Lékari na palube pomáhají s mimorádnými událostmi v letu

Zdravotní nouzové situace pri obchodních leteckých linkách mohou být strasidelným výskytem, ??vetsina prípadu se vsak dobre starají o dalsí cestující a letusky podle doporucení lékare na míste.
Studie, kterou provedla univerzita v Pittsburghu a publikovala v roce 2006 New England Journal of Medicine, zjistili, ze lékari, zdravotní sestry a dalsí lékari v letadlech pomáhají lécit nemocné cestující ve trech ctvrtinách pozorovaných mimorádných událostí.
Výzkumníci analyzovali záznamy lékarských telefonních hovoru behem letu od peti domácích i mezinárodních leteckých spolecností do UPMC STAT-MD Communications Center, 24 hodinového lékarského strediska pro lékarské rízení, od 1. ledna 2008 do 31. ríjna 2010.
Nekolik leteckých spolecností pouzívá lékarské komunikacní zarízení, aby mluvilo s lékari na míste, ale Federální letecká správa (FAA) to nevyzaduje. Spolecnost STAT-MD behem období studia informovala o 11 920 lékarských voláních behem letu.
Mezi nejbeznejsí problémy v letu patrily:

• respiracní príznaky
• srdecní príznaky
• mdloby nebo témer mdloby
• nevolnost nebo zvracení

Doktor-pasazéri poskytli lékarskou pomoc témer u poloviny vsech techto telefonátu, podle vysetrovatelu. Sestry a lékari z oblasti nouzových zdravotnických pomucek také prispeli k dodatecným 28% volání. Lety, u kterých doslo k pristání v alternativních destinacích kvuli zdravotním problémum, se vyskytly u 7,3% incidentu.
Vetsina cestujících, kterí byli léceni behem letu, vykazovala pozitivní výsledky. Z techto 11 000 pacientu:

• 25,8% bylo premísteno do nemocnice zdravotnickými sluzbami
• 8,6% bylo prijato
• a 0,3% zemrelo bud v letadle nebo pri príjezdu do nemocnice

Mezi nejcastejsí duvody pro prijetí do nemocnice byly respiracní a srdecní príznaky.

Výsledky studie ukázaly, ze vetsinu hovoru mohou obsluhovat letadové, kterí jsou skoleni v nouzových postupech a mohou pouzívat zdravotnickou soupravu vyzadovanou FAA spolecne se zdravotními dobrovolníky.
V techto prípadech lékari, kterí byli v terénu, poskytli dalsí rady, jako je pouzití nekterých léku v lékárnicce, a pomáhali pilotovi a posádce pri rozhodování o tom, zda letadlo potrebuje zmenit svuj smer.
Christian Martin-Gill, M.D., M.P.H., odborný asistent pro ambulantní lékarství, Department of Emergency Medicine, University of Pittsburgh School of Medicine, rekl:

"Chteli jsme poskytnout popis druhu mimorádných událostí bezne lécených na letadle, identifikovat výsledky techto pacientu a poskytnout informace o lécebných schopnostech dostupných v letadle v lékárnicce a odborníkum na míste."

Lékari, zdravotnictí pracovníci a dalsí by meli být vyskoleni v tom, jak resit krize, mimorádné události a nemoci v tesném, stísneném a neznámém prostredí letadla, aby mohli v prípade potreby úcinne dostat pomoc lidem.
Dr. Martin-Gill dospel k záveru:

"Komercní letecká doprava je obecne bezpecná a úmrtí behem letu je vzácná. Doufáme, ze se podrobneji podíváme na nejcastejsí podmínky a které vyzadují následnou péci, abychom mohli lépe prizpusobit doporucení pro cestující."

V podobné studii z roku 2009 výzkumníci uvedli, ze mdloby byly nejcastejsí nouzovou situací v letu, následovaly problémy s zaludkem a srdecní choroby.
Napsal Kelly Fitzgerald