Co je dusevní zdraví?

Obsah

1. Definice
2. Rizikové faktory
3. Casté poruchy
4. Brzy známky
5. Lécba

Dusevní zdraví se týká naseho kognitivního, behaviorálního a emocního blahobytu - je to vsechno o tom, jak si myslíme, cítíme a chováme. Termín "dusevní zdraví" se nekdy pouzívá jako neprítomnost dusevní poruchy.

Dusevní zdraví muze ovlivnit kazdodenní zivot, vztahy a dokonce fyzické zdraví. Dusevní zdraví zahrnuje také schopnost cloveka vychutnávat si zivot - dosáhnout rovnováhy mezi zivotními aktivitami a úsilím dosáhnout psychické odolnosti.

V tomto clánku vysvetlíme, co se rozumí pojmy "dusevní zdraví" a "dusevní choroba". Budeme také popisovat nejbeznejsí typy dusevních poruch a jejich lécení. Clánek se bude zabývat také nekterými ranými známkami problému dusevního zdraví.

Definice

Problémy dusevního zdraví mohou mít vliv na kazdého v jakémkoli veku.

Podle lékarského slovníku Medilexicon je dusevní zdraví:

"Emocionální, behaviorální a sociální zralost nebo normálnost, absence mentální nebo behaviorální poruchy, stav psychického blahobytu, ve kterém clovek dosáhl uspokojivé integrace instinktálních pohonu prijatelných jak pro sebe, tak pro své sociální prostredí; rovnováhu lásky, práce a volnocasových aktivit. "

Podle Svetové zdravotnické organizace (WHO) je dusevní zdraví:

"... stav blahobytu, v nemz si jedinec uvedomuje své vlastní schopnosti, dokáze vyporádat se s beznými zivotními stresy, muze produkovat a plodne pracovat a je schopen prispet ke své komunite".

WHO zduraznuje, ze dusevní zdraví "není jen neprítomností dusevní poruchy."

Rizikové faktory

Odborníci ríkají, ze vsichni máme potenciál rozvíjet problémy dusevního zdraví bez ohledu na to, jak jsme staré, zda jsme muzi nebo zeny, bohatí nebo chudí, nebo která etnická skupina patríme.

Témer 1 z 5 Americanu zazívá problémy dusevního zdraví kazdý rok (18,5%). Ve Spojených státech v roce 2015 melo priblizne 9,8 milionu dospelých (pres 18 let) váznou dusevní poruchu. To odpovídá 4,8% vsech dospelých Americanu.

Velká cást lidí, kterí mají dusevní poruchu, má více nez jednu.

V USA a ve velké cásti rozvinutého sveta jsou dusevní poruchy jednou z hlavních prícin zdravotního postizení.

Casté poruchy

Mezi nejcastejsí typy dusevních onemocnení patrí úzkostné poruchy, poruchy nálady a schizofrenní poruchy; níze vysvetlujeme postupne:

Úzkostné poruchy

Úzkostné poruchy jsou nejcastejsím typem dusevní nemoci.

Úzkostné poruchy jsou nejcastejsími druhy dusevních chorob.

Jednotlivec má vázný strach nebo úzkost, která je spojena s urcitými objekty nebo situacemi. Vetsina lidí s úzkostnou poruchou se bude snazit vyhnout se expozici cokoli, co zpusobí jejich úzkost.

Príklady úzkostných poruch zahrnují:

Panická porucha - osoba zazívá náhlou paralyzující teror nebo pocit bezprostredního pohromy.

Fobie - mohou zahrnovat jednoduché fóbie (neprimerený strach z predmetu), sociální fobie (strach z toho, ze jsou predmetem úsudku druhých) a agorafobie (strach z situací, kdy muze být obtízné dostat se nebo odloucit). Opravdu nevíme, kolik fóbií existuje - mohlo by to být tisíce druhu.

Obsedantne-kompulzivní porucha (OCD) - osoba má posedlost a nátlak. Jinými slovy, stálé stresující myslenky (posedlosti) a silné nutkání provádet opakující se ciny, jako je rucní mytí (nutkání).

Posttraumatické stresové poruchy (PTSD) - k tomu muze dojít poté, co nekdo prodelal traumatickou událost - neco hrozného nebo desivého, ze zazili nebo byli svedky. Behem tohoto typu události si clovek myslí, ze zivoty nebo zivoty jiných lidí jsou v nebezpecí. Mohou se cítit strach nebo mají pocit, ze nemají zádnou kontrolu nad tím, co se deje.

Poruchy nálady

Tyto jsou také známé jako afektivní poruchy nebo depresivní poruchy. Pacienti s temito stavy mají významné zmeny v nálade, obvykle zahrnující bud mánii (elaxii) nebo depresi. Príklady poruch nálady zahrnují:

Velká deprese - jednotlivec se jiz nezajímá o aktivity a události, které predtím milovaly. Existují extrémní nebo prodlouzené období smutku.

Bipolární porucha - dríve známé jako manické depresivní onemocnení nebo manická deprese. Individuální prepíná z epizod euforie (mánie) do deprese (zoufalství).

Trvalá depresivní porucha - dríve známá jako dystymie, je to mírná chronická (dlouhodobá) deprese. Pacient má podobné príznaky jako závazná deprese, ale v mensí míre.

SAD (sezónní afektivní porucha) - typ závazné deprese, která je vyvolána nedostatkem denního svetla. To je nejbeznejsí v zemích daleko od rovníku behem pozdního podzimu, zimy a brzy na jare.

Sezónní afektivní porucha (SAD): Co to je?Sezónní afektivní porucha je typ deprese, ke které dochází v zime v zemích, které jsou daleko od rovníku.Prectete si ted

Schizofrenní poruchy

Zda schizofrenie je jediným onemocnením nebo skupinou souvisejících onemocnení, musí být zcela urceno. Je to velmi slozitá podmínka. Schizofrenie obvykle zacíná ve veku 15 az 25 let. Jednotlivec má myslenky, které se zdají roztrístené; je také obtízné zpracovávat informace.

Schizofrenie má negativní a pozitivní príznaky. K pozitivním príznakum patrí bludy, myslenkové poruchy a halucinace. Negativní príznaky zahrnují stazení, nedostatek motivace a rovnou nebo nevhodnou náladu. (Viz clánek "Co je schizofrenie" pro dalsí podrobnosti).

Brzy známky

Není mozné spolehlive zjistit, zda nekdo vyvíjí problém s dusevním zdravím; Pokud se vsak v krátké dobe objeví urcité príznaky, muze to nabídnout stopy:

Pouzívání drog více nez normálne muze být casným príznakem problému dusevního zdraví.

• Stahování z lidí nebo aktivit, které by normálne tesily.
• Spí nebo jíst prílis mnoho nebo prílis málo.
• Pocit, jako by to bylo v nicem.
• Konstantne nízká spotreba energie.
• Pouzívání léku více nez normálne (vcetne alkoholu a nikotinu).
• Zobrazení neobvyklých emocí.
• Zmatek.
• Není schopen dokoncit standardní úkoly, jako je napríklad do práce nebo varení jídla.
• Trvalé myslenky nebo vzpomínky, které se pravidelne objevují.
• Premýslejte o tom, ze ublízíte sebe nebo ostatním.
• Slysící hlasy.
• Zneuzívání.

Lécba

Existují ruzné zpusoby lécby lidí s dusevními problémy. Je dulezité vedet, ze to, co funguje pro jednu osobu, nemusí pracovat pro druhé; to platí zejména v prípade dusevního zdraví.

Nekteré strategie nebo lécení jsou úspesnejsí, kdyz jsou kombinovány s ostatními. Pacient s chronickou dusevní poruchou si muze zvolit ruzné moznosti v ruzných fázích svého zivota. Vetsina odborníku tvrdí, ze dobre informovaný pacient je pravdepodobne nejlepsím soudcem toho, jaká lécba je nejlépe vyhovuje.

Lécba muze zahrnovat:

Psychoterapie (mluvící terapie) - je to psychologický prístup k lécbe dusevních chorob. Kognitivní behaviorální terapie (CBT), expozicní terapie a dialektická chování jsou príklady.

Léky - ackoli nemuze vylécit dusevní poruchy, nekteré léky mohou zlepsit príznaky.

Svépomoc - vcetne zmen v zivotním stylu, jako je snízení príjmu alkoholu, spánek a jídlo.