Moderní jaderné katastrofy: nejvetsím rizikem je dusevní, ne fyzická nemoc

Existuje jen velmi málo radiacních efektu, které trpí fyzicky lidé, kterí byli vystaveni moderní jaderné havárii. Místo toho je nejvetsím rizikem dusevní onemocnení, napsali autori série príspevku Lancet.
Fyzická nebezpecí jsou siroce ocenována, ale psychické úcinky jsou vetsí.

Pokud jde o poslední incident Fukushimy, Dr. Koichi Tanigawa z Fukushima Medical University v Japonsku ríká:

"Prestoze dávka radiace z Fukushimy byla relativne nízká a zádné ocekávané fyzické zdravotní úcinky se neocekávají, psychologické a sociální problémy, které z velké cásti vyplývají z rozdílu v predstavách o rizicích, mely devastující dopad na zivoty lidí."

Na celém svete funguje 437 jaderných elektráren, ale jaderná havárie je neobvyklá. Nejnovejsí katastrofa byla v roce 2011 v jaderné elektrárne Fukushima Daiichi v Japonsku.

Doslo k dalsím ctyrem vázným jaderných nehodám (stupnem 5 nebo vyssím - "nehoda s sirsími následky") - Kyshtym v Rusku v roce 1957, Windscale Piles ve Velké Británii také v tomto roce, Three Mile Island v USA v roce 1979 a Cernobyl v Rusku v roce 1986.

Dusevní úzkost evakuace

V roce 2006 zpráva OSN (Organizace spojených národu) o fóru Cernobylského fóra dospela k záveru, ze nejváznejsím problémem verejného zdraví pri nehode byly nepríznivé úcinky na dusevní zdraví.

Spatná komunikace o zdravotních rizicích spojených s úrovní radiace zpusobila, ze problém byl jeste horsí.

Rychlost deprese a posttraumatické stresové poruchy (PTSD) zustává zvýsená 20 let po nehode.

Fukushima videl podobné problémy. Fukushima Health Management Survey uvádí, ze podíl dospelých s psychologickým postizením byl u evakuantu témer petkrát vyssí. Podíl byl 14,6% ve srovnání s 3% u obecné populace.

Opakované evakuace a dlouhodobé vysídlení prinásejí tem nejzranitelnejsím tezkým zdravotním problémum, zduraznují autori. Úmrtnost starsích lidí behem prvních 3 mesícu po evakuaci se zvýsila o tri.

V jedné z Lancet Profesor Akira Ohtsuru z lékarské univerzity Fukushima a kolegové diskutují o zpusobech, jak chránit miliony obyvatel, kterí by mohli být vystaveni radiaci po dalsí jaderné havárii.

Minimalizace potenciálních skod na telesném a dusevním zdraví by mohla zahrnovat reakci na rodicovské obavy o riziko rakoviny u detí a pomáhá evakuovaným osobám prizpusobit se novým místum.

Fukushima nabízí lekce, ríkají autori. "Jedním z klícových úkolu zdravotnických sluzeb je spolehlive komunikovat, ze u vetsiny jaderných havárií je velmi málo lidí vystaveno zivot ohrozující dávce radiace," uvedli a dodali:

"Lékari musí hrát klícovou roli pri pomoci obyvatelum porozumet zdravotním rizikum. Evakuace velké populace zranitelných osob v pecovatelských domovech a nemocnicích bude také vyzadovat peclivé plánování a odpovídající lékarskou pomoc.

Dulezité je také vysetrení dusevních onemocnení u obyvatel, kterí se prestehovali z domova, a poskytování péce o dusevní zdraví. "

70 let po bombách

Dlouhodobý dopad radiacního vystavení atomovým bombovým útokum v Hirosime a Nagasaki a jaderné havárii v Cernobylu je predmetem zprávy vedené prof. Kenji Kamiyou, viceprezidentem Hirosimské univerzity v Japonsku.

Jasné vyssí riziko celozivotního rizika rakoviny u pozustalých vyplývá z japonské studie Life Span Study, která následovala 94 000 lidí, kterí prezili 5 let po bombových záchranách v roce 1950 az do dnesního dne.

Byla zjistena dávka-odezva na solidní rakoviny a vyssí riziko pro osoby vystavené v mladsím veku.

Po Cernobylu bylo také v postizených oblastech pozorováno zvýsené riziko detské rakoviny stítné zlázy u osob s vnitrní expozicí z konzumace radioaktivity v potravinách. Dedicný úcinek u detí pozustalých nebyl dosud zjisten.

Votrient (Pazopanib) pro sarkom mekkých tkání schválený FDA

Prípravek Votrient (pazopanib) byl schválen FDA pro lécbu sarkomu mekkých tkání u pacientu, kterí jiz podstoupili chemoterapii. Sarkom mekkých tkání je typ rakoviny, který zacíná ve vláknitých tkánových cévách, tuku, svalu nebo jiné podpurné tkáni v tele. Rakovina se rozvíjí v mezenchymálních bunkách.

(Health)

Bolest dolní cásti zad je celosvetovou prícinou zdravotního postizení císlo 1

Mnoho z nás zazívá bolesti v zádech v urcitém bode naseho zivota z ruzných duvodu. A nyní nový výzkum naznacuje, ze tento stav zpusobuje více zdravotního postizení po celém svete nez jakákoli jiná onemocnení. Vedci ve studii, kterí publikují výsledky v casopise Annals of Reumatic Diseases, tvrdí, ze se zvysuje ocekávaná délka zivota a stoupá pocet starsích lidí, tento problém se v prístích desetiletích zhorsí.

(Health)