Deti dospívající ADHD výsledky ve spatných výsledcích behem dospelosti

Mladí chlapci, kterí jsou diagnostikováni s ADHD (porucha pozornosti / hyperaktivity) casto vyrustají, aby se stali muzi, kterí mají nizsí vzdelávací skóre a horsí sociální a ekonomické výsledky nez ti, kterí nejsou diagnostikováni s tímto onemocnením behem detství, podle nedávné studie publikované v Archivy obecné psychiatrie.
Ve zprávách je uvedeno, ze ADHD postihuje priblizne 5% populace po celém svete. Proto se týkají "dlouhodobých výsledku" detské diagnózy ADHD.
33letá následná studie, kterou provedla doktorka Rachel G Kleinová z Detského studijního centra v NYU Langone Medical Center v New Yorku a jejího týmu, se zúcastnilo 135 kavkazských muzu ve veku 41 let, kterí nemeli (probands) a byli diagnostikováni s ADHD, kdyz byli deti (kolem 8 let), stejne jako 136 muzu, kterí v detství nemeli ADHD.
Autori uvedli:

"V prumeru meli probandy méne nez dva a pul roku méne vzdelání nez srovnávací úcastníci ... 31,1 procenta nekoncí strední skolu (oproti 4,4 procenta úcastníku srovnání) a témer 3,7 procenta mají vyssí tituly (zatímco 29,4 procenta srovnání úcastníci delali.) Podobne, probands meli výrazne nizsí pracovní úrovne dosazení.
Vzhledem k horsím vzdelávacím a profesním výsledkum probands je treba ocekávat jejich relativne chudsí spolecensko-ekonomický status (sledování v prumerném veku 41 let). Prestoze byly pouzity výrazne méne probands nez úcastníci srovnání, vetsina z nich mela pracovní místo (83,7%). Nicméne rozdíly ve výsi 40 000 dolaru mezi mediánem rocního platu zamestnaných probandu a srovnání jsou nápadné. "

Dalsí vysetrení obou skupin muzu odhalilo, ze muzi, u kterých byla diagnostikována ADHD behem detství, mely vyssí míru rozvodu. 9,6% muzu bylo v soucasné dobe rozvedeno ve srovnání s 2,9% tech, kterí nemeli detský ADHD. 31,1% úcastníku s ADHD bylo v urcitém bode svého zivota rozvedeno, zatímco pouze 11,8% z ostatních skupin bylo predtím rozvedeno.

Závery také ukázaly, ze míra kontinuálního výskytu ADHD byla vyssí u pacientu, kterí byli diagnostikováni jako deti - 22,2% ve srovnání s 5,1%. Odborníci, kterí provedli studii, verí, ze symptomy, které nasli ve srovnání s jednotlivci, se pravdepodobne zacaly objevovat v dospelých letech.
Antisociální porucha osobnosti (ASPD) byla zjistena u 16,3% muzu s ADHD v detském veku a 0% u ostatních skupin. Poruchy zneuzívání látek (SUD) byly prítomny ve 14,1% detské skupiny s ADHD, oproti 5,1% srovnávací skupiny.
Muzi, u nichz byla diagnostikována ADHD, kdyz byli malí (probandové), mely také mnohem více ASPD a SUD, ale ne nálady nebo úzkostné poruchy a vetsí riziko psychiatrické hospitalizace a uveznení nez ostatní muzi. Pokud jde o srovnávací skupinu, psychiatrické poruchy, které zacaly, kdyz úcastníci byli 21 let nebo starsí, nebyli u probandu mnohem vyssí.
Autori uvedli, ze jejich nálezy se nevztahují na zeny a sociální skupiny a etnické skupiny, nebot probandy zahrnuté ve studii byly vsichni belosi, kterí meli prumerné úrovne inteligence a byli konzultováni na klinikách, protoze meli ADHD kombinovaného typu.
Experti dospeli k záveru:

"Mnozství nevýhod predpovezených detskou ADHD az do dospelosti zacalo v dospívání bez zvýsené námahy nových onemocnení po 20 letech veku." Nálezy zduraznují dulezitost rozsíreného sledování a lécby detí s ADHD.

Napsal Christine Kearney