Strednedobá dusevní funkce spojená se zdravím srdce v mladém dospelém veku

V jedné z prvních rozsáhlých dlouhodobých studií zamerených na rizikové faktory srdecních onemocnení u mladých dospelých zjistili výzkumníci, ze zvýsená srdecní rizika jsou spojena s nizsí kognitivní funkcí v polovine zivota.

Jiné studie jiz predtím spojovaly rizikové faktory srdecního onemocnení ve stredním a pozdním zivote s kognitivní funkcí, ale bylo málo známé o vystavení se temto rizikovým faktorum v rané dospelosti.

Vedci, vedeni Dr. Kristinem Yaffem z Kalifornské univerzity v San Franciscu, publikovali svuj výzkum v casopise American Heart Association (AHA) Obeh.

"Je úzasné, ze v mladém dospelém veku mírne zvýsená kardiovaskulární rizika zrejme zálezí na zdraví vaseho mozku pozdeji v zivote," ríká doktor Yaffe. "Nemluvíme o starých vecech, ale o celozivotních otázkách."

Zvýsené riziko srdecního onemocnení, které ovlivnilo testy kognitivních funkcí pozdeji v zivote, zahrnovalo skóre vyssí, nez doporucuje AHA v hladinách krevního tlaku, hladiny cukru v krvi a cholesterolu.

Podle AHA by mel být krevní tlak nizsí nez 120/80 mmHg, zatímco hladina glukózy na pude by mela být nizsí nez 100 mg / dL a celkový cholesterol by mel být nizsí nez 200 mg / dL.

Navíc organizace má specifické pokyny pro celkový LDL "spatný" cholesterol, v závislosti na jednotlivci:

• Nízké riziko onemocnení srdce: méne nez 160 mg / dL
• Riziko stredního rizika srdecního onemocnení: méne nez 130 mg / dL
• Vysoké riziko, vcetne tech s onemocnením srdce nebo diabetu: méne nez 100 mg / dL
• Velmi vysoké riziko onemocnení srdce: méne nez 70 mg / dL.

Ti, kterí mají vyssí riziko srdecních faktoru u mládeze, zaznamenali pozdeji v kognitivních testech nizsí

Mladí dospelí s urcitými rizikovými faktory, jako je krevní tlak vyssí nez 120/80 mmHg, zaznamenali v kognitivních testech méne nez 40 let nebo 50 let.

Vedci tvrdí, ze jejich studie, která byla soucástí probíhající studie Multi-Center Coronary Artery Risk Development in Young Adults (CARDIA), trvala 25 let a následovala 3 381 lidí ve veku 18 az 30 let.

Kazdých 2 az 5 let vedci zkontrolovali krevní tlak úcastníku, hladinu cukru v krvi na hladovení a hladinu cholesterolu.

Poté hodnotili kumulativní kardiovaskulární zdraví kazdého jednotlivce behem této doby a na konci studijního období úcastníci provedli tri testy, které merily pamet, myslenkovou rychlost a mentální flexibilitu.

Ti, kterí meli vysoký krevní tlak, hladinu cukru v krvi a hladinu cholesterolu v mladém dospelém zivote, zaznamenali v testu kognitivních funkcí v 40. a 50. letech nizsí výsledky.

Podrobne, standardizované skóre na testy bylo mezi 0,06 a 0,30 bodu méne pro kazdou standardní odchylku (nebo odchylku od prumeru) zvýsení celkové expozice temto rizikovým faktorum. Vedci tvrdí, ze toto je významné zjistení pro tuto vekovou skupinu.

Nálezy by mohly mít dusledky pro Alzheimerovu chorobu

Rychlá fakta o tom, jak zustat zdravé srdce

• Spotrebujte denne méne nez 1 500 mg sodíku.
• Získejte nejméne 30 minut cvicení denne, 5 dní v týdnu.
• Nekurte.
• Udrzujte index telesné hmotnosti (BMI) na méne nez 25 kg / m².
• Máte pet nebo více porcí ovoce a zeleniny denne.

Tým vysvetluje, ze vysoký krevní tlak, hladina cukru v krvi a cholesterol jsou hlavními rizikovými faktory pro aterosklerózu, coz je doba, kdy jsou tepny zúzené kvuli tvorbe plaku ve stenách tepny, které vedou k mozku a srdci.

Dr. Yaffe ríká, ze toto zúzení tepen vedoucí k mozku a do mozku je nejpravdepodobnejsím duvodem, proc jsou zdraví srdce a kognitivní funkce spojeny.

"Nase studie je nadejná, protoze nám ríká, ze bychom mohli mozná zúzit riziko Alzheimerovy choroby a dalsích forem demence tím, ze zdurazní dulezitost kontroly rizikových faktoru u mladsích lidí," dodává.

V záveru své studie autori studie uvádejí, ze je zapotrebí dalsího výzkumu pro pochopení tohoto vztahu a zda si zaslouzí cílenejsí lécbu kardiovaskulárních rizikových faktoru dríve v zivote.

Zdravotní novinky dnes nedávno hlásena studie, která naznacuje, ze letní cas muze urychlit srdecní príhody u nekterých jedincu, s odvoláním na 25% nárust poctu srdecních záchvatu v první pondelí poté, co se hodiny posunuly dopredu.