Rakovina jater by mohla být zpusobena neprítomností drobné molekuly

Absence drobné, bohaté molekuly mikroRNA (miRNA) specifické pro játra muze vést k rakovine jater, ríkají vedci, kterí testovali myslenku u mysí a psali o svých zjisteních v príspevku publikovaném online tento týden Journal of Clinical Investigation. Navrhují, aby jejich nálezy ukázaly muze být mozné vyvinout lécbu, která obnovuje molekulu miR-122 u nekterých pacientu s rakovinou jater, coz je casto fatální onemocnení, pro které existuje jen málo lécby.

Neprítomné miRNA spojené s onemocnením

Nekteré geny nevytvárejí proteiny, místo toho delají stovky velmi malých molekul RNA, které skrývají kolem dvou tuctu nukleotidu, nazývané mikroRNA nebo miRNA. Kazdá z techto drobných molekul se predpokládá, ze interaguje se stovkami dalsích genu, napr. Jejich zapínání a vypínání, v komplexním modelu regulace genomu u lidí a dalsích slozitých organismu.
Zvysující se mnozství dukazu zacíná vykazovat neprítomnost nebo selhání funkce miRNA jsou spojeny s rostoucím seznamem onemocnení, jako je rakovina, diabetes a dokonce i virové infekce.

Studie zkoumá roli miR-122 u spolecného karcinomu jater

V této nové studii na zvíratech vedl tým vedený výzkumnými pracovníky z amerického univerzitního univerzitního centra pro lécbu rakoviny (USUCCC) v USA, vysetril miR-122, bohatou miRNA specifickou pro játra, která reguluje metabolismus cholesterolu a podporuje replikaci viru hepatitidy C (HCV) .
Jiz z dosavadního výzkumu vedeli, ze snízení exprese miR-122 u hepatocelulárního karcinomu (HCC), nejbeznejsí formy rakoviny jater, je spojeno s sírením nemoci (metastázou) a spatným prezitím.
Ale co jeste nebylo prozkoumáno, bylo to, co se stalo, kdyz byla trvající neprítomnost miR-122 u zivého zvírete (in vivo)?
Ve své studii zjistili mysi chované postrádající geny miR-122 vyvinuly tukové usazeniny v játrech, dostaly hepatitidu a rostly nádory, které pripomínaly HCC.

Pri dalsím vysetrení zjistily, ze tyto príznaky onemocnení byly doprovázeny nadmerne aktivními signalizacními cestami rakoviny a ze játra byly plné zánetlivých bunek, které produkují molekuly generující nádor nazývané cytokiny, vcetne dvou dobre známých výzkumníku rakoviny, IL-6 a TNF.
Aby mohli testovat svou teorii dále, vedci pouzili dalsí skupinu mysí, která spontánne rozvíjí rakovinu jater kvuli nadmerné expresi genu zpusobujícího rakovinu nazvaného MYC (vyslovuje se "mick"). Prinesli miR-122 umele do nekterých mysích mysích mysích behem vývoje nádoru a nasli o tri týdny pozdeji, ze pacienti léceni molekulou meli mensí a méne nádoru.
Nádory u lécených mysí s rakovinou jater pokrývaly pouze 8% povrchu jater, ve srovnání s 40% u mysí s rakovinou jater, které nebyly léceny miR-122 (kontrolní vzorky).

miR-122 muze mít terapeutickou hodnotu

Vedoucí studie Kalpana Ghoshal je profesorem patologie u OSUCCC a clenem experimentálního terapeutického programu OSUCCC - Arthur G. James Cancer Hospital a Výzkumného ústavu Richard J. Solove (OSUCCC - James). Rekla tisk:
"Tato zjistení ukazují, ze miR-122 má kritickou nádorovou supresorovou roli ve zdravých játrech a zduraznují moznou terapeutickou hodnotu nahrazení miR-122 u nekterých pacientu s rakovinou jater."

"Protoze nase nálezy ukazují, co se stane, kdyz se miR-122 ztratí v jaterních bunkách, mohou pomoci zlepsit bezpecnost nových léku, které lécí infekci viru hepatitidy C blokováním miR-122," dodala.
Rakovina jater je tretím vedoucím rakovinovým zabijákem na svete a nové lécby jsou naléhave potrebné. Muze být vyléceno, pokud je chycen brzy, ale bohuzel vetsina prípadu není nalezena, dokud není nemoc dost pokrocilejsí.
V USA odhaduje na rok 2012, ze dojde k více nez 28 700 novým prípadum HCC a toto onemocnení zabije 20 550 Americanu.
Mezi hlavní rizikové faktory HCC patrí hepatitida B a C a poskození jater alkoholem.
Financování studie pocházelo z NIH / Národní institut pro lécbu rakoviny a NIH / Národní institut diabetu a onemocnení trávícího a ledvinného dna, Grant nápadu Pelotonia, Pelotonského predoktorského spolecenství. Institut pro prevenci a výzkum rakoviny v Texasu také podporil výzkum.
Napsal Catharine Paddock PhD