. Ve stejné studii ucitelé cítili, ze zlepsení nastaly pouze v nepozornosti.

Zdá se, ze neurofeedback zlepsuje nekteré príznaky, avsak hodnocení zlepsení se lisí podle toho, kdo pozoruje.

Vetsí metaanalýza provedená v roce 2016 nevedla k záveru, ze neurofeedback je úcinná lécba, a vyzval k dalsímu výzkumu.

V roce 2013 vedci srovnávali úcinky neurofeedback s úcinky stimulantu, coz je siroce akceptovaná lécba ADHD. Sestnáct detí ve veku od 7 do 16 let uzívalo stimulacní léky a 16 podstoupilo neurofeedback. Úcastníci, kterí uzívali léky, zaznamenali snízení symptomu ADHD, ale ti, kterí podstoupili neurofeedback, ne.

Studie z roku 2011 zkoumala, jak muze neurofeedback mít placebo efekt. Osm detí ve veku od 8 do 15 let prodelalo neurofeedback a dalsích sest detí dostalo falesnou neurofeedback. Obe skupiny vykazovaly významné zlepsení symptomu ADHD, coz naznacuje, ze prínos neurofeedbaktu muze být zpusoben placebem.

Kritika neurofeedback

Kritici neurofeedback argumentují, ze mnoho studií, které podporují jeho pouzití, melo významné chyby v návrhu, coz ztezovalo prokázání, zda je technika efektivní nebo ne. Autori nekolika studií vyzvali k dalsímu výzkumu.

V roce 1990 psycholog Barry L. Beyerstein nazval neurofeedback "neuromytologii". On argumentoval, ze úspech neurofeedback byl spojen s mírou príjemce víry, ze to bude fungovat.

Nekterí kritici kritizovali neurofeedback jako podvodný penez. Jiní argumentují, ze neexistují zádné prijaté neurofeedback protokoly.

Není jasné, jak dlouho nebo jak casto musí clovek podstoupit neurofeedback, aby videl výsledky. Príjemce neurofeedby by mohl házet peníze, nekonecne pronásleduje zlepsení, které nikdy neprichází.

Co cekat

Osoba, která se bude úcastnit neurofeedback session, zacne odpovedet na nekolik otázek týkajících se jejich príznaku, historie lécby a zivotního stylu.

Budou nadále poskytovat informace o svých príznacích pred kazdou lécbou, protoze to umozní poskytovateli sledovat zlepsení v prubehu casu.

Behem kazdé návstevy bude poskytovatel pripojit pacienta k zarízení EEG umístením elektrod na hlavu. Pocet elektrod se lisí v závislosti na praktickém lékari a relaci. Elektrody nebudou bolet a nebudou prenáset elektrický proud do mozku.

Po zahájení relace bude na obrazovce videt skenování mozkových vln v reálném case. Na základe této zpetné vazby poskytne poskytovatel pokyny pro úpravu mozkových vln.

Cinnosti mohou zahrnovat videohru, hudbu nebo poslouchat tón.

Jak probíhá postup, mel by tento vstup menit mozkové vlny. Behem zasedání muze dojít k významnejsím zmenám vývoje mozku. To by se melo promítnout do zmen myslení a chování.

Provedení rozhodnutí

Neurofeedback je bezbolestný a neexistují zádné dukazy o negativních vedlejsích úcincích. Pokud nejsou jiné lécebné postupy pro lécbu ADHD úcinné, neurofeedback muze být uzitecné.

Hlavní nevýhodou je cena.

K otázkám, které muzete pozádat od poskytovatele, patrí:

  • Kolik bude lécba stát?
  • Jak zmeríte zlepsení?
  • Jak dlouho trvá zobrazení výsledku?
  • Kolik osetrení budeme potrebovat?
  • Jak dlouho trvá kazdé osetrení?
  • Je mozné neco udelat, aby se zvýsila úcinnost lécby?

Vzdy je vhodné, aby lidé diskutovali o jakémkoli lécebném plánu nebo o zmene plánu lécby s psychiatrem nebo poskytovatelem zdravotní péce.

Je neurofeedback bezpecný?

Neurofeedback je neintruzivní a príznivci tvrdí, ze je bezpecné, i kdyz jsou mozné nepríznivé úcinky.

Tyto zahrnují:

  • dusevní únava
  • návrat starých pocitu, napríklad v zivých snech, predtím, nez zmizí tyto pocity
  • závrate, nevolnosti a citlivosti na svetlo u tech, kterí zaznamenali poranení hlavy

Oni také tvrdí, ze to muze zmenit zpusob, jak funguje mozku, a presto neurofeedback praktik není neurochirurg a oni nemusí být profesionál dusevního zdraví. Osoba nepotrebuje licenci k pouzívání zarízení.

Od roku 2009 pouze priblizne 500 z odhadovaných 6000 praktických lékaru v USA absolvovalo doporucené 136 hodin skolení, mentoringu a praxe. Krome toho správní úrad pro potraviny a léciva (FDA) v té dobe licencoval zarízení pouze pro úcely relaxace, nikoliv pro lécbu problému dusevního zdraví, ADHD nebo jiných podmínek.

Nekterí lidé také povazují za úcinný, i kdyz to muze být zpusobeno úcinkem placeba.

Náklady a pojistení

Muze to být také nákladné. V roce 2017 clánek v Bloomberg Business navrhl, ze 30 zasedání po 40 minutách by mohlo stát 2 200 dolaru plus 250 vstupních poplatku.

To muze být obtízné získat pojistení pro neurofeedback terapii. Nejprve se obratte na svého poskytovatele pojistení.

Kazdý, kdo zvazuje neurofeedback, by mel nejprve zkontrolovat u Mezinárodní spolecnosti pro neurofrekvenci a výzkum (ISNR), aby se ujistil, ze jejich praktický lékar je certifikován.

Pochopení ADHD

Symptomy ADHD zahrnují nepozornost a hyperaktivitu.


Symptomy ADHD mohou zahrnovat, ze se snadno rozptýlí a snazí se soustredit se.

Nepozornost muze vést k:

  • Chybové chyby
  • Obtíznost soustredení
  • Casto ztrácí veci
  • Obtíznost pri plnení úkolu nebo pri provádení pokynu
  • Obtíznost poslechu
  • Casté rozptýlení
  • Potíze s úkoly, které vyzadují trvalou pozornost

Hyperaktivita muze znamenat:

  • Obtíznost zustává sedet nebo sedet v klidu, vcetne castého nosení
  • Hyperaktivní chování, napríklad nesprávné beh, lezení nebo pohyb
  • Nadmerné mluvení a potíze s udrzováním ticha
  • Netrpelivost a nepokoj
  • Casto prerusují ostatní nebo volají odpovedi na otázky

ADHD je klasifikována jako porucha neurodevelopmentu v novém vydání Diagnostického a statistického manuálu dusevních poruch. Ackoli je u detí casto diagnostikována, porucha nekdy pokracuje az do dospelosti, nebo v nekterých prípadech nemusí být diagnóza dokoncena az do dospelosti.

Deti a dospelí s ADHD mohou zaznamenat frustraci, potíze s udrzováním vztahu, akademické problémy a konflikty v práci i doma. Nekdy mohou tyto problémy vést k depresi a nedostatecnému úspechu.

Lécba ADHD

Lécba ADHD neexistuje, ale psychoterapie, stimulacní léky a nekteré zmeny v zivotním stylu, jako napr. Udrzování pravidelného rozvrhu, mohou pomoci zmírnit príznaky.

Receptor mozku rídící chut k jídlu muze být cílem léku proti obezite

Receptor mozku rídící chut k jídlu muze být cílem léku proti obezite

Receptory mozku, které se podílejí na regulaci chuti k jídlu, zjistili vedci na Columbia University Medical Center. Vedci v casopise Cell oznámili, ze tento velmi nebezpecný cíl by mohl znamenat, ze nový lék na obezitu nemusí být tak tezké najít. Vedci se zamerili na hypotalamus, malou oblast mozku, která rídí teplotu tela, zízen, spánek, únavu, cirkadiánní cykly a hlad.

(Health)

Neockované deti mohou ohrozit ostatní

Neockované deti mohou ohrozit ostatní

Podle nového výzkumu z Pensylvánské skoly osetrovatelství rodice zpusobují nový problém pro své deti tím, ze se obávají o bezpecnost ockování: návrat detských nemocí jejich prarodicu. Diskuse o ockování detí zpusobila rostoucí pocet rodicu, kterí odmítli ockovat své deti, i kdyz doslo k velkému úspechu ockování, rekl Penn Nursing researcher Alison M.

(Health)