Co delají plíce a jak fungují?

Obsah

1. Struktura
2. Funkce
3. Alveoly
4. Povrchove aktivní látka
5. Dalsí funkce
6. Respiracní onemocnení
7. Tipy pro dobré zdraví plic

Nejdulezitejsí funkcí plic je podávat kyslík z prostredí a prenést ho do krevního reciste.

Pri uzívání více nez 6 milionu dechu za rok ovlivnují plíce vsechny aspekty naseho tela a zdraví.

Tento clánek se zabývá formou a funkcí plic, onemocneními, které postihují plíce a udrzováním zdravých plícu.

Rychlá fakta o plicích

• Levá a pravá plíce mají ruzné velikosti.
• Plíce hrají roli v mnoha funkcích, vcetne regulace kyselosti tela.
• Kourení tabáku je nejvetsí prícinou plísnových stízností.
• Preventivní opatrení a opatrení týkající se zivotního stylu mohou pomoci udrzet zdravé plíce.

Struktura

Plíce nám nejen umoznují dýchat a mluvit, ale také podporují kardiovaskulární systém a pomáhají udrzovat pH v tele, mimo jiné.

Plíce se nacházejí v hrudi, za hrudní klecí na obou stranách srdce. Jsou zhruba kuzelovité ve tvaru se zaobleným bodem na vrcholu a plochejsím podstavcem, kde se potkají s membránou.

Ackoli jsou dvojice, plic není stejná ve velikosti a tvaru.

Levá plíce má odsazení sousedící s místem srdce, které se nazývá srdecní zárez. Pravá plíce je kratsí, aby umoznila prostor pro játra níze.

Celkove má ??levá plíce o neco mensí hmotnost a vetsí kapacitu nez pravá.

Plíce jsou obklopeny dvema membránami, známými jako plicní pleura. Vnitrní vrstva prímo lineuje vnejsí povrch plic a vnejsí vrstva je pripevnena k vnitrní stene zeberní klece.

Prostor mezi obema membránami je naplnen pleurální tekutinou.

Funkce

Spirometrický test muze ukázat, jak dobre fungují plíce.

Hlavním úkolem plíce je privádet vzduch z atmosféry a prenést kyslík do krevního obehu. Odtud cirkuluje do zbytku tela.

Od struktur mimo plic se vyzaduje nápoveda, aby se dýchaly správne. Abychom dýchali, pouzíváme svaly bránice, mezikostní svaly (mezi zebrami), svaly bricha a nekdy i svaly na krku.

Diafragma je svazek, který je nahore zakotven a sedí pod plicemi. Napíná vetsinu práce spojené s dýcháním.

Pri kontrakci se pohybuje dolu a umoznuje vetsí prostor v hrudní dutine a zvysuje schopnost plíce expandovat. Jak se zvysuje objem hrudní dutiny, vnitrní tlak klesá a vzduch se nasává pres nos nebo ústa a dolu do plic.

Jak se membrána uvolní a vrátí se do klidové polohy, objem plic se snizuje, protoze tlak uvnitr hrudní dutiny stoupá a plíce vylucují vzduch.

Plíce jsou jako mech. Pri expanzi dochází k nasávání vzduchu kyslíkem. Pri jejich stlacení dochází k vyhození vymeneného odpadu oxidu uhlicitého behem výdechu.

Kdyz vzduch vstupuje do nosu nebo do úst, cestuje dolu do prudusnice, nazývané téz pruduch. Poté se dostane do cásti nazvané carina. U cariny se rozdelí dve vetve a vytvorí dva hlavní pruduchy. Jeden vede k levé plíce a druhé k pravé plíce.

Odtud, jako vetve na strome, potrubí podobné pruduchy se opet rozdelily na mensí pruduchy a pak i mensí bronchioles. Toto stále klesající potrubí nakonec koncí v alveoli, coz jsou malé zakoncení vzduchových vaku.

Zde dochází k výmene plynu.

Alveoly

Alveoly jsou koncovým bodem cesty kyslíku z vnejsího sveta do hloubky plic.

Alveoly jsou miniaturní vaky, které jsou mikroskopické velikosti, z nichz kazdý je zabalen do jemného okruhu kapilár.

Kazdý clovek má kolem 700 milionu individuálních alveol. Celková plocha membrány, kterou alveoly poskytují, je 70 metru ctverecních. Casto se ríká, ze je kolem poloviny tenisového kurtu.

Po plicích telo odebírá kyslík z krevního obehu do ostatních tkání, kdyz se pohybuje kolem obehového systému.

Krev, která se vzdala kyslíku výmenou za oxid uhlicitý z tkání, pak prochází srdcem a cestuje do plic, aby se dostala do kapilár obklopujících alveoly.

Alveoly nyní obsahují novou dodávku kyslíku, kterou dýchá clovek. Tento kyslík prochází pres membránu nazývanou alveolární kapilární membránu do krevního reciste.

Soucasne se oxid uhlicitý, který se v krevním obehu shromazduje behem jízdy kolem tela, vstupuje do alveol. Odtamtud se vydechuje do atmosféry behem výdechu.

Jednoduse receno, pri vstupu kyslíku vystupuje oxid uhlicitý. Jedná se o výmenu plynu.

Spirometrie: Co ocekávatKlepnutím sem zjistíte, jak lékar vysetrí funkci plic.Prectete si ted

Povrchove aktivní látka v plicích

Speciální bunky v alveoli produkují slouceninu známou jako plicní povrchove aktivní cinidlo. Je slozen z lipidu, bílkovin a sacharidu.

Povrchove aktivní látka má hydrofilní i hydrofobní oblast. Hydrofilní oblasti jsou pritahovány vodou a hydrofobní oblasti jsou odpuzovány vodou.

Plicní povrchove aktivní látka slouzí rade zivotne dulezitých funkcí.

Tyto zahrnují:

• coz umoznuje lepsí úcinnost dýchání
• coz zabranuje tomu, aby se alveoly zhroutila na sebe

Kazdý alveolus je jako plastový sácek, který je uvnitr mokrý. Pokud by nebyla zádná povrchove aktivní látka, taska by se sama zhroutila a vnitrní strany by se drzely dohromady. Surfaktant zabranuje tomu, aby se to stalo na alveoli.

Plicní povrchove aktivní cinidlo plní svou roli snízením mnozství povrchového napetí.Tímto zpusobem snízíte úsilí potrebné k nafouknutí alveol.

Pred zacátkem produkce surfaktantu zacne az do pozdejsích týdnu tehotenství.

To je duvod, proc deti, které se narodily predcasne, mají problémy s dýcháním, oznacované jako syndrom dýchacích potízí u detí (RDS).

Dalsí funkce plic

Dýchání je nejznámejsí úloha plic, ale vykonávají dalsí dulezité funkce.

pH rovnováha: Prílis mnoho oxidu uhlicitého muze zpusobit, ze se telo stane kyselým. Pokud plic zjistí nárust kyselosti, zvysují rychlost ventilace, címz vylucují více nezádoucího plynu.

Filtrování: Plíce filtrují malé krevní srazeniny a mohou odstranit malé vzduchové bubliny, známé jako vzduchové embolie, pokud se vyskytnou.

Ochranný: Plíce mohou pusobit jako tlumic nárazu srdce pri urcitých typech kolize.

Ochrana pred infekcí: Nekteré membrány v plicích vylucují imunoglobulin A. To chrání plicy pred nekterými infekcemi.

Mukociliární clearance: Hlen, který prochází dýchací cesty, zachycuje cástice prachu a bakterie. Drobné vlasy-jako projekce, známý jako cibule, presunout tyto cástice vzhuru do polohy, kde mohou být vykastrovány nebo spolknuty a zniceny zazívacím systémem.

Krevní nádrz: Plíce se mohou lisit od mnozství krve, kterou obsahují. Tato funkce muze být uzitecná napríklad behem cvicení. Mnozství krve, které mohou plíce obsahovat, se muze pohybovat od 500 do 1000 mililitru (ml). Plíce interagují se srdcem a mohou úcinneji pusobit na srdce.

Mluvený projev: Bez proudení vzduchu by lidstvo nemelo svou oblíbenou zábavu.

Respiracní onemocnení

Respiracní onemocnení mohou postihnout jakoukoli cást dýchacího systému, od horních cest dýchacích az po prudusky a dolu do alveol.

Nemoci dýchacího systému jsou bezné. Kazdý rok se v USA vyskytují miliony prípadu bezného nachlazení.

Zánetlivé onemocnení plic

Astma ovlivnuje plíce a dýchání.

Tato skupina zahrnuje:

• astma
• cystická fibróza
• syndrom akutní respiracní tísne
• chronické obstrukcní plicní nemoci (COPD), vcetne emfyzému a chronické bronchitidy

COPD obvykle vyplývá z poskození, které kourení tabáku zpusobuje plicím.

Astma zahrnuje obstrukcní zúzení a otok dýchacích cest a tvorbu prebytecného hlenu. To zpusobuje dýchavicnost a sípání.

Trigery zahrnují:

• tabáku a dreveného koure
• prachové roztoce
• znecistení ovzdusí
• alergeny svábu
• plísen
• stres
• infekcí
• nekteré potraviny

Nikdo presne neví, proc astma postihuje nekteré lidi a ne ostatní.

Omezující plicní onemocnení

To znamená, ze dýchací cesty jsou omezené.

To se muze stát v dusledku:

• plíce se ztuhly
• problém s hrudní stenou nebo dýchacími svaly, napríklad s idiopatickou cystickou fibrózou
• zakrivení pátere
• obezita

Mnozství vzduchu, které clovek muze prijmout, je snízeno a dýchání se ztízí.

Infekce dýchacích cest

Infekce se mohou objevit v jakémkoli míste dýchacích cest. Mohou být popsány jako:

Infekce horních cest dýchacích: Nejcasteji se jedná o bezné nachlazení (virové). Jiné zahrnují laryngitidu, faryngitidu a tonzilitidu.

Infekce dolních cest dýchacích: Nejcastejsím typem je bakteriální infekce a espektivne bakteriální pneumonie. Jiné príciny infekce dolních cest dýchacích zahrnují viry a houby.

Komplikace se mohou vyskytnout u techto typu infekcí, vcetne plicních abscesu a sírení infekce do pleurální dutiny.

Nádory

Nádory dýchacího systému mohou být zhoubné nebo benigní.

Zhoubné nádory: 14 procent vsech nových rakovinových diagnóz je primární rakovina plic. Rakovina plic je druhým nejcastejsím typem rakoviny a hlavní prícinou úmrtí na rakovinu u muzu i zen.

Vetsina rakoviny plic je zpusobena kourením cigaret. Celá krev v tele cestuje ze srdce do plic, takze rakovina se snadno rozsírí do dalsích cástí tela.

Benígní nádory: Benígní nádory jsou méne castou prícinou respiracních onemocnení. Jedním z príkladu je hamartoma. Ty mohou komprimovat okolní tkán, ale jsou obvykle asymptomatické.

Choroby pleurální dutiny

Pleurální dutina je mezera mezi vnitrní a vnejsí pleurální membránou, která obklopuje vnejsí cást plic.

Pleurální výpotek: Tekutina se vytvárí v pleurální dutine, casto kvuli rakovine v hrudní dutine nebo v její blízkosti. Mohlo by to také souviset s mestnavým srdecním selháním nebo cirhózou jater. Mezi dalsí príciny patrí zánet pleury, který se muze vyskytnout pri infekci.

Pneumotorax: Muze to být následkem traumy, napríklad rány z kulky. Vzduch v pleurální dutine se nazývá pneumotorax. Toto zkomprimuje plíce, a kdyz je tezké, zpusobuje jejich zhroucení jako balón.

Plicní cévní onemocnení

Plicní cévní onemocnení postihuje cévy, které nesou krev v plicích.

Príklady zahrnují:

Embolie plicní arterie: Krevní srazenina se utvárí jinde v tele a cestuje do krevního obehu do srdce a pak do plic, kde se stane. To muze mít za následek náhlou smrt. Méne casteji se muze embolie skládat z tuku, plodové vody nebo vzduchu.

Plicní arteriální hypertenze: V plicních tepnách se muze zvýsit tlak. Nekdy jsou duvody k tomu nejasné.

Plicní otok: Nejcasteji to vyplývá z mestnavého srdecního selhání. Únik kapaliny z kapilár do vzduchových prostoru v alveoli.

Plicní krvácení: Poskozené a zapálené kapiláry mohou do krve privodit krev.Príznakem muze být vykaslávání krve.

Tipy pro dobré zdraví plic

Zpusoby udrzení zdravých plícu zahrnují:

Nekourení je klícem k vyloucení mnoha problému spojených s plícemi.

Ne kourení: Kourení tabáku, jak z první, tak z druhé ruky, muze vést k rakovine plic a CHOPN, vcetne chronické bronchitidy a emfyzému. Kourení vede ke zúzení dýchacích cest, zapálí plíce a v prubehu casu znicí tkáne. Udelejte si svuj domov bez koure.

Zabrante infekci: Zpusoby, jak zabránit sírení infekcí dýchacích cest, zahrnují mytí rukou, vyhýbání se davu v chripkové sezóne a pozádání svého poskytovatele zdravotní péce o ockování proti chripce a pneumonii.

Cvicení: Aerobní cvicení zlepsuje plicní kapacitu a zustává fit muze odvrátit jiné nemoci, které by mohly mít vliv na plíce.

Kontroly: pravidelné zdravotní kontroly, i kdyz se cítí dobre, mohou v raných fázích zjistit problémy, kdy je lépe je lécit.

Vyhnete se expozici znecistujících látek: Chemikálie pouzívané v zahrade nebo domove mohou poskodit plíce. Pri silných chemikáliích pouzívejte masku. Radon je prirozene se vyskytující chemikálie, která byla spojena s 21 000 úmrtí na rakovinu plic rocne v USA. Kolem 2900 techto lidí nikdy nekourilo.

Co je treba vedet o otrave radonem?Zjistete více o radonu a jak chránit sebe a svou rodinu.Prectete si ted

Ovládejte vlhkost: Vnitrní vlhkost udrzujte na prijatelné úrovni pomocí odsávacích ventilátoru a vetracích otvoru. Udrzujte vlhké plochy cisté a suché tam, kde je to mozné. Udrzování domu vetrané s cerstvým vzduchem je dobrý nápad.