Prevence dusevních nemocí - Lidé nemají rádi placení

Podle studie publikované v dubnovém vydání Psychiatrické sluzby, lidé jsou méne ochotni platit za prevenci dusevních chorob nez za lécbu zdravotních stavu. Studie také ukázala, ze bez ohledu na skutecnost, ze dusevní onemocnení bylo vnímáno jako mnohem zatezující nez nekteré vseobecné lékarské nemoci, byli jednotlivci 40% méne ochotni platit za prevenci dusevních chorob ve srovnání se zdravotními nemocemi.
Vedoucí výzkumu Dylan M. Smith, Ph.D., z Stony Brook University School of Medicine a jeho tým prijali národní reprezentativní vzorek 710 dospelých z internetového panelu, který byl predstaven peti zdravotním podmínkám, sestávající ze trí nemocí nebo stavu, jako je diabetes, cástecná slepota a amputace pod kolenem, stejne jako dve dusevní choroby, jako je deprese a schizofrenie. Panel byl rízen spolecností Knowledge Networks, výzkumnou firmou ve výzkumu v USA, která udrzuje panel více nez 60 000 domácností, které predstavují reprezentativní vzorek dospelých osob starsích 21 let. Úcastníci byli pozádáni, aby kategorizovali vsechny zdravotní stavy z hlediska závaznosti a úrovne zatízení kvality zivota, nez museli zverejnit, kolik by si zaplatili sami, aby zabránili tomuto stavu.
Dr. Smith, vedoucí autor knihy "Co stojí za to? Verejná ochota platit, aby se vyhnula dusevním onemocnením ve srovnání se vseobecnými lécebnými nemocemi" a docent pro preventivní medicínu v centru Stony Brook pro lékarské humanitní obory, soucitnou péci a bioetiku uvedl:

Nase výsledky ukázaly, ze úcastníci chápou, ze dusevní onemocnení má zjevne negativní dopad na kvalitu zivota, avsak významne nebyly ochotny platit za efektivní lécbu techto onemocnení. Závery odrázejí obecný model výdaju na zdravotní péci s tím, ze méne prostredku na lécbu dusevních onemocnení nez by se dalo ocekávat, vzhledem k celkové míre záteze, kterou spolecnosti zatezují. "

Odkazuje na soucasné statistiky Svetové zdravotnické organizace, které naznacují, ze dusevní choroby jsou zodpovedné za 15,4% celkové záteze zpusobené vsemi chorobami v prumyslových zemích, zatímco dusevní choroby predstavují pouze 6,2% výdaju na zdravotní péci v USA.

Peter Ubel, univerzita Duke University a hlavní autor studie, prohlasuje:

"Vsichni ostatní jsou si rovni, siroká verejnost si nemyslí, ze je stejne cenné lécit dusevní nemoci jako jiné druhy nemoci. Existuje zásadní odpojení mezi tím, jak spatne si myslí, ze by to bylo prozít depresi a ochotu vynalozit peníze na zbavení sami o nemoci. "

Úcastníci studie uvádeli, ze obecne zvazují zdravotní choroby nebo stavy méne závazné nez dusevní onemocnení, nicméne v odpovedi na otázku, jak "zatezující" by hodnotili kazdou podmínku, hodnotili schizofrenii jako nejvyssí prumerné skóre záteze, ale bez nejvyssího ochoty - to-pay hodnota. Podobná odpoved byla pozorována u deprese, která zaznamenala pomerne vysoký rating "zatízení", který vsak získal nejnizsí hodnotu mediánové ochoty k placení.
Vedci rekli:

"(Snaha o odstranení rozdílu mezi dusevními zdravotními podmínkami a vseobecnými zdravotními podmínkami bude pravdepodobne vyzadovat konkrétní presvedcení, ze lidé mají o dusevních nemocech ao hodnote lécby dusevních chorob (a zduraznit, ze) postoje verejnosti ovlivnují to, kolik platitelu za zdraví péce jsou ochotni vynalozit na lécbu dusevních nemocí a jak pravdepodobne budou federální agentury investovat do výzkumu dusevních chorob. "

Na záver navrhují, aby byl uprednostnen dalsí výzkum:

"Prozkoumejte hlubsí postoje, které snizují ochotu lidí utrácet peníze
vyhnout se dusevním chorobám. "

Napsal Petra Rattue