Stres v polovine zivota spojený s rizikem demencí

Velká dlouhodobá studie ukazuje, ze resení stresu behem stredního veku muze zpusobit trvalé fyziologické zmeny mozku, coz zvysuje riziko vývoje demence pozdeji v zivote.

Toto zjistení pochází z studie prospektivní populace zen v Göteborgu ve Svédsku, která zacala v roce 1968 a sledovala pres 800 svédských zen asi 40 let. Výsledky studie byly zverejneny online v casopise BMJ otevreno.

Vedci ze studie se zabývali predchozími studiemi, které ukazují, jak muze stres zpusobit strukturální i funkcní poskození mozku, stejne jako podporit zánety.

Ríká se, ze stresové hormony mohou zustat na vysokých úrovních, dlouho po traumatické události.

Predchozí studie zkoumaly vliv silných psychických stresoru v dospelosti, jako je boj, prírodní katastrofy a holocaust, a zjistili, ze dusevní a fyzické zdraví bylo postizeno desetiletí pozdeji.

Vedci vsak tvrdí, ze prestoze mírné psychosociální stresory jsou pravidelnou soucástí zivota, "dlouhodobé dusledky techto castejsích stresoru" zustávají nejasné.

Údaje pres 40 let ukazují zvýsená rizika

Zeny, které se staly soucástí této nedávné studie, se narodily v roce 1914, 1918, 1922 a 1930. V roce 1968, poté v letech 1974, 1980, 1992, 2000 a 2005 absolvovali neuropsychiatrické testy a zkousky.

V roce 1968 byly zeny na pocátku studie dotazovány na psychologický dopad 18 bezných stresoru, vcetne rozvodu, vdovství, nemoci nebo úmrtí dítete, dusevní onemocnení nebo alkoholismus v rodine, nezamestnanost a spatná sociální podpora.

Pri kazdé následné návsteve vedci dokázali, kolik príznaku utrpení - podrázdenost, strach nebo poruchy spánku - kazdá zena zazila v predchozích peti letech.

Jedna ze ctyr zen mela na zacátku studie alespon jednu stresující událost. Nejbeznejsím stresorem byla dusevní choroba u blízkého clena rodiny (sourozenci 32%, matka 27%, otec 19%).

Mezi sledovacím obdobím 1968 a 2006, priblizne jedním z peti - celkem 153 - zen doslo k demenci a 104 z nich vyvinulo Alzheimerovu chorobu.

Demence byla diagnostikována v prumerném veku 79 let a trvalo 29 let, nez se vyvinula, tvrdí výzkumní pracovníci.

Pocet stresoru u zen hlásených v roce 1968 byl podle studie spojen s 21% zvýsením rizika vzniku Alzheimerovy choroby a 15% zvýsením rizika vzniku demencí.

Výzkumní pracovníci poznamenávají, ze tyto nálezy zustaly stejné, a to i po tom, co se podíleli na prvcích, které by mohly ovlivnit výsledky, jako je rodinná anamnéza problému dusevního zdraví.

"Je treba více výzkumu"

Studie vsak dospela k záveru, ze výzkum skutecne ukazuje, ze bezné psychosociální stresory mají dlouhodobé dusledky, autori tvrdí, ze pro potvrzení výsledku je zapotrebí více studií.

Doporucují také dalsí studium intervencí, jako je rízení stresu a behaviorální terapie, aby zjistily, zda mohou být uzitecné pro osoby, které zazily prispívající stresory.

Prohlásila Lena Johanssonová, spoluautorka studie Zdravotní novinky dnes ze ona a její kolegové plánují pokracovat ve výzkumném projektu a rozsírit jej na vzorek muzu ve studii, která se koná v Göteborgu, s cílem dále analyzovat vztah mezi stresory a demencí.

Obrovský zdroj informací o rakovine je verejný

Cílem personalizované medicíny je priblízit se, vedci, kterí navrhli protirakovinovou lécbu a klinické studie, mají nyní prístup k obrovskému zdroji znalostí o rakovine díky spolupráci mezi prumyslem a akademickou sférou. Zpráva v online prihlásce Nature z 28. brezna popisuje, jak Encyklopedie rakovinných bunecných linií (CCLE) sdruzuje genomové údaje a prediktory lékové odpovedi na 947 rakovinných bunecných linií.

(Health)

Voják, který ztratil ctyri koncetiny, obdrzí transplantaci s dvema rameny

První americký vojenský voják, který kdy prezil ztrátu vsech ctyr koncetin v irácké válce, obdrzel v nemocnici Johns Hopkins v Baltimore vzácný transplantát s dvojitou pazí. Brendan Marrocoo ve veku 26 let Staten Island v New Yorku minulý mesíc prosel rozsáhlou operací a stal se prvním clenem sluzby z Afghánistánu a války v Iráku.

(Health)