cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Plíce drzí 50% inhalované saze

Vozidla pohánená dieselovým motorem, elektrárny pohánená uhlí a drevní pozáry vytvárejí malé cástice sazí, které se uvolnují do ovzdusí, které znecistují ovzdusí a ovlivnují klima, ale také predstavují nebezpecí pro lidské zdraví.
Journal of Aerosol Science nedávno zverejnila první hloubkovou studii o 10 zdravých dobrovolnících, aby zjistila, jak se v lidských plicích ukládají naftové saze.
Pri kazdém dechu telo vdechuje drobné vzdusné cástice, které se také nazývají aerosolové cástice, a zatímco nekteré cástice se vyskytují prirozene v atmosfére, jiné jako saze, jsou výsledkem lidské cinnosti.

Saze jsou vedlejsími produkty vyrobenými dekorativními svíckami, drobnými drevenými palivy a elektrárnami a výfukovými plyny z vozidel, a to i presto, ze moderní dieselové motory mají díky efektivním filtrám podstatne nizsí emise. V roce 2014 je EU nastavena na zprísnení pravidel týkajících se emisí tezkých uzitkových vznetových vozidel.
Jenny Risslerová, výzkumná pracovnice v aerosolové technologii na Fakulte inzenýrství na Lundské univerzite, prokázala ve své studii, ze více nez polovina vsech inhalacních cástic sazí zustává v tele. Toto je vyssí procento nez u vetsiny ostatních cástic. Napríklad pri spalování dreva a jiných biomase zustávají v plicích "jen" 20% cástic. Jedním z mozných vysvetlení muze být to, ze vznetové saze spocívají v mensích cásticích a tyto cástice jsou schopny proniknout hloubeji do plícu a ukládat je tam.
Rissler, který napsal studii, ríká:

"Nálezy tohoto druhu mohou být mimorádne uzitecné jak pro vedce, kterí urcují dávky sazí, které dostaneme do nasich plic, tak z mnozství, na které jsme vystaveni, a umoznit verejným orgánum, aby stanovily opodstatnené limity pro cástice sazí ve venkovním ovzdusí. "

Vedci z jiných populacních studií zjistili, ze lidé zijící v oblastech s vysokými koncentracemi cástic mají vyssí riziko jak onemocnení dýchacích, tak kardiovaskulárních onemocnení. Dosud se vsak orgány nedohodly na jakýchkoli pokynech, protoze neexistují zádné presvedcivé dukazy o tom, ze tyto úcinky jsou obzvláste viny na saze.
Rissler ríká: "V soucasné dobe neexistuje zádná specifická mezní hodnota pro cástice sazí ve vzduchu, a to navzdory skutecnosti, ze saze ve vzduchu je spojena s rakovinou plic i jinými nemocemi."
Verí, ze v budoucnu budou stanoveny limity na hladiny sazí s odkazem na nedávnou reklasifikaci výfukových plynu vznetových motoru WHO, která byla zmenena z "pravdepodobne karcinogenního" na "karcinogenní".
Vedle nepríznivého vlivu na zdraví mohou cástice sazí také prispet k teplejsímu klimatu. Jiné typy aerosolových cástic mohou být cástecne prínosné pro klima, které se mohou zdát paradoxní, ale mají chladicí úcinek na klima a proto snizují oteplovací efekt oxidu uhlicitého.
Rissler vysvetluje: "Cástice sazí jsou cerné a absorbují svetlo, coz vyvolává oteplovací efekt.
Jenny Rissler dalsí výzkum bude zahrnovat studium individuálních zmen v depozicích v plicích a také vystavení bunek saze. V soucasné dobe pracuje na vývoji metod pro merení plochy povrchu cástic, protoze se zdá, ze je významným ukazatelem toxicity.
Napsal Petra Rattue

Více nez 15 000 restaurací rychlého obcerstvení snizuje obezitu detí

Více nez 15 000 restaurací rychlého obcerstvení snizuje obezitu detí

Jediné, co jsem si vzpomnel, je, ze kdyz jsem byl malý, chodili jsme do Mezinárodního domu palacinky (IHOP) a prosili jsem a prosili o cokoládovou palacku s tvárí smajlíku tvorenou tresnovými ocima, cokoládovým úsmevem a slehackou nos. Mozná není tak dobrý nápad. K boji proti obezite se vsak více nez 15 000 restaurací v U.

(Health)

Dlouho zivé kmenové bunky prsu poskytují stopy rakovinným bunkám puvodu

Dlouho zivé kmenové bunky prsu poskytují stopy rakovinným bunkám puvodu

Výzkumníci v Austrálii zjistili, ze kmenové bunky prsu a jejich "dcery" mají delsí zivot, nez se dríve domnívalo. Tato nove objevená delsí zivotnost naznacuje, ze by tyto bunky mohly v minulosti zpusobit poskození nebo genetické vady, které nakonec vedou k rakovine o desetiletí pozdeji. Výzkumníci z Melbournova institutu Walter a Eliza Hall zverejnili výsledky v casopise Nature a ríkají, ze jejich objev by mohl pomoci pri vývoji lécby a diagnostiky rakoviny prsu.

(Health)