U pacientu trpících migrénou je pravdepodobnejsí deprese
Velká nová studie z Kanady zjistila, ze lidé, kterí trpí migrénami, mají vetsí pravdepodobnost deprese a pomýslí na sebevrazdu nez protejsky, kterí je nemají.
Vedci z University of Toronto analyzovali data z reprezentativního vzorku více nez 67 000 osob, které se zúcastnily Canadian Community Health Survey 2005 a hledaly genderove specifické vazby mezi migrénou a depresí.
Více nez 6 000 úcastníku hlásilo diagnózu migrény a v souladu s predchozími studiemi byla migréna mnohem castejsí u zen (1 z kazdých 7) nez u muzu (1 z kazdých 16).
Analýza ukazuje, ze deprese u lidí s migrénou byla priblizne dvojnásobná nez u osob bez migrény (8,4% oproti 3,4% u muzu a 12,4% oproti 5,7% u zen).
Vedci písou o svých zjisteních v príspevku zverejneném online v tomto týdnu v casopise Výzkum a lécba deprese.
Vedoucí autor profesor Esme Fuller-Thomsonová, Sandra Rotmanová, prednásející prednáska na fakulte Fakulty sociálních ved v Torontu a kolegové, písí, ze mladsí pacienti trpící migrénou jsou skupinou s nejvyssím rizikem deprese.
Zeny trpící migrénou ve veku do 30 let mely více nez sestkrát vyssí pravdepodobnost deprese jako pacienti trpící 65 nebo více let, ríká profesor Fuller-Thomson.
Vedle zkoumání vazeb mezi migrénou a depresí výzkumníci analyzovali vazby mezi migrénou a myslenkami na sebevrazdu.
Bylo zjisteno, ze u muzu i zen byly osoby s migrénou dvakrát vetsí pravdepodobnost, ze "nekdy vázne povazují sebevrazdu nebo svuj vlastní zivot" nez osoby bez migrény. U muzu to bylo 15,6% oproti 7,9% a u zen to bylo 17,6% oproti 9,1%.
Stejne jako v prípade deprese byl mezi mladsími a starsími pacienty s migrénou silný kontrast: pacienti mladsí 30 let meli ctyrikrát vyssí pravdepodobnost sebevrazdy nez pacienti starsí 65 let.
Spoluautor Meghan Schrumm ríká:
"Nejsme si jisti, proc mladsí migréni mají tak vysokou pravdepodobnost deprese a sebevrazedných myslenek. Mozná, ze mladsí lidé s migrénami dosud nedokázali nalézt odpovídající lécbu nebo vyvinout lécebné mechanismy, které by minimalizovaly bolest a dopad této chronické nemoci na zbytek jejich zivota. "
Navrhuje dalsí výzkum, pokud jde o mnohem nizsí míru deprese a sebevrazedných myslenek u starsích pacientu trpících migrénou.
Profesor Fuller-Thomson ríká, ze jejich závery podtrhují potrebu rutinního screeningu a cílených intervencí pro depresi a sebevrazdu, zejména u tech nejzranitelnejsích pacientu trpících migrénou.
Dalsí studie, která byla nedávno zverejnena v casopise Neurologie ze migrény mohou trvale menit strukturu mozku a zvysovat riziko poskození mozku.
Starsí lidé potrebují prekonat silnici déle
Vetsina lidí má schopnost prekrocit cestu vcas. Nová britská studie ve veku a stárnutí, která porovnávala rychlost chuze lidí ve veku 65 let a starsích s rychlostí potrebnou k pouzití prechodu pro chodce, ukázala, ze lidé potrebují chodit rychleji nez 1,2 metru za sekundu, aby prekrocit prechod pro chodce.
Co je treba vedet o hypervitaminóze D?
Obsah Príciny Symptomy Diagnostika Lécba Prevence Hypervitaminóza D je vzácný, ale potenciálne závazný stav. Vyskytuje se, kdyz uzíváte prílis mnoho vitaminu D. Je to obvykle výsledek podávání vysokých dávek vitaminu D. Prílis mnoho vitaminu D muze zpusobit abnormálne vysoké hladiny vápníku v krvi.