Naps: Rustová rychlost malých detí a doba spánku související

Cas na slofíka! Nová studie zverejnená tento týden naznacila, ze rustové proudy u detí jsou spojeny s castejsími výbuchy spánku. Píky v celkovém denním spánku a poctu epizod spánku byly významne spojeny s meritelnými rustovými proudy v délce tela, které se vyskytovaly behem 48 hodin od zaznamenaných výbuchu spánku. Dalsí analýza zjistila, ze pravdepodobnost rustového nárustu se zvýsila o medián 43% pro kazdou dalsí epizodu spánku a 20% pro kazdou dalsí hodinu spánku.
Po dobu od ctyr do 17 nepretrzitých mesícu byl rust celkové délky tela hodnocen s vyuzitím metody maximální roztaznosti, která byla provedena jednou týdne u 18 kojencu, denne pro tri kojence a jednou týdne u dvou kojencu.
Výzkumní pracovníci Emory University v Atlante uvedli:

"Výsledky empiricky demonstrují, ze rust spurts se nevyskytuje jen behem spánku, ale je významne ovlivnen spánkem. Dlouhsí spánek odpovídá vetsímu nárustu délky tela, pomáhá rodicum porozumet chování a vzory svého dítete na praktické a kazdodenní úrovni. Dozvíme se, ze spánek prispívá k rostoucím rustum na biologické úrovni. "

Presná povaha vztahu mezi biologií spánku a rustem kostí je nejasná. Vedci vsak poznamenali, ze je známo, ze sekrece rustového hormonu se zvysuje po spánku a behem spánku s pomalými vlnami. Tato zmena hormonálních signálu behem spánku by mohla stimulovat rust kostí, který by podporil anekdotické zprávy o "rostoucích bolestech", bolavých koncetinách, které mohou v noci vzbudit deti.

Zpráva spekuluje, ze v nekterých prípadech muze dojít k rustu v jiných cástech tela. Napríklad dalsí nová studie, kterou publikují tento mesíc, zjistila, ze obvod hlavy dítete roste v prerusovaných, epizodických podnetech. Také naznacují, ze spánek muze být pouze jednou slozkou integrovaného fyziologického systému, který je základem casování rustu.
Behem typické zivotnosti klesá doba strávená kazdým dnem spánku. Novorozenci tráví kazdý den 16 az 20 hodin spí. Ve veku od jednoho do ctyr let klesá celková denní doba spánku na zhruba 11 nebo 12 hodin. Tento postupný pokles pokracuje v detství, takze dospívající bude potrebovat - trebaze to nemusí nutne dostat - asi devet hodin spánku, aby mohl pracovat podle svých nejlepsích výsledku. Dospelí ve stredním veku potrebují nejméne osm hodin, a prestoze starsí lidé mohou stále vyzadovat az osm hodin, mohou se snazit získat tyto hodiny v jednom bloku.

Nase tela vyzadují spánek, aby se zachovala správná funkce a zdraví. Ve skutecnosti jsme naprogramováni spát kazdou noc jako prostredek obnovení tela a myslí. Dva interakcní systémy, interní biologické hodiny a homeostat pro spánkovou bunku urcují do znacné míry nacasování nasich prechodu z bdení do spánku a naopak. Tyto dva faktory také vysvetlují, proc za normálních okolností obvykle zustáváme bdelí behem dne a spíme v noci.
Odpolední dorty pro vetsinu lidí obvykle trvají mezi 30 a 60 minutami. Jakékoliv déle a existuje riziko, ze spadne do hlubokého spánku a bude mít tezké bdení. Po zdrímnutí, kdyz se nekterá nahromadená spánková jízda rozptýlila, mnozí lidé se domnívají, ze jsou schopni zustat vzhuru a bdeli v pozdní odpoledni a vecer. Tato zvýsená ostrazitost zpravidla zpusobuje, ze lidé poslouchají pozdeji a zpravidla spí méne v noci nez lidé, kterí nezabíjejí.

Zdroje: Journal of Sleep a Harvardská univerzita
Napsal Sy Kraft