Roztrousená skleróza vytvárí tajemství, ale otázky zustávají

Více nez dva milióny lidí po celém svete trpí roztrousenou sklerózou (MS). Ve znepokojivém trendu se zdá, ze se pocet nových pacientu zvysuje - zejména pocet zen, ve srovnání s muzi, rozvíjejících se této chronické nevylécitelné onemocnení centrální nervové soustavy.
Tento týden se v Lyonu ve Francii úcastní více nez 7000 vedoucích lékaru a vedcu z clenských státu, kterí se úcastní kazdorocní vedecké konference Evropského výboru pro lécbu a výzkum roztrousené sklerózy (ECTRIMS).
Na oficiálním tiskovém briefingu konference vedoucí lékari klinické praxe popsali nekteré nezodpovezené otázky, které v soucasné dobe komplikují komunitu MS.
"Jedním z problému je rostoucí podíl zen ve srovnání s muzi, kterí rozvíjejí MS. Od padesátých let tento pomer vzrostl z pomeru 2: 1 (zeny na muze) na 3: 1." Nevíme proc, " rekl profesor Christian Confavreux, Hopital Neurologique, Lyon, Francie a predseda ECTRIMS 2012.

Pri dotazování na zrejmý nárust MS, který se v soucasné dobe vyskytuje na Blízkém východe, panel uvedl, ze toto je záhada, ale existovaly stopy.
"MS se zdá být onemocnením" moderního zivota ", rekl profesor Confavreux. Jak se méne rozvinuté spolecnosti modernizují, mení se mnoho faktoru, jako je základní hygiena, ockování, kourení a dieta.
"Nevíme, co to je, ale neco o tomto novém zpusobu zivota vede k nárustu CS." Ukázal na francouzskou západní Indii, kde se velká studie podarilo získat zajímavé poznatky.
Lidé z ostrovu, jako je Martinik a Guadeloupe, kterí emigrovali do Francie v padesátých letech minulého století a následne se vrátili zpet na místo narození, vykazovali petinásobne vyssí míru úmrtí nez lidé narozený priblizne ve stejnou dobu, kterí nikdy neopustili ostrovy. Teorie, ze to má neco spolecného se zlepsením hygieny v hostitelské zemi [Francie], bylo "velmi svudné", rekl - teoretická idea je, ze kdyz se hygiena zlepsuje, imunitní systém tela se stává méne provokovaným a to muze nejak pomoci spoustet MS po virové nebo jiné infekci.
Nekolik prezentací ECTRIMs pokrývá potenciální roli viru pri spoustení MS. "Je pravdepodobné, ze jeden mikrób, i kdyz u jednoho jedince neskodný, muze prispet ke spustení MS v jiném," ríká profesor Renaud Du Pasquier, CHUV, Lausanne. Cituje virus Epstein-Barr, který zpusobuje infekcní mononukleózu a který zvysuje riziko infekce trikrát u MS infikovaných pacientu.

Prichází mnoho nových osetrení

Prof. Confavreux uvedl, ze komunita clenských státu má nyní dostatek lécebných postupu, které pomáhají predcházet recidivám u pacientu s MS, nicméne zbývající úlohou je nalézt lécebné postupy, které zabranují progresi onemocnení (akumulace postizení).
Na otázku, proc se nyní rozvíjí nebo se objevuje mnozství nových léku, profesor Michel Clanet, séfredaktorka Le Centre Hospitalier Universitaire de Toulouse (CHU) Francie a predseda ECTRIMS poukázali na nové chápání autoimunitní báze MS a rady nový výzkum kolegu z oblasti imunologie, které oznacil za "velmi chytré".
"Chápou imunitní systém, kaskádu zánetlivých mediátoru, jako jsou cytokiny, a vedí, jak modifikovat tuto kaskádu, takze je vyvíjeno více nových léku," rekl.
Profesor Confavreux znel obezretne, kdyz hrával s imunitním systémem - zvláste kdyz pacienti mohli potrebovat lécbu tri nebo ctyri desetiletí. Cítil, ze je potreba peclivé posouzení rizik. "Potrebujeme znát skutecná rizika imunoterapie," rekl.

Prof. Confavreux zduraznil, ze je dulezité stanovit dlouhodobou úcinnost v kazdodenním klinickém pouzití spíse nez v ponekud umelém nastavení klinických studií. Profesor Clanet souhlasil. "Potrebujeme videt, co se deje u velkých populací, protoze pacienti v klinických studiích jsou velmi vybraní. Je velmi dulezité sledovat pacienty ve fázi IV [dlouhodobých] pozorovacích studií," uvedl.
Nastestí se tyto údaje objevují na novejsí imunomodulacní lécbe. Sympozium úterý vecer shrnul globální zkusenost s "reálným svetem" s první orální imunomodulacní lécbou Gilenyou jednou denne (fingolimod).
Vzhledem k tomu, ze léky byly zahájeny pred dvema lety, bylo jim podáno priblizne 49 000 pacientu ve 65 zemích, které shromázdily priblizne 52 000 pacientských let expozice, uvedl profesor Jean Pelletier, vedoucí oddelení neurologie na Fakultní nemocnici Timone v Marseille ve Francii.
Dr. Martin Duddy, konzultant neurolog v Royal Victoria Infirmary v Newcastle-upon-Tyne ve Velké Británii, uvedl, ze rostoucí báze dukazu podporuje uzívání drog v clenských státech s kumulativními údaji, které ukazují rychlou a trvalou kontrolu onemocnení plus dobre charakterizovaný bezpecnostní profil.
Napsal Ian Mason PhD