Výzkum MIT: Výhoda nejednoznacnosti v jazyce

Vetsina lidí si myslí, ze se jazyk vyvíjí jako zpusob, jak si lidé mohou vymenovat informace, avsak lingvisté a jiní studenti komunikace dlouho oduvodnili, proc se jazyk vyvíjel. Slavní lingvisté, mezi nimi MAM Noam Chomsky, diskutovali o tom, ze jazyk je spatne urcen pro komunikaci a uvádí, ze je to jen vedlejsí produkt systému, který se mohl vyvinout z jiných duvodu, mozná pro strukturování nasich vlastních soukromých myslenek.
Jako dukaz jejich teorie tyto lingvisté zduraznují skutecnost, ze jazyk je nejednoznacný. Tvrdí, ze v systému, který je optimalizován pro predávání informací mezi recníkem a posluchacem, kazdé slovo má jen jeden význam, aby se vyhnul riziku zmatku nebo nedorozumení. Ve studii publikované v casopise Poznání tým kognitivních vedcu MIT nyní zmenil hypotézu lingvistu s novou teorií, která tvrdí, ze nejednoznacnost ve skutecnosti ciní jazyk více efektivní, protoze umoznuje opakované pouzití krátkých a úcinných zvuku, které mohou posluchaci snadno rozlisit v závislosti na kontextu.
Starsí autor studie Ted Gibson, profesor kognitivní vedy MIT, ríká:

"Ruzní lidé ríkali, ze nejednoznacnost je problém komunikace, ale jakmile pochopíme, ze tento kontext není jednoznacný, nejedná se o nejednoznacnost - je to neco, na cem byste mohli vyuzít, protoze muzete opakovane pouzívat ruzné slov v ruzných kontextech znovu."

Slovo "Mean" je napríklad ponekud ironický príklad nejednoznacnosti, jelikoz samozrejme muze znamenat neco naznacujícího a signalizujícího, presto se muze týkat i zámeru nebo úcelu, napríklad jako "chtel jsem jít do obchodu" . Mohlo by to být dalsí slovo pro nekoho nebo nekoho urázlivého nebo nepríjemného, ??stejne jako odkaz na "matematický prumer", a jen pridáním slova "s" na konci slova delá definici jeste více vsestrannou, napríklad " znamená konec "znamená nástroj nebo metodu nebo financní rízení, jako v" zít v rámci svých prostredku ".
Vzhledem k vsem temto rozdílným definicím doslova nikdo, kdo ovládá anglický jazyk, nebude zmatený, kdyz slysí slovo "znamenat". Duvodem je, ze ruzné smysly slova se vyskytují ve velmi odlisných kontextech, coz umoznuje posluchacum interpretovat svuj význam témer automaticky.
Vedci se domnívají, ze nejjednodussí slova pro systémy jazykového zpracování pravdepodobne existují kvuli této disambiguující síle kontextu, která muze omezit nejednoznacnost jazyku k opetovnému pouzití slov.
Na základe predchozích studií a pozorování naznacují, ze slova s ??méne slabiky, vysokou frekvencí a nejjednodussími výslovnostmi by mela mít nejvetsí význam.
Aby zkoumali svou teorii, vedci provedli studie korpusu v holandstine, anglictine a nemcine. Studium korpusu je studium jazyka zalozené na príkladech reálného zivota, které jsou ulozeny v jazyce korpusy (nebo korpusy), tj. pocítacové databáze vytvorené pro jazykový výzkum.

Jejich teorie, ze kratsí slova, která se vyskytovala casteji a jsou v souladu s jazykovými typickými zvukovými vzory, mají tendenci být nejasná, byla potvrzena, kdyz srovnávali urcité vlastnosti slov s jejich pocty významu. Poznamenali, ze trendy byly statisticky dulezité ve vsech trech jazycích.
Abychom pochopili, proc nejednoznacnost ciní jazyk spíse namísto méne efektivního, musíme zkoumat souperící touhy recníka a posluchace. Zatímco mluvcí chce co nejvíce poslouchat posluchace s co mozná nejmensími slovy, posluchac si klade za cíl získat úplné a konkrétní pochopení toho, co se mluvcí snazí vyslovit. Nicméne, jak jiz uvedli výzkumní pracovníci, je to "kognitivne levnejsí", pokud posluchac uzavre jisté veci z kontextu rozhovoru, nez aby mluvcí musel venovat více casu delsím a podrobnejsím popisum.
Výsledkem je systém, který se opírá o nejednoznacnost tím, ze znovu pouzívá "nejsnazsí" slova. Piantadosi uvádí, ze jakmile se zohlední kontext, je jasné, ze "nejednoznacnost je ve skutecnosti neco, co byste chteli v komunikacním systému."

Dusledky pro informatiku

Podle vedcu ukazuje statistická povaha jejich práce trend v oblasti lingvistiky, který zacíná více záviset na teorii informací a kvantitativních metodách.

Gibson uvádí, ze "vliv pocítacové vedy v lingvistice je nyní velmi vysoký," a dodává, ze zpracování prirozeného jazyka (NLP) je hlavním cílem tech, kterí pusobí na krizovatce obou oblastí.
Piantadosi zduraznuje, ze nejednoznacnost prirozeného jazyka predstavuje pro vývojáre NLP obrovské výzvy a ríká:

"Nejednoznacnost je pro nás jen dobrá [jako lidé], protoze máme tyto opravdu sofistikované kognitivní mechanismy pro odlisení. Je opravdu obtízné zpracovat podrobnosti o tom, co jsou, nebo dokonce nejakou aproximaci, kterou byste mohli získat pocítac k pouzití. "

Nicméne, jak zduraznil Gibson, tento problém jiz dlouho vedeli vedci v oblasti výpocetní techniky a prestoze nová studie nabízí lepsí teoretické a evolucní vysvetlení, proc existuje nejednoznacnost, skutecnost, ze "v podstate pokud máte ve svém jazyce nejaký lidský jazyk vstup nebo výstup, jste uvízli v tom, ze potrebujete kontext, který chcete odlisit, "stále existuje.
Napsal Petra Rattue