Zmeny v míchu v míchu mohou predpovedet Alzheimerovu chorobu

Zmeny v míchové tekutine ve stredním veku mohou pomoci identifikovat osoby s rizikem vývoje Alzheimerovy choroby, pokud jsou starsí, coz dá prílezitost lécit pacienty pred ztrátou pameti a dalsími kognitivními problémy.
Vedci doufají, ze jednoho dne budeme mít biomarkery, které predpovídají, kdo bude rozvíjet Alzheimerovu chorobu.

To byl záver nové studie z Washingtonské univerzity v St Louis (WUSTL), MO, publikované v JAMA Neurologie.

Seniorka Anne Faganová, profesorka neurologie, ríká:

"Je prílis brzy na to, aby tyto biomarkery mohli definitivne predpovedet, zda se u jednotlivých pacientu vyvinou Alzheimerova choroba, ale pracujeme na tom."

Alzheimerova choroba je nejbeznejsí formou demence. Tento stav postupne nicí cást mozku, která rídí myslení, pamet a jazyk. Nakonec uz není mozné pokracovat v konverzaci a zít nezávisle.

Zatímco mladsí lidé mohou vyvinout Alzheimerovu chorobu, symptomy se nejprve objeví nejprve po dosazení veku 60 let a riziko se zvysuje s vekem.

Vedci nevedí presne, co zpusobuje Alzheimerovu chorobu, ale mají podezrení, ze má neco spolecného s procesy, které zpusobují vznik shlukovaných a zamotaných bílkovin nalezených v mozku lidí, kterí zemreli na onemocnení.

Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí je asi 5 milionu Americanu zijících s Alzheimerovou chorobou.

Pro jejich studium pouzívali prof. Fagan a kolegové údaje získané behem 10 let od 169 osob ve veku od 45 do 75 let, kterí byli v dobe, kdy byli zapsáni, kognitivne zdraví.

Úcastníci byli rozdeleni do trí vekových skupin: rane stredního veku (45-54 let), stredního veku (55-64 let) a pozdního stredního veku (65-74 let).

Hodnocení biomarkeru

Kazdý úcastník podstoupil alespon dve klinická hodnocení behem období studie. Patrí sem vysetrení mozku, analýza biomarkeru mozkomísního moku a hodnocení kognitivních funkcí.

Vedci se zajímali zejména o:

• Beta-amyloid 42: hlavní slozka proteinových shluku nebo plaku nalezených v mozku lidí s Alzheimerovou chorobou
• Tau: protein, který napomáhá stabilizaci dlouhých tenkých trubicek uvnitr bunek a jejichz hladiny vzrustají v míchové tekutine, jak postupuje poskození mozku v dusledku Alzheimerovy nemoci
• YKL-40: protein mozkových bunek, který byl nedávno rozpoznán jako indikátor zánetu
• Amyloidní plaky: shluky amyloidního proteinu v mozku, které lze pozorovat pri vysetrení amyloidem PET - charakteristickým znakem Alzheimerovy choroby.

Predchozí studie jiz spojily tyto biomarkery s Alzheimerovou chorobou, ale vedci poukazují na to, ze první z nich vyuzívá rozsáhlý soubor údaju, který tyto biomarkery sleduje v prubehu casu u lidí ve stredním veku.

Biologické znacky na strední úrovni spojené s budoucími kognitivními deficity

Kdyz analyzovali výsledky klinických hodnocení, vedci zjistili, ze klesání cerebrospinálního beta-amyloidu 42 ve veku 45-54 bylo spojeno se vznikem mozkových plaku pozdeji v zivote.

Rovnez zjistili, ze hladiny tau v mozkomísním moku a dalsích markeru poranení mozkových bunek se u nekterých úcastníku prudce zvýsily, jelikoz se dostaly do poloviny 50. let do poloviny 70. let a hladiny YKL-40 se zvýsily ve vekových skupinách.

Výzkumní pracovníci také poznamenali, ze vzory biomarkeru na strední úrovni se zdály být spojeny s budoucími kognitivními deficity a byly výraznejsí u úcastníku se známou variantou genu APOE, která je spojena s Alzheimerovou chorobou.

Lidé, kterí mají dve kopie varianty APOE, mají desetinásobné riziko Alzheimerovy choroby nez nepravidelní.

Zatímco predchozí studie ukázaly, ze vsechny tyto biomarkery jsou spojeny s Alzheimerovou chorobou, je to první, který pouzívá rozsáhlou datovou sadu, která ukazuje, ze biomarkery se v prubehu casu mení u osob stredního veku. Prof. Fagan vysvetluje:

"Alzheimerova choroba je dlouhodobý proces, a to znamená, ze musíme dlouhou dobu pozorovat lidi, abychom je zahlédli v akci."

Ona a její kolegové dospeli k záveru, ze biomarkery podobné tem, které pozorovali, "mohou být uzitecné pro cílení na asymptomatické osoby ve stredním veku pro terapeutické studie urcené k prevenci kognitivního poklesu".

Národní instituce zdraví, nadace pro Barnes-zidovskou nemocnici, Fred Simmons a Olga Mohan Fund a Eli Lilly a Co. pomohly financovat studii.

Mezitím, Zdravotní novinky dnes nedávno se dozvedeli o mechanismu opravy DNA, který by mohl vést k novým zpusobum lécby a prevenci Alzheimerovy choroby a dalsích poruch mozku. V casopise Vedecké pokroky, tým vedený profesorem z Lomonovské moskevské státní univerzity v Rusku, popisuje nalezení zpusobu, jak napravit zlomky jednoho vlákna v DNA, které byly dríve povazovány za neprístupné.

Vaginální progesteronový gel prodluzuje tehotenství, snizuje výdelky predem

Progesteron, prirozene se vyskytující hormon, který muze být aplikován také jako vaginální gel, snizuje rychlost predcasného porodu u zen, které mají krátký delozní cíp, coz je rizikový faktor techto typu výskytu. Progesteron muze v podstate prodlouzit tehotenství. Studie zjistila, ze kojencu narozených zenám, které dostávali progesteron, bylo méne pravdepodobné, ze by vyvinuli syndrom respiracní tísne, coz se objevuje u predcasne narozených detí.

(Health)

Méne dávky vakcíny HPV stále chrání proti genitálním bradavicím u dívek

Prestoze hlavním cílem vakcíny proti lidskému papilomaviru je chránit dívky pred rakovinou delozního cípku, ockováním zabrání také genitální bradavice zpusobené urcitými typy viru. Nyní vedci zjistili, ze méne dávek vakcíny stále vede ke snízení rizika genitálních bradavic. Výsledky nejnovejsí studie, o které vedci ríkají, ze jako první uvádejí vazbu mezi ockováním proti lidskému papilomaviru (HPV) a genitálními bradavicemi podle úrovne dávky vakcíny, byly nedávno zverejneny v JAMA.

(Health)