LSD k lécbe alkoholismu? Nový pohled na stará data ríká, ze funguje

Vedci z Norska shromázdili a znovu analyzovali data ze starých studií, které testovaly diethylamid kyseliny lysergové (LSD) pro lécbu alkoholismu, a dospeli k záveru, ze jediná dávka psychedelického léciva je úcinná pri snizování zneuzívání alkoholu. O svých zjisteních informují v casném online vydání z 8. brezna Journal of Psychopharmacology.
Od padesátých lét do sedmdesátých lét mnoho výzkumných center na celém svete provedlo zkousky, které zkoumaly, jak dobre LSD muze lécit celou radu poruch, vcetne závislosti na alkoholu. V sedmdesátých letech se vsak stávalo stále obtíznejsí provádet klinické testy: do té doby byl lék zakázán pro nelékarské pouzití. I pres nekteré slibné výsledky byl názor, ze LSD neprokázal zádné zdravotní výhody.
Ne vsechny experimenty by splnovaly dnesní normy pro vedeckou prísnost, ale nekteré by mohly. Autori této nové studie Teri Krebs a Pål-Ørjan Johansen, výzkumní pracovníci, kterí se v soucasné dobe podílejí na klinice Neuroscience na Norské univerzite vedy a techniky (NTNU), naznacují, ze zdravotní zájem o LSD se postupne zhorsil pravdepodobne pri nejblizsí dobe studie ukázaly slibné výsledky, mely také problémy s konstrukcí.
"Mnoho vedcu ocekávalo nerealisticky dobré výsledky z jedné dávky a melo tendenci ignorovat úcinky, které trvaly méne nez rok. Dulezité je, ze mnoho z jednotlivých studií nemelo dostatek pacientu k tomu, aby dospeli k záveru," písí.
Takze se podrobneji podívali na sest publikovaných experimentu, které povazovali za vedecky správnou metodologii, a podali je pres prísnou kvantitativní metaanalýzu. Tyto studie randomizovaly pacienty, aby dostávali bud LSD, nebo srovnávací lécbu.
Mezi temito sesti studiemi bylo 536 dobrovolníku, vetsinou muzu, kterí byli vsichni léceni alkoholismem. Studie se uskutecnily v USA nebo Kanade v letech 1966 az 1970.
Je to poprvé, co byla provedena dukladná metaanalýza techto údaju. Metaanalýza je statistická metoda, pri níz jsou sady dat z nekolika studií kompatibilního návrhu shromázdeny a analyzovány, jako kdyby pocházely z jedné velké studie.
Krebs a Johansen dospeli k záveru, ze jejich výsledky jednoznacne ukazují, ze LSD pomohl pacientum tezce závislým na alkoholu a snízil pravdepodobnost relapsu: "jedna dávka LSD mela pozitivní lécebný úcinek, který trval alespon sest mesícu," písí.
"Dlouho potrebujeme lepsí lécbu závislostí. Domníváme se, ze je cas podívat se na pouzití psychedelik pri lécbe ruzných onemocnení," naléhají.
Autori tvrdí, ze nevedí, jak LSD pracuje na lécbe závislosti na alkoholu. Vysvetlují, ze víme, ze droga je netoxická a nenávyková a ze má "výrazný úcinek na predstavivost, vnímání a vzpomínky".
A víme, ze interaguje s urcitým serotoninovým receptorem v mozku. Mozná to stimuluje "formování nových vazeb a vzoru", címz se vytvorí "povedomí o nových perspektivách a prílezitostech k akci", spekulují.
Ve vsech sesti studiích zahrnutých do metaanalýzy podstoupili pacienti stejný lécebný program. Ale v jednom dni programu nekterí pacienti dostávali velkou jednotnou dávku LSD, zatímco kontrolní pacienti dostávali nízkou dávku LSD nebo stimulantu nebo nic.
Zkusebny byly dvojite zaslepené: ani pacienti ani správci lécivých prípravku nevedeli, kdo by dostával celou dávku LSD.
Ve vsech studiích byli pacienti povzbuzováni, aby uvazovali o svém alkoholismu. V nekterých studiích meli pacienti moznost mluvit s terapeutem; v ostatních prípadech dostali krátké ujistení, pokud je to chtelo.
Ve vsech studiích byly provádeny nezávislé a standardizované následné zkousky, a to od jednoho do dvanácti mesícu pozdeji.
Ve vsech studiích výsledky ukázaly, ze pacienti, kterí dostávali úplnou dávku LSD, dostali nejlepsí výsledky.
"V prumeru 59% pacientu s plnou dávkou vykazovalo zretelné zlepsení oproti 38% u ostatních skupin," ríkají autori.
Pacienti, kterí dostávali dávku LSD, meli mensí pravdepodobnost, ze se vrátí k problémovému uzívání alkoholu a pravdepodobneji se zdrzí zcela.
Nejvetsí zlepsení bylo dosazeno behem prvních mesícu lécby. To se casem vycerpalo. Mozná to naznacuje, ze opakované dávky by mohly fungovat lépe.
"Je neobvyklé, ze psychiatrické léky mají úcinek, který trvá nekolik mesícu po podání jedné dávky," písí autori.
"Nyní bychom meli lépe pochopit, ze alkoholismus je chronická relapsující porucha, která obvykle vyzaduje pokracující lécbu. Dalsím krokem by melo být pravidelné poskytování dodatecných dávek LSD v kombinaci s moderními lécivými programy zalozenými na dukazech," uzavírají.
Výzkumná rada Norska financovala studii, která se uskutecnila behem výzkumného pobytu na Harvardské lékarské skole.
Napsal Catharine Paddock PhD

Niacin nezhorsuje riziko srdecního záchvatu, pokud je spatný cholesterol dobre kontrolován

Pridání vysokých dávek niacínu s prodlouzeným uvolnováním ke snízení hladin cholesterolu nezhorsí riziko srdecního záchvatu nebo mrtvice u pacientu se stabilním, chronickým srdecním onemocnením, u kterého je LDL cholesterol dobre kontrolován, tvrdí výzkumníci z New England Journal of Medicine (NEJM). Rovnez predstavili své nálezy na vedeckých zasedáních American Heart Association 2011.

(Health)

DNA z ledmana Oetziho ukazuje, ze byl predisponován k problémum se srdcem

Pocátecní genetická analýza 5 000 let staré mumie, která se stala známou jako Oetzi tyrolský ledman, ukazuje, ze byl predisponován ke kardiovaskulárním chorobám. Zjistení se zdá být potvrzeno skutecností, ze vedci také zjistili, ze Oetzi, nejstarsí municka ledovcu na svete, mela arteriosklerózu nebo vytvrzování tepen.

(Health)