Nizsí IQ spojené s méne stestí

Lidé s nizsími hodnotami IQ mají tendenci být méne stastní a mají chudsí zdraví obecne nez lidé s vyssími IQ, uvedli výzkumníci z University College London Psychologické lékarství.
Autori vysvetlují, ze "stestí na pozadí" a IQ (inteligentní kvocient) jsou nezávisle spojeny s pozitivními zdravotními výsledky. Nicméne, predchozí studie nebyly konzistentní ohledne vztahu mezi IQ a úrovní stestí.
Stejná univerzita provedla v roce 2011 studii, která zjistila, ze lidé s vyssí úrovní stestí mají tendenci mít delsí zivotnosti bez ohledu na jejich celkový zdravotní stav nebo príjmy.
Dr. Angela Hassiotis a jeho tým se rozhodli zjistit, jaká je souvislost mezi IQ a stestí a zda sociální a klinické faktory mohly ovlivnit faktory, a pokud ano, do jaké míry.
Výzkumníci shromázdili a studovali údaje z Psychiatrického pruzkumu dospelých, Anglie 2007. Vsichni úcastníci meli vek nejméne 16 let a zili v soukromých domácnostech. Zahrnovaly informace o 6,870 z nich. Stastnost byla hodnocena podle overené otázky na tríbodové skále, zatímco verbální IQ byl stanoven podle národního testu pro dospelé ctení. Tým analyzoval jak kategorické, tak prubezné IQ.
Autori zjistili, ze mezi IQ a úrovní stestí existuje významná souvislost:

• Lidé s nejnizsími IQ (IQ 70 az 99) meli nejhorsí úrovne stestí


• Lidé s nejvyssím IQ (IQ 120 az 129) meli nejvyssí úroven stestí


• Nekteré faktory, jako jsou úrovne príjmu, zdraví, neurotické príznaky a cinnosti kazdodenního zivota, mely vliv na úroven spokojenosti lidí. Bylo zjisteno, ze snizují spojitost mezi stestí a IQ o polovinu

Tým uzavrel:

"Pacienti s nizsím IQ jsou méne spokojeni nez ti s vyssím IQ. Intervence, které se zamerují na menící se promenné, jako jsou príjmy (napr. Zvýsením vzdelání a pracovních prílezitostí) a neurotické symptomy (napr. Lepsí detekcí problému dusevního zdraví), mohou zlepsit úroven stestí nizsí skupiny IQ. "

Lidé v nizsím rozsahu IQ pravdepodobne budou mít nizsí nez prumerné príjmy, vysvetlují výzkumníci. Tam je také vyssí incidence bezných dusevních poruch a sebevrazedného chování mezi jednotlivci s nizsími IQs.

Dr. Hassiotis rekl: "Zjistili jsme, ze IQ souvisí s vlastním hlásením o stestí, nebot úroven spokojenosti byla nejnizsí v nizsích skupinách IQ a nejvyssí ve vyssích skupinách IQ. To je zvláste dulezité pri zvazování soucasných politických debat o stestí. Pri pohledu na údaje jsme zjistili, ze lidé s nizsím poctem IQ mají mensí pravdepodobnost, ze budou stastnejsí kvuli vyssím úrovním sociálne-ekonomického znevýhodnení, jako jsou nizsí príjmy. Jsou také méne pravdepodobné, ze budou stastní, protoze potrebují více pomoci s dovednostmi kazdodenního zivota , mají chudsí zdraví a hlásí více príznaku psychické tísne. "
Spoluautor Dr. Afia Ali uvedl, ze zásahy, které pomáhají snizovat sociální nerovnosti, mohou zlepsit úroven spokojenosti lidí s nizsími nez prumernými IQs. Mohou zahrnovat podporu programu, které zlepsují verejné vzdelání, snizují nezamestnanost a cílenou podporu zdraví v obecné praxi (primární péce). Proaktivní detekce a lécba problému s dusevním onemocnením by také prispela k prípadné vyssí úrovni stestí.
Dr. Ali rekl:

"Existují také dukazy, ze dlouhodobé intenzivní strategie zamerené na malé deti ze sociálne znevýhodneného prostredí mohou mít pozitivní dopad nejen na IQ, ale i na zivotní podmínky a zivotní prílezitosti. Takové zásahy budou pravdepodobne nákladné, ale pocátecní náklady mohou být kompenzovány budoucích výhod, jako je snízené spoléhání na státní dávky a lepsí dusevní a fyzické zdraví. "

Napsal Christian Nordqvist