cs.3b-international.com
Více nez 95% svetové populace má alespon jeden zdravotní problém, uvádí studie
Nejvetsí a nejdukladnejsí studie globálních zdravotních trendu dosud zjistila, ze více nez 95% svetové populace má zdravotní potíze, pricemz více nez tretina z nás zazívá pet nebo více podmínek.
Výzkumní pracovníci zjistili, ze pocet obyvatel s celkovým poctem obyvatel, kterí zijí se zdravotním postizením, se zvysuje, coz jim pripisuje populacní rust a stárnutí populace.
Výsledky studie Globální zátez onemocnení 2013 (GBD 2013) byly nedávno zverejneny v roce 2006 Lancet.
Autor vedoucí studie Prof. Theo Vos z Ústavu metrik a hodnocení zdravotní péce na Washingtonské univerzite v Seattlu a jeho kolegové se rozhodli vypocítat aktualizované odhady výskytu a prevalence onemocnení a úrazu mezi 188 zememi v letech 1990 az 2013 , s vyuzitím dat z více nez 35 000 zdroju.
Tým také usiloval o odhad poctu zivotních let (DALYS), coz je pocet zdravých let, které byly ztraceny kvuli nemoci, behem 23letého období.
Celkove výzkumníci dokázali poskytnout globální odhady výskytu a prevalence 301 akutních a chronických onemocnení a byli schopni posoudit úcinky 2337 zdravotních dusledku vyplývajících z alespon jedné z techto poruch.
Prof. Vos a kolegové zjistili, ze v roce 2013 pouze 1 z 20 lidí (4,3%) po celém svete nemelo zádné zdravotní problémy, coz znamená, ze více nez 95% z nás melo jedno nebo více nemocí.
Výzkumníci zjistili, ze 2,3 miliardy lidí po celém svete - více nez tretina z nás - má v roce 2013 alespon pet zdravotních podmínek. Behem 23letého období studia vzrostl pocet osob s 10 nebo více zdravotními podmínkami o 52%.
Pocet lidí s vícecetnými nemocemi se s vekem zvetsil. V roce 2013 36% detí ve vyspelých zemích ve veku 0-4 let nemelo zádné nemoci, ve srovnání s pouhými 0,03% dospelých ve veku 80 let a starsích.
Pocet zdravých roku ztracených z duvodu nemoci se zvýsil z 21% v roce 1990 na 31% v roce 2013 a pocet let s postizením se zvýsil z 537,6 milionu v roce 1990 na 764,8 milionu v roce 2013.
Vedci pripisují nárust YLD v období 23 let k populacnímu rustu a stárnutí. Zjistili, ze hlavními faktory pro YLD byly muskuloskeletální poruchy, dusevní choroby, poruchy návykových látek, neurologické stavy a chronické respiracní poruchy.
Míra zdravotního postizení se nezhorsuje tak rychle jako úmrtnost
Nejvetsí príciny ztrát na zdraví se mezi lety 1990 a 2013 znacne nezmenily, podle výzkumníku.
Zjistili, ze v roce 2013 se muskuloskeletální poruchy, jako jsou bolest zad, artritida a poruchy dusevního a uzívání drog - zejména úzkost, deprese a poruchy uzívání drog a alkoholu - predstavovaly témer 50% vsech zdravotních ztrát v celosvetovém merítku.
Bolest dolní cásti zad a závazná deprese byly v roce 2013 dvema z nejvýznamnejsích 10 osob s postizením. Tyto stavy zpusobily podle výsledku více zdravotních ztrát nez chronická obstrukcní plicní choroba (COPD), diabetes a astma.
Tým zjistil, ze hlavní príciny zdravotního postizení a zdravotních ztrát se lisí regiony. Napríklad Falls byl druhou hlavní prícinou zdravotního postizení v 11 ze 13 zemí ve strední Evrope, zatímco úzkostné poruchy byly prominentními prícinami postizení v karibských oblastech.
Konflikt z minulých válecných konfliktu byl identifikován jako hlavní faktor, který prispívá ke ztrátám zdraví v Kambodzi, Nikaragui, Rwande, pricemz je povazován za druhou hlavní prícinu ztráty zdraví ve Vietnamu.
Mozná je jedním z nejdulezitejsích zjistení, ze míra zdravotního postizení v dusledku zdravotních problému neklesá tak rychle, jako je míra úmrtí z techto podmínek. Tým poukazuje na diabetes jako príklad; zatímco míra cukrovky mezi lety 1990 a 2013 vzrostla o 43%, míra úmrtí ze stavu se zvýsila pouze o 9%.
"Skutecnost, ze úmrtnost klesá rychleji nez u neplodných onemocnení a výskytu úrazu, je dalsím dukazem toho, ze je dulezité venovat pozornost rostoucím ztrátám zdraví z techto hlavních prícin zdravotního postizení a ne pouze zamerit se na snízení úmrtnosti," ríká prof. Vos , pricemz:
"Velké, preventivní príciny ztráty zdraví, zvláste závazné muskuloskeletální poruchy a poruchy dusevního chování a chování, nedostaly pozornost, kterou si zaslouzí. Resení techto otázek bude vyzadovat posun ve zdravotních prioritách po celém svete, a to nejen proto, aby lidé zustali nazivu veku, ale také aby byly zdravé. "
Nadace Bill a Melinda Gatesová tuto studii financovala.
Poslete své díte do skoly se zdravým a studeným obedem
Prestoze Spojené státy mají jednu z nejbezpecnejsích zásob potravin na svete, kazdý rok je stále miliony prípadu onemocnení zpusobených potravinami. Promluvme si o studených rezech. Mozná by mely být nazývány jen "skrty". Kazdopádne existují nové zprávy, ze navzdory nejlepsím úmyslum rodicu muze mnoho skolních obedu zabalených doma do doby, kdy díte jede, dosáhnout nebezpecných teplot, coz platí i v prípade, ze obedy jsou baleny v izolované nádobe s ledovými balícky.
Nenechte své zeleniny v temných místech
Pokud vás salát ví, jaký je cas, mohl by být pro vás zdravejsí, podle nového výzkumu na univerzite v Rice a Kalifornské univerzite v Davisu. Biologka rýze Janet Braamová, hlavní vedoucí výzkumu soucasné studie publikované v Current Biology, uvedla: "Zelenina a ovoce nezemrou ve chvíli, kdy jsou sklizeny.
