cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Studie na mysích dlázdí cestu pro úcinnejsí antidepresivum

Deprese ovlivnuje blahobyt významného poctu dospelých ve Spojených státech. Prestoze léky jsou k dispozici k lécbe klinické deprese, nekteré z techto léku trvají dlouhou dobu k práci nebo mohou predstavovat zdravotní rizika z duvodu jejich vedlejsích úcinku. Nicméne nová studie o mysích pripravuje cestu k úcinnejsí lécbe deprese u lidí.
Nová studie o mysích nalezne inovativní cestu k vývoji úcinnejsích antidepresivních léku.

Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) uvádí, ze mezi lety 2009 a 2010 bylo diagnostikováno 8 milionu pacientu v USA s tezkou depresivní poruchou a ze v tomto období to bylo témer 43 000 úmrtí.

Dostupné moznosti lécby pro osoby s depresí zahrnují psychoterapii a léky. Antidepresiva pracují pro vetsinu lidí, nicméne u jiných zpusobují vedlejsí úcinky vázná zdravotní rizika. Lék muze vést k sebevrazedným myslenkám nebo dokonce k pokusum o sebevrazdu u nekterých lidí, zejména behem pocátecního období 2 az 4 týdny pred zahájením lécby.

Ve snaze dospet k lepsí alternative k antidepresivum, které se v soucasnosti nacházejí na trhu, se výzkumníci z lékarské fakulty University of California (UC) San Diego rozhodli studovat depresi u mysí. Tým, který vedl Abraham Palmer, Ph.D., profesor psychiatrie a místopredseda pro základní výzkum na UC San Diego School of Medicine, zjistil, ze inhibování urcitého enzymu zmírnuje príznaky deprese u mysí.

Zjistení byla zverejnena v casopise Molekulární psychiatrie.

Glyoxalasový inhibitor u mysí ulehcil symptomy podobné depresi

Palmer a tým inhibovali enzym nazvaný Glyoxalase 1 (GLO1). Bylo prokázáno, ze GLO1 inhibuje vedlejsí produkt, který vyplývá z metabolismu bunky. Tento vedlejsí produkt inhibuje neurony a ovlivnuje náladu a chování.

Predchozí výzkum ukázal, ze zvýsený GLO1 muze zvýsit úzkost u mysí, ale nová studie doplnuje stávající výzkum tím, ze zkoumá, zda inhibice GLO1 ovlivnuje depresi.

Tým rozdelil mysi do trí skupin: tem, kterí dostali novou lécbu, tem, kterí dostali tradicní lécbu prípravkem Prozac a temi, které zustaly neléceny.

Palmer a kolegové pak podali ruzné dobre zavedené testy deprese, aby prozkoumaly vliv inhibice GLO1. Patrili k testu nuceného plavání - testu chování, který se bezne pouzívá pri hodnocení stupne "beznadeje" nebo "zoufalství" u hlodavcu - stejne jako chronické paradigmy slabého stresu a odstranení cichové zárovky mysí, aby bylo mozné overit, jak rychle antidepresiva fungují.

Vsechny tyto testy ukázaly, ze inhibice enzymu GLO1 snizuje symptomy deprese u mysí behem pouhých 5 dnu, zatímco 14 dní predtím, nez Prozac prokázal jakýkoliv terapeutický úcinek.

"V soucasné dobe neexistují zádné schválené rychle pusobící antidepresiva, takze zjistení takovéhohle je neobvyklé," vysvetluje doktorka Stephanie Dulawa, Ph.D., doktorka psychiatrie na UC San Diego School of Medicine.

Prestoze vývoj ekvivalentu inhibitoru GLO1 u lidí muze trvat léta, zjistení otevrou nové cesty pro úcinnejsí antidepresivní lécbu. Palmer a tým jiz zacali spolupracovat s chemikáliemi UC San Diego ve snaze vyvinout inhibitory GLO1 pro lidi.

"Deprese postihuje nejméne 1 ze 6 lidí v urcitém okamziku naseho zivota a lépe je treba nalézt lécebné postupy. Lepsí pochopení molekulárních a bunecných základu deprese nám pomuze nalézt nové zpusoby, jak inhibovat nebo potlacit jeho nástup a závaznost. "

Abraham Palmer, Ph.D., vedoucí autor

Zjistete, jak jíst jogurt muze pomoci pri lécbe deprese.

Strep throat, poskrábaná kolena by mohla být zabijáka v post-antibiotické ére, ríká WHO je Chan

Strep throat, poskrábaná kolena by mohla být zabijáka v post-antibiotické ére, ríká WHO je Chan

Pokud nebudeme resit problém antimikrobiální rezistence na léky, budeme celit post-antibiotické ére, kdy by veci stejne bezné jako infekce krku v krku nebo poskozené koleno dítete mohly opet zabít, ríká Dr. Margaret Chan, generální reditelka Svetového zdravotnictví Organizace (WHO) v projevu, který prednesla minulý týden na konferenci EU v Kodani v Dánsku.

(Health)

Kourení a plicní onemocnení mají genetické vazby

Kourení a plicní onemocnení mají genetické vazby

Chronická obstrukcní plicní nemoc je celosvetovým problémem verejného zdraví a tretí nejvetsí prícinou úmrtí na celém svete. Nový výzkum zverejnený v The Lancet Respiratory Medicine naznacuje, ze genetické faktory, stejne jako kourení, mohou vyvolat onemocnení plic. Existuje dukaz o genetickém základe pro kourení a onemocnení plic.

(Health)