Neandertálci a moderní lidé existovali jiz tisíce let

Mezinárodní studie vedená Oxfordskou univerzitou ve Velké Británii, která poprvé mapuje robustní casový rozvrh pro zmizení neandrtálcu, zjistí, ze na rozdíl od vseobecného presvedcení se prekrývaly s moderními lidmi po dobu az 5400 let a poskytovaly dostatek casu kulturám a geny, které se mají smíchat.
Prof. Higham ríká, ze nedávné genetické studie ukazují, ze az 2% DNA u dnesních neafrických lidí je puvodem neandertálcu, coz naznacuje, ze obe skupiny se krizovaly mimo Afriku.

První autor Tom Higham, profesor Oxfordské archeologické skoly, a kolegové popisují, jak sestavili casovou osu v casopise Príroda.

Jeden z jejich nejvýznamnejsích poznatku naznacuje, ze moderní lidé rychle nenamáhali neandrtálce, ale nasi predkové bratranci zmizeli v ruzných dobách po celé Evrope.

Pro sestileté studium prof. Higham a kolegové vyuzili zdokonalené metody radiokarbonového datování, které analyzovaly asi 200 vzorku kostní, skorápkové a drevené uhlí ze 40 významných archeologických nalezist v Evrope, od Ruska po Spanelsko.

Lokality byly vybrány, protoze bud ukazovaly príznaky neandertálského nástroje, které archeologové popisují jako "mousterijské lokality", nebo proto, ze obsahují kamenné nástroje, o nichz se domníváme, ze pocházejí od raných moderních lidí nebo neandertálcu - tzv. "Prechodových míst".

Pomocí matematických modelu tým srovnal nové údaje o radiokarbonu s predchozími poznatky ze studie horninových vrstev, aby spolecne shrnul chronologii nálezu.

Výsledky ukazují, ze neandertálci zmizeli z Evropy mezi 41,030 a 39,260 lety, coz je drív, nez prijdou moderní lidé.

To znamená, ríkají autori, ze neandertálci a rane moderní lidé se musí po dlouhou dobu prekrývat a poskytnout jim dostatek casu k interakci a krízení.

Nicméne poukazují na to, ze nebyli schopni presne urcit, kde se v Evrope muze vyskytnout krízení a zda se to stalo jen jednou nebo opakovane.

Prehrajte video níze a uvidíte prof. Higham vysvetlení nálezu týmu.

Profesor Higham ríká, ze nedávné genetické studie ukazují, ze az 2% DNA u dnesních neafrických lidí je puvodem neandertálcu, coz naznacuje, ze obe skupiny se krízily mimo Afriku a dodává:

"Veríme, ze nyní máme první robustní casovou osu, která osvetluje nekteré klícové otázky ohledne mozných interakcí mezi neandrtálci a moderními lidmi."

Neandertálci mohli prezít ve zmensujících se kapsách po celé Evrope

Ríká, ze dukazy také naznacují, ze neandertálci "prezili ve zmensujících se populacích v evropských kapsách jeste predtím, nez byli zanikli," a ze na rozdíl od soucasných presvedcení muze být slozitejsí obraz o tom, které skupiny ovlivnily výrobní období nástroju následoval Mousterian. Profesor Higham ríká, ze tento obraz je "charakterizován biologickou a kulturní mozaikou, která trvala nekolik tisíc let."

Profesor Higham ríká, ze predchozí techniky pro získání dat o radiokarbonu mohou mít za následek podcenení veku neandertálských vzorku, které by mohly být kontaminovány moderním materiálem.

"Pouzili jsme ultrafiltracní metody, které vycistí extrahovaný kolagen z kostí, aby se zabránilo riziku moderní kontaminace," vysvetluje a dodává:

"To znamená, ze muzeme s vetsí jistotou ríci, ze jsme konecne vyresili nacasování zmizení nasich blízkých bratrancu, neandertálcu. Samozrejme, ze neandertálci nejsou zcela zanikáni, protoze nekteré z jejich genu jsou dnes ve vetsine z nás."

V lednu 2014, Zdravotní novinky dnes jak jiný Príroda studie vedená genetiky na Harvardské lékarské fakulte, navrhuje zpusoby, jak se genetické dedictví neandertálcu ukázalo jako adaptivní a maladaptivní pro moderní lidi.

Prehled poskytuje dalsí informace o vztahu mezi hormonální terapií a rakovinou prsu

Prehled údaju z dvou klinických studií o iniciative zen na zdraví odhalil ruzné úcinky hormonální menopauzy na incidence rakoviny prsu v prubehu casu. Výsledky jsou publikovány v casopise JAMA Oncology. Prezkum odhalil, ze uzívání estrogenu a progestinu bylo spojeno se stálým nárustem výskytu rakoviny prsu, zatímco samotný estrogen zjistil, ze snizuje riziko rakoviny prsu.

(Health)

Zika epidemie pravdepodobne za 2-3 roky

Po sestavení dostupných údaju o sírení viru do matematického modelu vedci naznacují, ze soucasná epidemie Zika v Latinské Americe se po 2-3 letech vypálí. Zároven uzavrou, ze stávající kontrolní opatrení neobsahují epidemii. Výzkumníci dospeli k záveru, ze veskerá rozsáhlá vládní opatrení zamerená na komáry, které prenásejí Ziku, pravdepodobne nebude obsahovat soucasnou epidemii v Jizní Americe.

(Health)