Muzi jsou depresivní nez zeny bez dítete

Muzi jsou stejne pravdepodobné, ze zeny chtejí deti, a podle nové studie se cítí více depresivní, izolovaní, rozcilení a smutní nez zeny, pokud jsou bezdetné.
Výzkum byl predstaven na výrocní konferenci Britské sociologické asociace v Londýne dne 3. dubna. Vedci také zjistili, ze nekteré z hlavních vlivu na touhu cloveka mít deti jsou ocekávání od rodiny a kultury.
Robin Hadley, výzkumník z Keele University, Staffordshire, Anglie, provedl pruzkum, který zahrnoval 27 muzu a 81 zen, které nebyly rodici. Úcastníci byli dotazováni, zda chtejí deti a proc.
Podle výsledku 59% muzu a 63% zen uvedlo, ze chtejí deti.
Z muzu, kterí chteli deti:

• 50% melo izolaci, protoze nemela zádné deti, ve srovnání s 27% zen
• 38% zaznamenalo depresi, oproti 27% zen
• 25% melo zkusenosti s hnevem, oproti 18% zen
• 56% melo smutek, oproti 43% zen
• 56% zárlivosti detí s detmi, oproti 47% zen
• 69% se setkalo s dítetem, zatímco 11% zen
• Zádní muzi nemeli pocit viny, protoze nemeli zádné deti, zatímco 16% zen

Pan Hadley zjistil, ze muzi a zeny mají ruzné vlivy na své prání mít deti. Zeny bez detí pravdepodobne hlásily osobní touhu a biologickou nutkání jako dulezité vlivy, na rozdíl od muzu. Muzi s vetsí pravdepodobností hlásili spolecenské, kulturní a rodinné tlaky nez zeny.
Tam byl omezený výzkum na muzské touze po otcovství, pan Hadley zduraznil.
Rekl:

"Moje práce ukazuje, ze v pruzkumu existuje stejná míra touhy po rodicovství mezi bezdetnými muzi a zenami a ze muzi meli vyssí úroven hnevu, deprese, smutku, zárlivosti a izolace nez zeny a podobné úrovne trápení.
To zpochybnuje spolecnou predstavu, ze zeny mají mnohem vetsí pravdepodobnost, ze budou chtít mít deti nez muze, a ze v prípade, ze nemají deti, zazívají mnohem hloubeji radu negativních emocí nez muzi. "

Pruzkum byl proveden pomocí dotazníku, ze lidé ve veku od 20 do 66 let (prumerný vek 41 let) vyplnili online. O neco více nez 80% bylo bílé britské, 69% melo tituly, 69% pracovalo na plný úvazek a 90% heterosexuálu.
Toto bylo kvalitativní vysetrení na rozdíl od kvantitativního statistického zastoupení britské spolecnosti, zduraznil pan Hadley.
Od svého výzkumu vedec pohovoril s muzi, kterí byli nedobrovolne bezdetní.
Níze uvádíme nekolik samostatných uvozovek:

• Russell, který rekl: "Jsem 55 let, svetlo se zvetsuje a stmívá a stmívá, kdyz jsem se stal otcem, az do okamziku, kdy se to nestane."
• George, 60 let, který rekl: "Pokud nemáte deti nebo vnoucata, pak chybí tato dimenze vaseho zivota."
• Martin, 70 let, který mu rekl: "Kdybych mel deti, byl bych pravým dedeckem. Mozná i ted pradedecek."

Nekterí lidé priznali, ze duvodem, proc nemají deti, bylo to, ze byli prílis stydliví, aby rozvíjeli vztahy, které vedly k detem.
Studie v casopise Reprodukce cloveka ze clovek, který nikdy nemel deti, má vetsí riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnení nez muzi, kterí jsou otcové.
Dalsích 125 muzu a zen, které jiz mely deti, bylo rovnez zjistováno, zda chtejí více detí.
Odborník zjistil, ze 50 zen (59%) a 21 muzu (55%) chtelo deti. Kdyz zeny, které chtely více detí, myslely na to, ze je nemohou mít, mely vetsí míru deprese, hnevu, izolace, viny, smutku a touhy ve srovnání s muzi.
Napsal Sarah Glynn