Co potrebujete vedet o Ménièrove nemoci

Obsah

1. Lécba
2. Symptomy
3. Strava
4. Príciny
5. Spoustí
6. Prírodní lécba
7. Diagnóza

Ménièrova nemoc je stav, který se vyznacuje vertigem, tinnitu a progresivní hluchotou. Neexistuje zádný lék, ale existují i ??nekteré lécebné postupy, které mohou symptomy zmírnit.

Podle Národního institutu o hluchote a dalsích poruchách komunikace má Ménière asi 615 000 lidí ve Spojených státech. Toto onemocnení se muze vyvinout v jakémkoli veku, ale nejcasteji se objevuje ve veku od 40 do 60 let a normálne postihuje pouze jedno ucho.

Ménièrova nemoc je zpusobena dysfunkcí ve vnitrním uchu. Labyrint je systém malých kanálu naplnených tekutinou, které posílají signály zvuku a rovnováhy do mozku. Je to nepredvídatelné onemocnení, které vyzaduje ruzné typy lécby.

Tento MNT Knowledge Center clánek se zamerí na príznaky, príciny, prírodní a konvencní lécbu, moznosti stravy pro snízení symptomu a spoustece Ménièrové nemoci.

Rychlá fakta o Ménièrove nemoci

Zde jsou nekteré klícové body o Ménièrove nemoci. Podrobnejsí informace a doplnující informace naleznete v hlavním clánku.

• Ménièrovy nemoci zahrnují dysfunkci ve vnitrním uchu.
• Útoky mohou trvat v prumeru 2 az 4 hodiny.
• Symptomy zahrnují závrate, závrate, nevolnost a progresivní ztrátu sluchu.
• Presné príciny Ménièrové nemoci nejsou známy.

Lécba

Ackoli není lék, lécba muze pomoci zvládnout nekteré príznaky.

Zmeny zivotního stylu

Zdá se, ze existuje spojitost mezi kourením a tinnitusem, takze ukoncení lécby muze pomoci snízit symptomy a uklidnit úcinky.

Existují vazby mezi Ménièrovou nemocí, stresem a úzkostí. Není vsak známo, zda stres a úzkost zpusobují príznaky nebo zda Ménièrova nemoc vede ke stresu a úzkosti. Nekteré studie vsak naznacují, ze dobré stresové a anxiózní rízení mohou pomoci snízit intenzitu príznaku.

Léky na vertigo

Nekteré léky mohou zmírnit príznaky Meniereovy choroby.

Mohou zahrnovat:

• léky na pohybovou nemoci, jako je meklizin (Antivert) nebo diazepam (válium). Mohou pomoci s pocením odstredování, stejne jako nevolnost a zvracení.
• léku na nevolnost, je prochlorperazin úcinný pri lécbe nevolnosti behem epizody vertigo.
• diuretika, napríklad kombinace triamterenu a hydrochlorothiazidu (Dyazide, Maxzide) ke snízení retence tekutin.

Snízením mnozství tekutiny, které telo zadrzuje, se muze zlepsit objem a tlak kapaliny ve vnitrním uchu, coz vede k méne závazným a méne castým príznakum.

Injekce stredního ucha

Nekteré injekce do stredního ucha mohou zlepsit príznaky vertigo.

Zahrnují gentamicin, antibiotikum a steroidy, vcetne dexamethasonu.

Chirurgická operace

Chirurgie muze být alternativou, pokud jiné lécení nefungují nebo jsou príznaky závazné. Moznosti chirurgie zahrnují:

• endolymfatické vakuální dekomprese, ve které je z endolymfatického vaku odstranena malá cást kosti
• labyrinthektomie, kde je cást vnitrního ucha chirurgicky odstranena
• vestibulární nervový úsek, ve kterém je rez vestibulární nerv
• vestibulární rehabilitacní terapie, pri níz lidé, kterí mají problémy se svou rovnováhou mezi záchvaty vertiga, mohou tezit z cvicení a cinností zamerených na pomoc telu a mozku znovu získat schopnost rádne zpracovávat údaje o rovnováze

Lidé se ztrátou sluchu mohou vyuzívat sluchadlo.

Symptomy

Vertigo je jedním z nejzretelnejsích príznaku Ménièrovy choroby.

Symptomy se lisí od osoby k osobe; mohou se objevit náhle a jejich frekvence a trvání se lisí.

Oni jsou casto odkazoval se na jak "útok". Tyto útoky se lisí v délce, ale jsou v prumeru 2 az 4 hodiny.

Mezi casté príznaky, které se vyskytnou behem útoku, patrí:

Závrat: Toto je obvykle nejzjevnejsí symptom Ménièrovy nemoci, který zahrnuje:

• pocit, ze se tocíte, i kdyz se nepohybujete
• závrat
• zvracení
• nevolnost
• nepravidelný srdecní tep
• pocení

Epizoda vertigo muze trvat od nekolika minut az po nekolik hodin. Protoze je obtízné predvídat, kdy dojde k vertigotickému záchvatu, je dulezité, aby lék na vertigo byl vzdy vhodný. Vertigo muze rusit rízení, provoz tezkých stroju, lezení po zebrících / lesení a plavání.

Tinitus: Jedná se o zvonení, bzucení, rev, pískání nebo sycení v uchu. Lidé jsou obecne více vedomi toho v klidném case, nebo kdyz jsou unavení.

Úbytek sluchu: Úbytek sluchu muze kolísat, zvláste na pocátku onemocnení. Muze také docházet k citlivosti na hlasité zvuky. Nakonec vetsina lidí zazívá urcitý stupen dlouhodobé ztráty sluchu.

Etapy

Ménièrova nemoc se vyvíjí ve trech fázích.

1) brzy: To zahrnuje náhlé a nepredvídatelné epizody vertigo. Epizody trvají od 20 minut do 24 hodin. Behem epizod dochází ke ztráte sluchu, která se vrátí do normálu poté, co skoncí. Ucho se muze cítit nepohodlne a zablokováno, s pocity plnosti nebo tlaku. Tinitus je také bezný.

2) Strední: Epizody vertigo pokracují, ale obvykle jsou méne závazné. Tinitus a ztráta sluchu se zhorsují. Behem této fáze nekterí lidé zazijí období úplné remise, kdy symptomy zmizí. Tato období remise mohou trvat nekolik mesícu.

3) Pozde: Epizody vertigo se stávají jeste castejsími av nekterých prípadech se nikdy nevrátí. Problémy s vyvázením vsak mohou pokracovat. Jedinci se budou cítit obzvlást nestabilní, kdyz jsou tmavé.Slysení a tinitus se obvykle zhorsují.

Následující príznaky jsou také mozné. Tyto jsou známé jako sekundární príznaky:

Úzkost, stres, deprese: To muze být dusledkem toho, ze Ménièrova nemoc je nepredvídatelná, mnoho lidí se stane úzkostnou, depresivní a stresovanou. Nemoc muze mít vliv na práci jednotlivce, zvláste pokud musí vylézt po zebrících nebo obsluhovat stroje. Jak se sluch postupne zhorsuje, muze být obtíznejsí komunikovat s ostatními lidmi.

Nekterí lidé nemohou rídit, dále omezovat svou nezávislost, pracovní vyhlídky, svobodu a prístup k prátelum a rodine. Je dulezité, aby lidé, kterí zazívají stres, úzkost a depresi, informovali svého lékare.

Komplikace

Nejvetsím problémem s Ménièrovou chorobou není vedet, kdy dojde k záchvatum vertiga. Jednotlivec muze lezet a ztrácet na spolecenské, volnocasové, pracovní nebo rodinné cinnosti. Lidé s lécivými prípravky Ménière mají také vyssí riziko pádu, nehody pri rízení vozidla nebo obsluhu tezkých stroju, stejne jako rozvoj deprese nebo trpící vysokou mírou úzkosti.

Úrady pro vydávání licencí vozidel v mnoha zemích uvádejí, ze pokud jste byli diagnostikováni s Ménièrovou nemocí, musíte prestat rídit. Rízení vozidel není dovoleno, dokud príznaky nejsou pod kontrolou - to bude muset potvrdit lékar.

Strava

Existují nekteré dietní zmeny, které mohou pomoci snízit retenci tekutin. Obecne platí, ze cím méne zádrzí tekutiny clovek zazije, tím méne príznaku bude méne závazné a casté.

Tato opatrení pomáhají:

Jezte mensí jídla, casteji: Rovnomerné rozdelování jídla po celý den pomáhá regulovat telesné tekutiny. Spíse nez tri velké jídlo denne, zkuste sest mensích.

Jezte méne soli: Cím méne konzumujete sul, tím méne tekutiny vase telo udrzí. Na jídlo nepridávejte zádné soli. Vypustte vetsinu nezdravých potravin, protoze pri jejich zpracování se pridává sul.

Snízení príjmu alkoholu: Alkohol muze ovlivnit objemy tekutiny vnitrního ucha skodlivým zpusobem.

Pravidelne pijte vodu: Ujistete se, ze pravidelne hydratujete behem horkého pocasí a intenzivního cvicení.

Vyhnete se tyraminu: Tyramin je aminokyselina obsazená v rade potravin, vcetne kurecí játry, uzeného masa, cerveného vína, zralých sýru, orechu a jogurtu. Je známo, ze vyvolává migrény a je nejlépe vyloucen z stravy.

Príciny

Vnitrní ucho má komplexní anatomii.

Odborníci se domnívají, ze Ménièrova nemoc je zpusobena abnormalitou ve strukture a / nebo mnozstvím tekutiny ve vnitrním uchu.

Nicméne nevedí, které faktory zpusobují tyto zmeny.

Ve vnitrním uchu je shluk spojených pruchodu a dutin - labyrint.

Vnejsí cást vnitrního ucha je domovem kostnatého labyrintu. Uvnitr je mekká struktura membrány, která je mensí variantou kostního labyrintu s podobným tvarem.

Membránový labyrint obsahuje tekutinu nazývanou endolymph a má vlasy podobné senzory, které reagují na pohyb tekutiny a posílají zprávy do mozku nervovými impulsy.

Ruzné cásti vnitrního ucha se podílejí na ruzných druzích senzorického vnímání:

• detekuje zrychlení v libovolném smeru
• rotacní pohyb
• zvuk je detekován kochle

Aby vsechny snímace ve vnitrním uchu fungovaly správne, musí být tekutina správným tlakem, objemem a chemickým slozením.

Nekteré faktory, které se vyskytují v Ménièrove chorobe, mení vlastnosti tekutiny vnitrního ucha a vyvolávají dezorientující úcinky onemocnení.

Spoustí

Príznaky Ménièrova mohou být zapocítány urcitými stresy, emocními poruchami, prílis dlouhou dobou práce, dalsími stavy a únavou. Tyto jsou známé jako spoustece.

Sul ve strave je dalsím spoustecem.

Prírodní lécba

Krome úpravy stravy a zivotního stylu je pro lécbu Ménièrovy nemoci k dispozici jen málo prírodních mozností.

Nekteré bylinné rostliny jsou receno, ze poskytují úlevu pro symptomy vertigo, jako je kajen, gingko biloba, koren zázvoru a kurkuma. Nicméne dukazy jsou omezeny, jak efektivní jsou.

Gingko baloba muze interagovat s antikoagulacními léky ke zvýsení rizika krvácení a uzívání gingko baloby a thiazidu soucasne muze zvýsit krevní tlak.

Homeopatie muze poskytnout nekolik resení. The Internetový vestník otorinolaryngologie to naznacuje nux vomica a salicylicum acidum jsou dve moznosti, které byly úcinné a ze rostlina volala Cocculus indicus byl stejne úcinný pro snízení Ménièrovy nemoci jako betahistin, konvencní lécba vertigo.

Doporucuje se vsak opatrnost. Vzdy vyhledávejte rady lékare a pokuste se o konvencní prubeh lécby, nez se spoléháte na prírodní nebo alternativní medicínu, a budte si vedomi mozných interakcí s léky, které také uzíváte.

Diagnóza

Bohuzel neexistuje jediný test pro rychlou diagnózu. Lékar provede rozhovor a fyzickou prohlídku, zeptej se o své lékarské a rodinné anamnéze a zvází príznaky a príznaky.

Lékar se zeptá:

• jak závazné jsou príznaky
• jak casto dochází k symptomum
• jaké léky uzívají
• minulé problémy s uchem
• obecné zdraví
• jakákoli historie infekcních onemocnení nebo alergií
• jakoukoli rodinnou anamnézu problému s vnitrním uchem

Nekolik dalsích onemocnení a stavu má podobné príznaky, coz ztezuje diagnostiku Ménièrovy nemoci.

Úbytek sluchu

Pro stanovení rozsahu ztráty sluchu lékar provede audiogram.

Tato zkouska urcuje rozsah ztráty sluchu zpusobené chorobou. Audiometr vytvárí tóny s ruznou hlasitostí a roztecí. Jednotlivci naslouchají sluchátky a oznací, kdyz slysí zvuk, nebo kdyz uz není zádný zvuk.

Vyhodnocení bilance

Mnoho lidí s Ménièrovou nemocí má urcité problémy s rovnováhou, a to i tehdy, kdyz se jejich pocit rovnováhy vrátí k normálu mezi epizodami vertigo.

Elektronystagmografie (ENG): Teplá a studená voda nebo vzduch se zavádí do zvukovodu. V odezve na tuto simulaci se merí neprátelské pohyby ocí. Abnormality mohou naznacovat problém vnitrního ucha.

Testování otocného kresla: Jednotlivec sedí v kresle v malé, temné kabine. Elektródy jsou umísteny v blízkosti ocí a stolicka s pocítacem vedenou zidlí se jemne otácí tam a zpet ruznými rychlostmi. Pohyb stimuluje systém vnitrní rovnováhy a zpusobuje nystagmus nebo pohyby ocí, které jsou zaznamenány pocítacem a monitorovány pomocí infracervené kamery.

Test vestibulárního vyvolaného myogenního potenciálu (VEMP): Tento test merí funkci nekterých senzoru ve vnitrním uchu, které detekují zrychlení.

Posturografie: Jedinec nosí bezpecnostní postroj, stojí bosý na speciální platforme a musí udrzovat rovnováhu za ruzných podmínek.

Lékar muze chtít vyloucit dalsí mozné nemoci a stavy, jako je nádor na mozku nebo roztrousená skleróza. K tomu lze objednat následující testy:

• MRI scan
• CT vysetrení
• Audiometrie odezvy mozku na sluchové frekvenci: pocítacové merení sluchové funkce pomocí reakcí vytvorených sluchovým nervem u brainstem. Tento test muze urcit, zda nádor narusuje funkci sluchových nervu.

Odnést

Ménièrova nemoc má komplikovaný rozsah príznaku a je obtízné lécit. Útoky mohou být casté nebo vzácné a zpusobují stres a potíze u jednotlivce. Nejdulezitejsí vecí pro nekoho, kdo má Méniere, je hledat podporu.