Poskození svetla v noci muze být obráceno

Nová studie, publikovaná online v casopise Molekulární psychiatrie, zjistila, ze i kdyz chronické vystavení tlumenému svetlu v noci muze v hlodavcích vést k depresivním symptomum, jsou symptomy reverzibilní proste prepnutím zpet do normálního cyklu svetlo-tma.
Vedci zjistili, ze krecci, kterí byli vystaveni 4 týdny svetla behem tmavého cyklu v noci, vykazovali príznaky deprese, které zmizely priblizne dva týdny poté, co se vrátily do normálního denního a nocního cyklu. Výzkumníci poznamenali, ze zmeny v mozku krecku, ke kterým doslo behem chronického svetelného období, se také obrátily, kdyz se vrátili do normálního svetelného cyklu.
Vedoucí vedecký pracovník Tracy Bedrosian, doktorský studijní vedecký ústav neurovedy na Ohio State University, uvádí, ze výsledky studie dodávají existujícím dukazum, ze chronická expozice umelému svetlu v noci muze mít vliv na rostoucí míru deprese u lidí behem posledních 5 století a dodal: "Výsledky, které jsme nasli u krecku, jsou v souladu s tím, co víme o depresi u lidí."
Nová studie také nabízí urcitou nadeji pro ty, kterí trpí depresí.

Bedrosian vysvetlil:

"Dobrou zprávou je, ze lidé, kterí zustávají pozde pred televizí a pocítacem, mohou být schopni vyvrátit nekteré z skodlivých úcinku jen tím, ze se vrátí k beznému cyklu svetlo-tma a minimalizují jejich expozici umelému svetlu v noci. jaké výsledky bychom nasli u krecku. "

Studie byla spolupráce Bedrosian, Zachary Weil, výzkumný asistent v neurovedech a Randy Nelson, profesor neuroved a psychologie, jehoz laborator provedla predchozí studie, ve kterých spojil chronické vystavení svetlu v noci depresi a obezite u zvírecích modelu.
Tým objevil, ze jeden specifický protein nazývaný faktor nekrózy nádoru (TNF), který je prítomen v mozku krecku, který je prítomen také u lidí, muze hrát klícovou roli ve vystavení svetlu v noci, muze vést k depresi. Tím, ze zablokoval tento protein, se mu podarilo zabránit vývoji depresivních príznaku u krecku - dokonce i v noci.
Vedci provedli dva experimenty se sibirskými krecci - s chirurgicky odstranenými vajecníky - aby zajistily, ze výsledky nebyly deformovány kvuli produkci hormonu.
První experiment odhalil polovinu krecku osm týdnu v standardním cyklu svetlo-tma 16 hodin svetla (150 luxu) a 8 hodin úplné tmy kazdý den, zatímco ostatní krecci byli uchováváni v 16 hodinách denního svetla a 8 hodin z tlumeného svetla, tj. 5 luxu, po dobu prvních ctyr týdnu, coz je podobný televizoru se zapnutým vypínacem v tmavé místnosti.
Po osmi týdnech byly krecky vráceny k zivotu za normálních podmínek svetelného cyklu po dobu 1,2 nebo 4 týdnu pred zacátkem testování.
Zvírata byla následne podrobena ruzným testum chování, které ukázaly, ze krecci vystavení chronickému slabému svetlu v noci byli kazdý den celkove méne aktivní behem své aktivní doby nez ve standardních svetelných podmínkách.
Zvírata, která zazila temné svetlo, vykazovaly ve srovnání s ostatními krecci také vetsí depresivní symptomy, coz bylo pozorováno tím, ze projevovaly mensí zájem o pitnou cukrovou vodu, kterou obvykle uzívají. Tým vsak pozoroval, ze behem dvou týdnu od návratu do normálního svetelného cyklu nebyly depresivne podobné príznaky u tech, kterí se nacházeli ve skupine se slabým svetlem, nez u krecku, které mely vzdy standardní osvetlení a zvírata se vrátily na normální úroven aktivita. Zvírata byla po testu chování usmrcena a vedci zkoumali hippocampus zvírat, oblast v mozku, která hraje klícovou roli pri depresivních poruchách. Tým objevil, ze hippocampus tech, kterí byli vystaveni tlumenému svetlu, vykazoval ruzné zmeny spojené s depresí, jedním z nich byla zvýsená exprese genu, který produkuje TNF.
TNF je chemický posel, který je aktivován behem poranení nebo infekce. Patrí do velké rodiny bílkovin nazývaných cytokiny, které zpusobují zánet ve snaze o opravu poskozeného nebo infikovaného místa tela. Nicméne, je-li zánet konstantní, muze to být skodlivé, jak je patrné u krecku, kterí byli vystaveni tlumenému svetlu v noci.
Nelson, který je clenem výzkumného ústavu pro výzkum chování v Ohiu, uvedl: "Výzkumníci nasli silnou souvislost mezi lidmi mezi chronickým zánetem a depresí. Proto je velmi dulezité, ze jsme zjistili tento vztah mezi tlumeným svetlem v noci a zvýseným výrazem TNF. "
Tým také zjistil, ze krecci ve skupine s tlumeným svetlem meli znacne snízenou hustotu dendritických trnu, tj. Rust vlasu jako na mozkových bunkách, které prenásejí chemické zprávy mezi bunkami. Bedrosian uvedl, ze takové zmeny byly spojeny s depresí.
Tým vsak zjistil, ze u krecku, kterí se vrátili do normálního cyklu svetlo-tma, po ctyrech týdnech tlumeného svetla behem noci byli schopni obnovit své hladiny TNF a dokonce i svou hustotu dendritických trnu v podstate na normální úrovni.
Bedrosian poznamenal: "Zmeny v dendritických spinech se mohou stát velmi rychle v reakci na environmentální faktory."
Druhý experiment zahrnoval testování významu TNF pri vyvolání negativních úcinku krecku, které byly vystaveny pusobení svetla v noci. Nekterí krecci dostali lék nazvaný XPro1595, TNF inhibitor, který neguje úcinky nekterých forem TNF v mozku. Výsledky prokázaly, ze ti v skupine slabé svetlo nevykazovali zádné dalsí depresivne podobné príznaky nez krecci standardního svetla, pokud dostanou XPro1595.Tým podotýká, ze lék nebyl schopen zabránit snízení dendritické hustoty pátere u pacientu vystavených tlumenému svetlu.
Nelson dospel k záveru, ze tyto výsledky prispívají k existujícím dukazum, ze TNF mají potenciální roli pri vyvolání depresivních symptomu u krecku vystavených tlumenému svetlu. On dále ríká, ze skutecnost, ze XPro1595 neovlivnil dendritickou hustotu pátere, znamená, ze je zapotrebí více výzkumu, aby se získal dalsí pohled na fungování TNF.
Napsal Petra Rattue