cs.3b-international.com
Umelé znecistení muze mít vliv na hlubinné ryby
Studie, která zkoumala zmeny pohlavních orgánu a jater hlubinných ryb v severovýchodním Atlantickém oceánu naznacuje, ze znecistení z lidské cinnosti muze zpusobit patologické zmeny morského zivota az na míli pod oceánem.
Pstruhové varlata muzského pohlaví obsahující vyvíjející se vejce - príklad "intersexuálních" podmínek, které mohou vzniknout znecistením.
Obrazový kredit: Oregonská státní univerzita
Ryby byly odebrány pomocí vlecných sítí v hlubokých oblastech mezi 700 m a 1400 m (priblizne 2,300 ft az 1,5 km hluboko) v Biskajském zálivu, západne od Francie.
Studie také zjistila první známý prípad druhu hlubinných ryb s "intersex" stavem - smes muzských a zenských pohlavních orgánu.
V casopise Výzkum morského prostredí, výzkumníci poznamenávají, ze vzorky pocházely z oblasti Biskajského zálivu bez zjevného zdroje znecistení, coz naznacuje, ze zjistení mohou naznacovat obecné podmínky oceánu.
Studie vychází z drívejsího výzkumu v národních parcích v americkém Západu, který zjistil významné znecistení a úcinky na zdraví ryb - vcetne prípadu, kdy byly ryby "feminizovány" az do produkce vajec.
Zmeny v hlubinných rybách naznacují "vystavení toxinum a karcinogenum"
Michael Kent, mezinárodní odborník na choroby ryb a profesor mikrobiologie na Vysoké skole vedy na Oregonské státní univerzite (OSU), pracoval jak na drívejsí, tak na nové skole. On ríká:
"V oblastech od nedotcených, vysokohorských jezer Spojených státu az po oceánské vody u pobrezí Francie a Spanelska jsme nasli dukazy o mozném znecistení zpusobeném clovekem, které je dost spatné, aby melo patologické dopady na ryby."
Profesor Kent ríká, ze by clovek mohl predpokládat, ze úrovne znecistení a jeho biologický úcinek by byly méne v hlubokém oceánu, ale to není to, co se zdá, ze nasly:
"Patologické zmeny, které vidíme, jsou jednoznacne typem spojeným s expozicí toxinum a karcinogenum."
Nicméne, on a jeho kolegové varují, ze jejich závery by mely být povazovány za predbezné; nedokazují, ze znecistení je prícinou zmen v rybách.
Pouze následné chemické analýzy mohou potvrdit, zda zpusobené znecistení zpusobené clovekem zpusobují biologické zmeny v rybách. Mohly by to být také prírodní príciny, poznamenávají.
Vedci nalezli dukazy o biologických zmenách cernohnedého, korýsovitého, rýhovitého a dalsích méne známých druhu.
Ryby s hlubokou vodou zijí delsí dobu a mohou se hromadit více toxických látek
Studie, jako je tato, jsou vzácné, pokud jde o zdraví ryb zijících na kontinentálních svazích. Vetsinou výzkumníci mají vetsí zájem o parazity u ryb, a ne o to, zda mají ryby samotné poskození jater, napríklad.
Zájem o zdraví ryb v techto hlubsích vodách vsak roste, zejména vzhledem k tomu, ze rybárství na melkém kontinentálním selfu vycerpá ryby.
Kontinentální self se svazuje od melcího pobrezního regionu k hlubsímu oceánu. Svah pusobí jako umyvadlo pro kontaminanty tezkých kovu, jako je rtut, olovo a kadmium, stejne jako organické látky, jako jsou pesticidy a PCB.
Vedci, kterí nasli intersexní ryby v jiných oblastech, naznacují, ze vystavení chemikáliím narusujících endokrinní funkci, které mohou napodobit estrogeny, zpusobily, ze jejich pohlavní orgány zmutovaly.
Ryby, které zijí v hlubokých vodách, svahovitých oblastech, obvykle zijí v blízkosti morské dno, rostou pomalu a dozrávají pozdeji nez ostatní ryby. Nekteré mohou zít az 100 let.
Cástecne proto, ze zijí tak dlouho, hlubinné ryby mohou nahromadit v tele mnoho toxických látek - asi 10-17krát vyssí nez ryby v melkých vodách kontinentálního selfu. Vedci poznamenávají, ze "muze být významným problémem lidského zdraví, pokud jsou tyto druhy urceny k lidské spotrebe."
Na druhé strane mnoho toxických látek inklinuje k gravitaci do jater ryb a pohlavních orgánu. Takze snad - jelikoz to je obecne svalová tkán, kterou lidé jedí - mnozství toxických látek, které lidé skutecne konzumují, muze být "obecne nedostatecne vysoké pro lidské zdraví."
Umelé znecistení nemusí být jedinou zmenou zivotního prostredí, která by mohla zpusobit, ze se ryby hromadí skodlivé látky. Studie Zdravotní novinky dnes ohlásené v ríjnu 2013 naznacují, ze globální oteplování muze zvýsit metabolismus ryb a akumulaci toxického kovu.
Psaní o svých nálezech v casopise PLOS ONE, tým z Dartmouthovy univerzity v Hannoveru, NH, ríká, ze vzrustající povrchové teploty oceánu vyplývající z klimatických zmen mohou zpusobit, ze ryby akumulují více rtuti, coz zvysuje zdravotní rizika pro spotrebitele morských zivocichu.
Jen 3% Americanu má zdravé srdce
Prekvapive jen tri procenta obyvatel USA hlásí, ze mají ideální zdraví srdce. Kardiovaskulární zdraví se také znacne lisí od státu ke státu. Tato zjistení se objevila ve studii publikované ve Journal of the American Heart Association. Nová studie je první, která zkoumá kardiovaskulární zdraví na státní úrovni.
Japonsko vyvíjí robot pro sklouznutí a pádu mezi starsími
Starat se o staré lidi muze být obtízné pro mnoho zdravotnických pracovníku, zvláste kdyz nastane situace sklouznutí a pádu, kdy se pacient nemuze zotavit na vlastní moc. Nicméne v Japonsku vedci zavedli v úterý robota, který muze zvednout pacienta vázícího 176 liber z podlahy a na invalidní vozík, ulehcit péci o napetí a mozná i dalsí zranení.
