Zivot v baru zvysuje pravdepodobnost rizikového pití

Lidé, kterí zijí v blízkosti prodejny alkoholu na míste, napríklad v baru, se s vetsí pravdepodobností chovají k rizikovému alkoholovému chování, zatímco lidé, kterí zijí daleko, mají mensí sanci na nebezpecné pít.
Toto zjistení bylo publikováno v casopise Závislost a pochází z finské studie, která zkoumala, jak daleko zije osoba z alkoholu, má dopad na riskantní chování k pití.
Výzkumníci analyzovali data sestávající z umístení autorizovaných místních prodejen alkoholu v letech 2000 az 2008, které byly prevzaty z registru licencí na alkohol, který udrzuje Valvira (Národní dozorový úrad pro sociální péci a zdraví).
Poté prezkoumali údaje o spotrebe alkoholu z pruzkumu provedených ve studii verejného sektoru finského Institutu pracovního zdraví (FIOH) od roku 2000 do roku 2009. Více nez 78 000 lidí vyplnilo alespon jeden pruzkum a více nez 55 000 absolvovalo alespon dve pruzkumy.
Tým to nasel lidé, kterí zili méne nez jeden kilometr od baru nebo jiného místního oddelení alkoholu, meli o 13% vyssí pravdepodobnost tezkého uzívání alkoholu ve srovnání s temi, kterí zili více nez kilometr daleko.

Kdyz lidé zmenili polohu svého domu mezi dvema studijními pruzkumy, pravdepodobnost se zmenila:

• kratsí vzdálenost zvýsila pravdepodobnost rizikového pití o 17%
• delsí vzdálenost snízila pravdepodobnost o 17%

Tento výzkum je jedním z prvních, který zkoumal vliv zmeny vzdálenosti od výdeje alkoholu na chování pri pití, vysvetluje doktorka PhDr. Jaana Halonen z finského Institutu pro zdraví pri práci.
Autori dospeli k záveru, ze lidé mají vetsí sanci na konzumaci alkoholu, pokud zijí blízko k místnímu odbytu alkoholu.

Riziková konzumace alkoholu zhorsuje pracovní schopnost

Po poklesu ceny alkoholu v roce 2004 se výrazne zvýsila míra úmrtnosti samcu a samic zijících alkoholu, vysvetlil profesor Jussi Vahtera z Turku University.
Tento soucasný výzkum podporuje myslenku, ze snadný prístup k alkoholu vyvolává nebezpecné uzívání alkoholu mezi pracujícím obyvatelstvem, coz muze zpusobit vázné problémy v oblasti verejného zdraví, kratsí kariéru a oslabení pracovní schopnosti.
Behem posledních dvou desetiletí se nemoci spojené s alkoholem a otravy alkoholu zdvojnásobily u finských obyvatel v produktivním veku. Tato populacní skupina má vyssí míru úmrtnosti v dusledku konzumace alkoholu nez koronární choroby.
Napsal Sarah Glynn