Mamogramy kazdý jiný rok jemné pro zeny nad 50 let

Zeny ve veku 50 az 74 let, které dostávají mamografy kazdý druhý rok místo kazdého roku, mají nizsí riziko falesne pozitivních výsledku as podobným rizikem pokrocilého onemocnení.
Studie, která vysla v roce 2006 JAMA interní medicína, identifikovali výsledky screeningové mamografie pro vek, hustotu prsu a postmenopauzální pouzití hormonální terapie.
Pred ctyrmi lety provedla pracovní skupina pro preventivní sluzby v USA doporucené vysetrení rakoviny prsu kazdý druhý rok, na rozdíl od jednoho az dvou let u zen ve veku 50 az 74 let. Tato smernice vsak zohlednila pouze vek jako mozný rizikový faktor. Americká lékarská asociace ríká, ze zeny by mely mít nárok na mamografické vysetrení ve veku 40 let. Dodává, ze v tomto veku by meli mít projekci krytí pojistením.
V této nejnovejsí studii výzkumníci vedeni Karla Kerlikowskou z Kalifornské univerzity v San Francisku se zamerili na to, zda mezi zenami podstupujícími mamografii v ruzných vekových skupinách a ruznými vekovými skupinami existuje nejaký rozdíl ve skodách nebo falesne pozitivních výsledcích hustoty prsu.

Analyzovali celkem 11 474 zen s rakovinou prsu a 922 624 zen bez rakoviny prsu. Data byla shromázdena a zkoumána z ruzných mamografických zarízení, která patrí do Consortium pro sledování rakoviny prsu (BCSC).
Výsledky ukazují, ze dvouletá mamografie nebyla spojena s jakýmkoli zvýsením rizika nádoru v pokrocilém stádiu ve srovnání s rocním mamografem (bez ohledu na pouzití HT nebo hustotu prsu). Prestoze u zen s velmi hustými prsy ve veku od 40 do 49 let byla dvouletá mamografie spojena s mírne vyssím rizikem pokrocilého onemocnení.

Dvouleté vysetrení prsu je spojeno s méne falesne pozitivních výsledku a podobným rizikem pokrocilého onemocnení
Kumulativní pravdepodobnost falesne pozitivní mamografie byla nejvyssí u zen s velmi hustými prsy kterí absolvovali kazdorocní mamografii ve veku od 40 do 49 let. To bylo nejnizsí u zen, které byly 50 az 74 let staré mastné prsa, kterí podstoupili bud dvouletou nebo tríletou mamografii.
Autori dospeli k záveru:

"... zeny ve veku 50 az 74 let mohou bez ohledu na hustotu prsu nebo HT uzívat dvakrát rocne mamografii, protoze dvouleté vysetrení nezvysuje riziko výskytu pokrocilého onemocnení, ale podstatne snizuje kumulativní riziko falesne pozitivní mamografie doporucení a biopsie. "

Dodali:

"Zeny ve veku 40 az 49 let s extrémne hustými prsy, které se rozhodnou podstoupit mamografii, by mely zvázit kazdorocní screening s cílem snízit riziko pokrocilého onemocnení, ale mely by být informovány, ze kazdorocní screening vede k vysoké kumulativní pravdepodobnosti falesne pozitivního mamografického výsledku dodatecných screeningových vysetrení. "

Byla screening rakoviny prsu pomohla snízit pocet úmrtí?

Studie o tom, zda pravidelné mamografie prispely k poklesu úmrtnosti, prinesly protichudná zjistení. Kontrola rakoviny prsu byla a je nadále kontroverzním tématem.
Výzkumní pracovníci z Velké Británie, Norska a Francie se domnívají, ze míra úmrtnosti na rakovinu prsu poklesla kvuli lécebným a zdravotním systémum a nikoliv z více mamografií. Napsali v BMJ (British Medical Journal) (Vydání v srpnu 2011), ze "... screening rakoviny prsu se v posledních letech neúcastnil prímo ve snizování úmrtnosti na rakovinu prsu."
Siroká svédská studie zjistila, ze screening rakoviny prsu výrazne snizuje míru úmrtí. Stephen W. Duffy, profesor screeningu rakoviny, Queen Mary Hospital, univerzita v Londýne, uvedl: "Mamografické screeningové vysetrení prinásí dlouhodobé relativní a absolutní snízení rizika mortality z karcinomu prsu na kazdých 1000 az 1500 mamografie, je zabráneno smrti jednoho rakoviny prsu. "
Napsal Joseph Nordqvist