MS Lékar Interferon Beta nesmí pomalu postupovat

Interferon beta, skupina siroce predepsaných léku pro lécbu roztrousené sklerózy (MS), nemusí zpomalit dlouhodobou progresi onemocnení, podle nové studie pacientu s relapsující-remitentní MS, která má být publikována tento týden v CR Vestník Americké lékarské asociace JAMA.
Afsaneh Shirani z University of British Columbia (UBC), Vancouver, Kanada a kolegové dospeli k záveru, ze neexistují zádné silné dukazy o tom, ze interferon beta má meritelný dopad na dlouhodobou progresi onemocnení MS.
Porovnávali pacienty lécené interferonem beta u nelécených pacientu a zjistili, ze po zohlednení mozných ovlivnujících faktoru nebyli pacienti léceni s méne pravdepodobné, ze by pokrocili do bodu, kdy potrebují procházku po 100 metru, coz je klícová míra progrese onemocnení.

Relapsující-premírající MS

Relapsující-remitující roztrousená skleróza je nejbeznejsí formou MS, která postihuje priblizne 85% Kanadanu s MS. Jedná se o formu MS, kde pacienti mají relapsy nebo "vzplanutí", behem nichz se mohou objevit nové symptomy nebo se staré mohou vrátit nebo zhorsit. Relapsy jsou následovány obdobími remise, behem nichz se pacienti mohou cástecne nebo dokonce plne zotavit.
Odpovídající autor JAMA studie Helen Tremlettová je profesorka UBC a vede katedru výzkumu v Kanade v oblasti neuroepidemiologie a roztrousené sklerózy u UBC. Informovala tisk, ze studie poskytuje pacientum a lékarum dalsí informace o dlouhodobejsím úcinku interferonu beta.
"Víme, ze tato trída léku je velmi uzitecná pri snizování relapsu, které mohou být dulezité pro pacienty. Nedoporucujeme, aby pacienti prestali uzívat tyto léky, ale tato zjistení poskytují dukazy umoznující realistictejsí ocekávání, pokud jde o ocekávané prínosy spojené s lécení z pohledu postizení. "

Studie porovnávala lécené a nelécené MS pacienty

Ve svých základních informacích autori poznamenávají, ze:
"Klícovým rysem MS je klinická progrese onemocnení v prubehu casu, která se projevuje akumulací postizení. Léky interferonu beta jsou nejcasteji predepisované léky modifikující choroby schválené US Food and Drug Administration pro lécbu MS s recidivujícím onemocnením, nejcastejsím onemocnením MS onemocnení. "
Vysvetlují vsak, ze nejsou dostatecné studie, které by dlouhodobe sledovaly úcinek interferonu beta na pacienty.
Pro jejich studium Shirani a kolegové zkoumali v letech 1985 az 2008 související zdravotní záznamy o 2 566 pacientech z Britské Kolumbie (BC) v retrospektivní kohortové studii: to jsou údaje, které byly jiz shromázdeny, anonymizovány a propojeny. Data pocházejí z nekolika zdroju, vcetne databází ministerstva zdravotnictví BC, PharmaNet a databází BC sklerózy multiplex (BCMS).
Záznamy zahrnovaly 868 pacientu s RS relapsujícím-remitujícím MS lécených interferonem beta a 829 nelécených soucasných pacientu s MS a 959 "historických" nelécených pacientu s MS (historický význam, ze do studie vstoupili mnohem dríve nez ostatní dve soucasné skupiny a predcházely schválení interferonu beta ).

Primárním výsledkem studie byla doba mezi zpusobilostí pro lécbu interferonem beta (výchozí stav studie), kdy pacienti dosáhli hodnoty 6 na stupnici rozsíreného zdravotního postizení (EDSS). EDSS má rozsah od 0 do 10, pricemz vyssí skóre ukazují více postizení: skóre 6 je, kdyz pacient potrebuje projít 100 metru.
Doba sledování (cas, který uplynul mezi prvním a posledním merením EDSS) se mezi jednotlivými skupinami lisil. Pro historickou nelécenou skupinu bylo mnohem déle (strední nebo medián jejich následného období cinil 10,8 let). Prumerná doba sledování u soucasných skupin byla 5,1 roku u lécených pacientu s MS a 4,0 roku u nelécených pacientu s MS.
Výzkumníci vyjádrili výsledná opatrení z hlediska procentního podílu pacientu v kazdé skupine, kterí behem sledování dosáhli trvalého skóre EDSS 6. Trvalé skóre bylo takové, které se nezmenilo, kdyz se opakovalo nejméne o 150 dnu pozdeji.
Na tomto míste dosáhlo 10,8% lécených pacientu s MS, ve srovnání s 5,3% nelécených soucasníku a 23,1% historicky nelécených skupin.
Vedci napsali, ze:
"Po úprave pro potenciální základní poruchy (pohlaví, vek, délka onemocnení a skóre EDSS) nebyla expozice interferonu beta spojena se statisticky významným rozdílem v nebezpecí dosazení skóre EDSS 6, a to bud tehdy, kdyz je soucasná kontrolní kohorta nebo historické kontrolní kohorty. "
Nebyla provedena zádná zmena ani poté, co se tam, kde je to mozné, prizpusobily socioekonomickému stavu a koexistenci nemocí.

Závery Zeptejte se pouzití interferonu beta k odlození progrese MS

Shirani a jeho kolegové uzavírají:

"... nebyli nalezeny dukazy o tom, ze podávání interferonu beta bylo spojeno se snízením progrese invalidity u pacientu s recidivujícím remitujícím MS."
Navrhují jejich zjistení zpochybnují pouzití léku interferonu beta k prevenci nebo zpozdení dlouhodobé invalidity u pacientu s MS.
Zaznamenávají vsak, ze je mozné, ze nekteré skupiny pacientu s MS mohou mít prospech z lécby interferonem beta, coz nebylo z jejich analýzy zrejmé.
"Dalsí práce je zapotrebí k identifikaci techto potenciálních pacientu, mozná pomocí farmakogenomických nebo biomarkerových studií, které pripravují cestu pro prizpusobený, personalizovaný prístup k lékum." Nase nálezy také podporují zkoumání nových terapeutik pro MS, "dodávají.
V doprovodu JAMA Tobias Derfuss a Ludwig Kappos z univerzitní nemocnice v Basileji ve Svýcarsku písí, ze "dusledne shromázdené údaje Shiranu a kolegu posilují záver, ze sdruzování mezi uzíváním interferonu a dlouhodobým postizením, prestoze jsou verohodné, zustávají nedokázaly."
Souhlasí s autory, ze "jsou zapotrebí efektivnejsí moznosti lécby a lepsí kritéria, která povedou k presnejsímu výberu pacientu, kterí mohou nejlépe reagovat na tyto lécebné postupy", a dodal:
"Pomerne nízká míra progrese v nelécené soucasné kohorte je uklidnující, protoze to naznacuje i pres nespolehlivé explicitní prognostické kritéria se zdá, ze neurologové a pacienti v Britské Kolumbii ucinili správnou volbu."
Napsal Catharine Paddock PhD