Migraine u zen spojená s vyssím výskytem mozkových lézí

Zeny s migrénami mají vetsí pravdepodobnost vyssího výskytu hyperintenzity bílé hmoty (brian lézí) nez zeny bez migrény. Frekvence, pocet a závaznost migrén vsak nejsou spojeny s progresí lézí.
Nález, publikovaný v JAMA, pocházelo z desetiletého sledování subjektu, které mely migrény a brianové léze, které byly rozpoznány poté, co prodelaly zobrazování magnetickou rezonancí.
Tým, vedený ingem H. Palmem Meindersem z Lékarského centra v Leidenské univerzite v Nizozemsku, také zjistil, ze zvýsení objemu hluboké hyperintenzity bílé hmoty se zdá, ze nemá významný vliv na chudsí kognitivní výkon pri následném sledování.
Asi 15% obycejné populace zazívá migrénové bolesti hlavy. "Predchozí prurezová studie ukázala spojení migrény s vyssím výskytem zmerených magnetických rezonancí (MRI) - ischemických lézí v mozku," ríká Inge H. Palm-Meinders.
Hyperintenzity bílé hmoty byly spojeny s:

• zvýsené riziko ischemické mrtvice
• kognitivní pokles
• aterosklerotických rizikových faktoru onemocnení

Odborníci se rozhodli prozkoumat, zda byla u osob s migrenózními bolestmi zjistena zvýsená prevalence lézí mozku 9 let po jejich prvním vysetrení MRI. Chteli také zjistit, zda migracní frekvence byla spojena s progresí brianových lézí a zda progrese souvisí s poklesem kognitivních funkcí.
Kohorta pro analýzu epidemiologických rizik, studie holandských úcastníku, kterí trpí migrénou a kontrolní skupina odpovídající veku a pohlaví, byla sledováním cerebrálních abnormalit v roce 2000 v oblasti migrény. Na pocátku výzkumu v skupine s migrénou bylo 295 úcastníku a 140 v kontrolní skupine. V roce 2009 bylo 203 osob v skupine s migrénou a 83 v kontrolní skupine podrobeno MRI vysetrení k urcení progrese mozkových lézí.
Výsledky byly kontrolovány pro promenné vcetne veku, pohlaví, hypertenze, úrovne vzdelání a diabetu. Skupina migrény mela prumerný vek 57 let a 71% zen a kontrolní skupina byla prumerne 55 let a 69% zen.
Výsledky ukázaly:

• 77% (112 ze 145) úcastníku migrenózní skupiny melo progresi hyperintenzity bílé hmoty ve srovnání s 60% (33 z 55 v kontrolní skupine)
• Mezi migrénou a progresí MRI merených brianových lézí u muzu nebyl prokázán zádný vztah
• Migréna byla spojena s vyssím výskytem hypertenzivních onemocnení (oblast mozku) u zen v následném sledování
• Mezi zenami nebyly signifikantne sdruzeny migrény s progresí infratentorických hyperintenziv a infarktových lézí

Tým dodal, ze nebyla zjistena zádná souvislost mezi frekvencí migrén, poctem migrén, typem migrény, závazností migrény a migrénou s progresí lézí. "Zvýsení objemu hluboké bílé hmoty nebylo významne spojeno s chudsím kognitivním výkonem pri následném sledování."
Autori dospeli k záveru:

"V souhrnu, v kohorte zalozené na komunite, která byla sledována po dobu devíti let, byla migréna spojena pouze s vyssím výskytem zmen v mozku v bílé hmote mezi zenami. Mezi zenami nebyly zádné významné asociace migrény s progresí jiných mozkových lézí nebyly zádné sdruzování migrenózních bolestí hlavy s progresí jakýchkoli mozkových lézí mezi muzi.

Tento výzkum vyvolává otázky ohledne vlivu migrenózních bolestí hlavy na prubeh zmen cerebrálních cév. Vzhledem k funkcním dusledkum mozkových lézí MRI u zen, tým rekl, ze je treba provést dalsí studie k prozkoumání vztahu mezi migrénou a ischemií a ischemickou cévní mozkovou príhodou.

Duvod pro nadeji

Deborah I. Friedman, MD, MPH z Southwestern Medical Center v Dallasu a deník David W. Dodick z Mayo Clinic, Scottsdale, Arizona, napsali doprovodný redakcní materiál, aby zjistili, jak muze tento nález pomoci lékari radí pacientum, kterí trpí migrénou.
Experti napsali:

"Závery naznacují, ze u vetsiny pacientu s migrénou by malé bylinné bílé látky nemely být prícinou poplachu. Avsak vzhledem k vztahu mezi migrénou a nekolika získanými a genetickými vaskulopatiemi je mozné, ze nekteré subpopulace pacientu s migrénou s hyperintenzitou bílé hmoty muze mít zvýsené genetické riziko pro významné onemocnení bílé hmoty a neurologickou morbiditu, vcetne mrtvice, prechodného ischemického záchvatu, kognitivního poskození a dalsích neurologických výsledku.
Zdá se být obezretné resit modifikovatelné rizikové faktory pro mrtvici - jako je obezita, kourení, hypertenze, hypercholesterolemie a fyzická neaktivita - a vyhnout se vysokým dávkám kombinovaných perorálních kontraceptiv u zen starsích nez 35 let a u pacientu s nelécenými nebo spatne kontrolovanými vaskulárními rizikovými faktory. Dalsí výzkum a pokroky v genetice poskytnou dalsí odpovedi. "

Napsal Sarah Glynn