Migréna souvisí se zvýseným rizikem vzniku Bellovy obrny

Migréna je jednou z nejbeznejsích zdravotních stavu v USA, která postihuje priblizne 36 milionu Americanu. Ale jako by silná porucha bolestí hlavy nestacila, nová studie zjistila, ze lidé s migrénou mohou mít mnohem vyssí riziko Bellovy obrny - coz je stav, který zpusobuje paralýzu obliceje.
Lidé s migrénou mohou mít dvojnásobné riziko Bellovy obrny.

Výzkumný tým - vcetne Dr. Shuu-Jiun Wang z Národní Yang-Ming University a Tchaj-pejské veteránské vseobecné nemocnice na Tchaj-wanu - zverejnuje své poznatky v casopise Neurologie.

Bellova obrna postihuje kazdorocne priblizne 40 000 Americanu, pricemz nejcastejsím onemocnením je ve veku od 15 do 60 let. Symptomy tohoto stavu zahrnují záskuby a slabost na jedné nebo obou stranách obliceje, cástecnou nebo úplnou paralýzu, svrzení ocního vícka nebo rohu úst, slzení, suchost ocí nebo úst a poruchy chuti.

Pacienti s mírnými prípady Bellovy obrny nemusí vyzadovat lécbu, protoze symptomy casto zmizí samy o sobe do 2 týdnu. V závaznejsích prípadech vsak muze být nutné lécit fyzikální terapií nebo steroidy ke snízení otoku a zánetu.

Presné príciny Bellovy obrny jsou nejasné, ackoli predchozí výzkum naznacoval, ze tento stav muze být vyvolán virovou infekcí, jako je virový meningitid nebo virus nachlazení, který zpusobuje zvlnení oblicejových nervu.

Podle doktora Wanga a kolegu, minulé studie také naznacily souvislost mezi migrénou a slabostí obliceje a koncetin. V této nejnovejsí studii se tým rozhodl, zda existuje spojení mezi migrénou a Bellovou obrnou.

Lidé s migrénou mají dvakrát vetsí pravdepodobnost výskytu Bellovy obrny

K dosazení svých zjistení výzkumníci analyzovali informace z Tchaj-wanské národní databáze výzkumu zdravotního pojistení.

Rychlá fakta o Bellove obrne

• Bellova obrna je pojmenována po sirském Charlesu Bellovi - skotskému chirurgovi, který poprvé popsal stav pocátku 19. století
• Symptomy Bellovy obrny se obvykle náhle rozvinou a dosáhnou svého vrcholu behem 2 dnu
• Oba muzi i zeny mají stejné riziko vzniku Bellovy obrny, ackoli je castejsí u lidí s diabetem nebo u tech, kterí mají chripku nebo chripku.

Dalsí informace o Bellove obrne

Identifikovali dve skupiny 136 704 osob ve veku 18 let a starsích; jedna skupina mela migrénu s diagnostikovanou neurologií a druhá skupina nemela. Obe skupiny byly sledovány v prumeru 3,2 roku.

Behem sledovaného období bylo zjisteno, ze 671 osob s migrénou vyvinulo Bellovu obrnu ve srovnání s pouhými 365 lidmi, kterí nemeli migrénu. I po zohlednení dalsích rizikových faktoru v souvislosti s Bellovou obrnou - jako je diabetes, hypertenze a pohlaví - tým vypocítal, ze lidé s migrénou mají dvakrát vetsí pravdepodobnost vývoje onemocnení nez pacienti bez migrény.

Vedci vysvetlují, ze muze existovat rada základních mechanismu, které odpovídají souvislosti mezi migrénou a Bellovou obrnou.

Poukazují na teorii, ze virové infekce mohou být prícinou stavu a vysvetlují, ze recidivující migrény mohou vyvolat zánet kraniálních nervu. Oni ríkají, ze to muze "predisponovat faciální nervy k demyelinizaci po virové infekci."

Navíc poznamenávají, ze Bellova paralýza byla v nekterých prípadech spojena s ischemií, zejména u starsích lidí s rizikovými faktory vaskulárních onemocnení, jako je hypertenze nebo diabetes. "Migréna je spojena s ruznými cévními poruchami a asymetrickou perfuzí krve v obliceji, která vyvolává podezrení na ischemickou mononeuropatii nervového obliceje," dodávají.

V komentári k nálezum týmu Dr. Wang ríká:

"Jedná se o velmi novou asociaci mezi migrénou a Bellovou obrnou." Nase studie také naznacuje, ze tyto dve podmínky mohou mít spolecný základ, a pokud bude zjistena a potvrzena spolecná vazba, více výzkumu muze vést k lepsí lécbe obou stavu.

Vedci tvrdí, ze jejich studie podléhá urcitým omezením. Napríklad poznamenávají, ze vsichni pacienti s migrénou ve studii meli aktivní migrénu; studie nezohlednila pacienty, u kterých muze být predchozí nebo neaktivní migréna, coz muze mít vliv na výsledky.

Navíc poukazují na to, ze kontrolní skupina se muze skládat z pacientu, kterí meli migrénu, ale nevyhledali lécbu tohoto onemocnení, coz mohlo vést k podcenení rizika Bellovy obrny u pacientu s migrénou.

Zdravotní novinky dnes nedávno o studii publikované v casopise Bolest hlavy, který zjistil, ze urcitý druh meditace nazývaný zmírnení stresu zalozený na pozornosti muze zmírnit migrénu.