Nízkopríjmové detství muze ovlivnit zdraví dospelých na srdci

Nový výzkum ukazuje, ze rodinné prostredí s nízkými príjmy v detství je spojeno se dvema problémy srdce ve stredním veku. Dvemi problémy se srdcem jsou zvýsená hmotnost levé komory a diastolická dysfunkce, o nichz je známo, ze jsou spojeny se srdecním selháním.
Výsledky nové studie ukázaly, ze riziko vzniku srdecních zdravotních problému je vetsí, pokud mají detství s nízkými príjmy.

Studie - vedená univerzitou v Turku ve Finsku a publikovaná v casopise JAMA Pediatrics - podporuje myslenku, ze snahy o zlepsení zdraví srdce by se mely zamerit na rodinné prostredí rostoucích detí.

Ve Spojených státech zije zhruba 5,7 milionu lidí se srdecním selháním, coz je progresivní stav, kdy se srdce stává stále méne schopným pumpovat dostatek krve pro to, co telo potrebuje.

Mezi nejcastejsí príznaky srdecního selhání patrí dýchavicnost, únava a otok v ruzných cástech tela, jako jsou bricho, nohy, nohy a kotníky. Jak príznaky postupují, ztezují a snáze vedou normální zivot a delají kazdodenní veci.

Hlavními prícinami srdecního selhání jsou poruchy, které mení a poskozují srdce. Patrí mezi ne cukrovka, vysoký krevní tlak a onemocnení koronární arterie, coz je stav, kdy hlavní nádoby, které dodávají krve do srdce ztuhlé a úzké.

Zvýsená hmotnost levé komorové (LV) a diastolická dysfunkce NK jsou známky abnormality v dolní levé komore srdce. První z nich znamená, ze komora je zvetsená a ta druhá znamená, ze komora se behem cerpání rádne neuvolnuje.

Príjem s nízkým príjmem rodiny je nezávislý faktor

Ve svém studijním materiálu autori poznamenávají, ze jak zvýsená hmotnost LV, tak diastolická dysfunkce LV jsou spojena se srdecním selháním a ze studie ukazují, ze jsou castejsí u dospelých stredního a starsího skolního veku.

Citovat jiný výzkum, který se také zabýval vazbou mezi povoláním a temito podmínkami pozdeji v zivote, autori poznamenávají, ze jejich studie je první, která se zabývá tím, jak by podmínky mohly v pocátecních letech souviset se socioekonomickým stavem.

Pro jejich vysetrování vyuzily údaje od 1871 úcastníku shromázdené v letech 1980 az 2011 v kardiovaskulárním riziku ve studiu mladých finnu, rozsáhlé následné studii o zdraví srdce od detství do dospelosti.

Rozsah dat dovolil výzkumníkum proverit souvislost mezi rodinným príjmem dítete (který klasifikoval jako nízký, strední nebo vysoký príjem), kdyz byli úcastníci ve veku od 3 do 18 let a mereno více a více diastolických funkcí LV nez o 30 let pozdeji, kdyz byli ve veku mezi 34 a 49 lety.

Analýza zjistila, ze nízký rodinný príjem byl v detství spojen se zvýsenou hmotností LV a chudsími diastolickými výkony v LV behem dospelosti, o 31 let pozdeji.

Spojení bylo stále tam, kdyz výzkumníci vzali v úvahu dalsí faktory, které by mohly mít vliv, vcetne veku, pohlaví, socioekonomického stavu v dospelosti a dalsích rizikových faktoru kardiovaskulárního rizika v detství a dospelosti.

Autori uznávají, ze slabostí studie je skutecnost, ze se jednalo pouze o bílé lidi a ze v detství nebyla prijata zádná opatrení na masovou a diastolickou výkonnost, coz s sebou nesnadno urcuje, kdy by úcinky nízkého príjmu v detství mohly zacít vliv srdecní funkce. Nicméne dospeli k záveru, ze:

"Tato zjistení zduraznují, ze prístupy k prevenci kardiovaskulárních onemocnení musí být zamereny také na rodinné prostredí rozvíjejícího se dítete."

Zjistete, jak je detská chudoba spojena s mozkovými zmenami souvisejícími s depresí.

Muze herpes prispívat ke kognitivnímu úpadku?

Celosvetove se odhaduje, ze 417 milionu lidí ve veku do 50 let má typ viru herpes simplex typicky spojený s genitálním herpesem. Vzhledem k tomu, ze se jedná o významnou cást svetové populace, bylo by to znepokojivé, kdyby byl virus spojen s necím více hanebným. Pripravte se na zneklidnení: nová studie zjistila, ze nekteré chronické virové infekce - vcetne viru herpes simplex - mohou prispet ke snízení kognitivních funkcí u zdravých starsích dospelých.

(Health)

Muze nahradit statiny cholesterol-snizující vakcínu?

Denní uzívání statinu ke snízení cholesterolu muze být brzy vecí minulosti. Nová studie ukazuje, jak vakcína úspesne snizovala "spatný" cholesterol u mysí a snízila aterosklerózu, coz je zúzení tepen zpusobené nahromadením plaku. Ockovací látka, která by mohla snízit LDL cholesterol a aterosklerózu, je v soucasné dobe testována v lidských studiích.

(Health)