Meditace s duverou pomáhá rídit emoce, ríká studie

Kazdý, kdo hledá zpusob, jak ovládat své negativní emoce, muze být podle studie publikované v casopise Hranice v lidské neurovede.
Studie naznacují, ze meditace v pameti muze napomoci regulaci emocí.

Kalifornská univerzita - Berkeley definuje vsímavost jako: "Udrzování okamzitého vedomí nasich myslenek, pocitu, telesných pocitu a okolního prostredí."

Harvard Nápoveda Pruvodce nám ríká, ze: "Predevsím, praxe v mysli zahrnuje prijmout, co se objevuje ve vasí povedomí v kazdém okamziku."

Pozornost se v posledních letech stala populární. Zakorenené v nábozenské praxi a modlitbe, a zvláste v buddhismu, zastánci tvrdí, ze muze prospívat imunitnímu systému, zvýsit pozornost a pamet a zvýsit hustotu sedé hmoty v mozku.

Ríká se, ze zvysuje soucit, usnadnuje vztahové chování, pomáhá lidem prekonávat závislost a snizuje stres.

Hledání neurálních sdruzení, které jsou základem pozornosti

Nyní výzkumníci z Michiganské státní univerzity (MSU) nasli neurální dukazy o tom, ze vsímavost pomáhá kontrolovat negativní pocity, a to nejen u lidí, kterí jsou prirozene pripraveni být v meditaci, ale v kazdém, ale v kazdém.

Na základe toho, ze vsímavost muze napomoci pri regulaci emocí, chtel vedet, zda nekdo, kdo není prirozene vnímavý, muze vstoupit do "myslitelného stavu mysli" rozhodnutím, ze tak uciní, nebo podniknutím soustredeného a úmyslného úsilí.

Tým výzkumníku psychologie, vedený Yanli Lin, absolventem MSU, pozval skupinu 68 rodilých anglicky mluvících zen, které predtím nepraktikovaly rozjímání meditace, aby se zúcastnili studie. Analýza ukázala, ze úcastníci prisli do experimentu s ruznou úrovní prirozené pozornosti.

Kazdý úcastník mel na sobe uzáver elektrody, který umoznil záznam EEG. Pak se zúcastnili jedné ze dvou 18minutových aktivit. Nekterí poslouchali vedenou meditaci, zatímco jiní byli vystaveni jazykové výuce.

Ihned po meditaci se jim ukázaly nekteré rusivé obrazy - napríklad krev. Výzkumníci pouzili EEG k zaznamenání mozkové aktivity pri prohlízení obrázku.

Meditace pomáhá zkrotit emoce

Úcastníci byli pouceni, aby si obrazy prohlízeli bud "v duchu" nebo "prirozene". Poté dokoncili dotazník.

Výsledky ukazují, ze at uz úcastníci meli vysokou nebo nízkou úroven prirozené pozornosti, byl mozek schopen rídit negativní emoce ve stejném rozsahu. Vystavení meditacnímu zasedání pomohlo emocionálnímu mozku rychle se zotavit po prohlízení fotografií, coz naznacuje, ze meditace umoznila úcastníkum zkrotit své negativní emoce.

Nekterí úcastníci byli také pozádáni, aby si prohlízeli obrázky "dukladne", zatímco jiní nebyli, ale zdálo se, ze to neovlivnuje jejich schopnost ovládat emoce.

Zdá se, ze meditace by mohla být uzitecnejsí pri dosazení emocní kontroly nez jen informovat lidi, aby si "pamatovali", ríká Jason Moser, docent klinické psychologie MSU a spoluautor studie.

"Jste-li prirozene vnímavá osoba a vy jste se kolem vedomostí o vecech, je dobré jít, rychle vyléváte emoci. Pokud si nejste prirozene vsímaví, pak meditace muze zpusobit, ze vypadáte jako clovek, který chodí s velkou pozorností, ale pro lidi, kterí nejsou prirozene vnímaví a nikdy meditují, nucení se uvedomovat "v okamziku" nefunguje. Radsi byste meditoval 20 minut. "

Jason S. Moser

Lin verí, ze výsledky ukazují, ze meditace muze zlepsit emocionální zdraví a ze i lidé, kterí si prirozene nevsímají, mohou získat tyto výhody prostrednictvím praxe.

Jedna výzva k provedení takového výzkumu, ríká autori, je, ze existují ruzné definice a typy vnímavosti, stejne jako potenciální interference nálad a úzkostných poruch, mezi jinými zmatekmi. Tým se pokousel minimalizovat tím, ze pokud mozno zvolí homogenní skupinu. Úcastníci byli vsichni vysokoskoláci, a vsichni byli pravotociví.

Zjistete, jak muze meditace v bdelosti pomoci snízit bolest.

Zlepsení autismu se lisí od dítete k díteti

Autismus je sirokopásmová porucha, to znamená, ze postihuje lidi ruznými zpusoby a jak deti reagují na intervence, také se lisí, uvedli výzkumníci z Columbijské univerzity v New Yorku v casopise Pediatrics. Autori vysvetlují, ze ackoli velká vetsina detí, které jsou diagnostikovány ASD (porucha autistického spektra), nadále trpí diagnózou ASD behem dospívání, jejich vývoj se podstatne lisí.

(Health)

Velké pasy související s obtízemi s pametí u pacientu s HIV

Studie publikovaná v tistené publikaci Neurology®, lékarský casopis Americké akademie neurologie, naznacuje, ze vetsí cást pasu muze být spojena s vyssím rizikem snízeného dusevního fungování u HIV pozitivních jedincu. J. Allen McCutchan, M.D., MSc z Kalifornské univerzity v San Diegu a vedoucí výzkumný pracovník studie, vysvetluje: "Je zajímavé, ze vetsí pasy byly spojeny se snízenou dusevní funkcí více, nez byla obecná obezita.

(Health)