cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Zmeny nám dávají morální povolení odpustit sami sebe

Výzkum publikovaný v Journal of Positive Psychology tvrdí, ze je snazsí odpustit tomu, ze ublizujeme jiné osobe, pokud se nejprve zmeníme, "nebo dáme nasemu vnitrnímu já" morální pohodu "."

Vedci z oblasti psychologie z Baylorské univerzity v Waco, TX, informují o výsledcích dvou studií.

Jedna studie zahrnovala 269 úcastníku pripomínajících predchozí trestné ciny - napríklad romantické zrady, fyzická zranení, drby a odmítnutí - se dopustili v jejich zivote. V jiné studii bylo dotazováno 208 lidí na hypotetický trestný cin.

Úcastníci první studie byli dotazováni na:

  • Kolik se odpustilo za skutecný prestupek
  • Kolik se snazilo takové úsilí jako ospravedlnení, pozádat o odpustení a restituci
  • Kolik si mysleli, ze jim druhá osoba odpustila
  • Jak moc videli odpustení jako morálne vhodné.

Lidé ve studii, kterí ucinili nejvíce pozmenených, hlásili nejvíce, ze sebeodpovednost byla morálne prípustná. Tento proces schopnosti se odpustit sám byl také usnadnen, kdyby úcastníci obdrzeli odpustení od lidí, které ublízili.


Lidé, kterí ucinili co nejpodrobnejsí, hlásili nejvíce, ze sebeodpovednost byla morálne prípustná.

Existovaly vsak velké rozdíly v typech trestných cinu hlásených úcastníky, takze druhá studie byla vytvorena výzkumnými pracovníky, aby dále testovaly své hypotézy.

Tato druhá studie pozádala úcastníky o hypotetický scénár, v nemz si museli predstavit, ze se nedopustili viny za akci, která zpusobila palbu prítele.

Tato studie vykázala podobné výsledky jako první experiment, ackoli jeden rozdíl byl takový, ze nedostatek efektu od získání odpustení nekoho jiného, ??zda se úcastník odpustil sám nebo ne.

Celkove výzkum ukázal, ze cím závaznejsí je prestupek a cím víc se pachatel dopustil, tím méne pravdepodobné, ze se odpustí. Ale zmena by mohla pomáhat tem, kterí porusují, snízit jejich pocity viny.

Zeny méne samy odpoustející nez muzi

Zajímavé je, ze zeny byly také obecne povazovány za méne sebeodpovedné nez muzi. Zeptali jsme se studijního autora Thomase Carpenter, doktorského studenta psychologie na Baylorove vysoké skole umení a ved, proc si to myslel.

"Rozdíl v pohlaví je zajímavý," odpovedel. "Nejprve bych chtel poznamenat, ze v absolutním vyjádrení to není velké, ale v mnoha studiích se v prubehu let objevily rozdílné genderové rozdíly v sebeodpovednosti, protoze rozdíly nejsou obrovské, nebyla predmetem hodne vysetrování. Je to skvelá otázka pro budoucí výzkum. "

Carpenter zduraznuje, ze hlavním zjistením studie není ani to, ze bychom dostali odpustení, nebot nase morální postoje hrají roli v self-odpustení.

On rekl Zdravotní novinky dnes:

"Myslenka spocívá v tom, ze snaha udelat správnou vec, témer jakýsi pokání, pomáhá situaci cítit vyrovnanejsí a dává nám morální povolení nechat jít. Predpokládáme, ze lidé by skutecne povazovali za méne morální odpustení pokud by se nejprve nepokusili zmenit. Jinými slovy, máme podezrení, ze lidé ve skutecnosti zadrzují sebeodpovednost, dokud nemají sanci alespon se snazit ucinit veci v porádku.

Vzhledem k tomu, ze morální postoje vuci sebeodpovednosti byly jedním z nejsilnejsích prediktoru sebeodpovednosti v obou studiích, nás výzkum naznacuje, ze proces morálního odmítání nebo povolení sebe samého odpoustet je ve skutecnosti velmi dulezitý v procesu self-odpustení. "

Minulý rok, Zdravotní novinky dnes hlásil studie kanadských vedcu, která naznacovala, ze "tíha" viny je víc nez metafora. Vedci publikovali v casopise ctyri studie o "ztelesneném poznání" PLOS ONE, který popisuje, jak tyto pocity mohou být "zakoreneny subjektivní telesnou senzací", s pocity viny projevující se jako fyzickou tezkostí.

Alzheimerova choroba: Rodinná anamnéza muze vysvetlit záhadnou vazbu na metabolický gen

Alzheimerova choroba: Rodinná anamnéza muze vysvetlit záhadnou vazbu na metabolický gen

Vedci po radu let zvazovali souvislost mezi rizikem vývoje Alzheimerovy choroby a metabolického genu TOMM40, který ovlivnuje funkci mitochondrií, soucásti uvnitr bunek, které jim dodávají energii. Studie vedly ke smíseným výsledkum, coz vedlo k velké frustraci.

(Health)

Intrauterinní prostredky lépe nez "ráno po pilulce" jako nouzová antikoncepce

Intrauterinní prostredky lépe nez "ráno po pilulce" jako nouzová antikoncepce

Systematický prehled 35 let dat zverejnených on-line v predním evropském casopise Reprodukcní medicínské lidské reprodukce ukazuje, ze nitrodelozní prostredky (IUD), bezne známé jako "cívka", by se mely bezne pouzívat jako nouzová antikoncepce, protoze jejich selhání je méne nez jedna na tisíc a protoze se ukázalo jako úcinnejsí nez "ráno po pilulce".

(Health)