Opice se narodily z kmenových bunek

Narození trí opic z výzkumného programu o kmenových bunkách je povazováno za významný prulom v genetickém inzenýrství. Zdá se, ze kmenové bunky mysí pouzívané ve studiích casto pouzívají jiný vývojový proces, který byl dríve povazován za identický s primátem a clovekem.
Vedci otevreli okno nové strategii, která se zdála být mimo dosah jiz více nez deset let. Nyní je mozné klonovat primáty a dokonce i lidské kmenové bunky do zivých dýchacích organismu.
Opice byly vsechny muzské a zdá se, ze jsou zdravé. Práce vývojového biologa Masahito Tachibana z Národního výzkumného centra primáta v Oregonu byla publikována v casopise Cell.
Namísto pouzití embryonálních kmenových bunek kultivovaných z linií bunek pestovaných v Petriho miskách vedci pouzívali pocátecní stadium kmenových bunek, které byly odebrány prímo z opicích ctyrbunecných embryí a vytvorily 10 chimérních nebo geneticky smíchaných embryí. Bunky byly zkombinovány z embryí v ranném stádiu, takze DNA byla smíchána a plody byly inkubovány u opic zen.
Tri ze ctyr prezili celý termín a jsou v soucasné dobe mezi ctyrmi a sesti mesíci. Nosí smesnou DNA ze sesti ruzných genetických linií. Geneticky je to, jako by meli az sest rodicu, coz je samozrejme nemozné.
Jeste zajímavejsí je, ze i kdyz mají DNA a samice, vsichni se vyvíjejí jako muzi, protoze maskulinní geny dominovaly vývoji opic.
Tri rhesus opice, jménem Chimero, Roku a Hex, jsou normální a zdravé.
Výzkumníci byli schopni vytváret opicí chiméry pouze tehdy, kdyz smíchaly bunky z embryí v ranném stádiu, kdy kazdá jednotlivá embryonální bunka byla "totipotentní". To znamená, ze bunky jsou schopné rustu na celé zvíre, stejne jako na placentu a jiné tkáne udrzující zivot.
Zdá se, ze vedci udelali chybu tím, ze predpokládají, ze vývoj mimózy by odrázel rozvoj cloveka nebo primátu. Studie rovnez naznacuje, ze kultivované primátové a lidské embryonální kmenové bunky, z nichz nekteré byly zmrazeny v laboratorích po dobu az dvou desetiletí, nemusí být stejne úcinné jako ty, které se nacházejí uvnitr zivého embrya.
Dr. Mitalipov jeden z clenu týmu rekl:

"Nemuzeme modelovat vse v mysi ... Pokud chceme pohybovat terapie kmenových bunek z laboratore na kliniku a z mysi na lidi, musíme pochopit, co tyto primátové bunky mohou a nemohou delat.

Práce s kmenovými bunkami je jedním ze svatých grálu genetického inzenýrství, protoze má moznost rust nových cástí tela, vcetne náhradních orgánu, a zpocátku nových nervových vláken pro ty, kterí utrpeli paralýzu. Dukazem je také lécení Parkinsonovy nemoci.
Napsal Rupert Shepherd