Celozivotní cvicení výrazne zlepsuje kognitivní funkci v pozdejsím zivote

Pravidelné cvicení jako díte muze vést ke zlepsení poznávací funkce pozdeji v zivote, podle studie publikované v casopise Psychologické lékarství.
Skupina výzkumníku na King's College v Londýne zjistila, ze intenzivní celozivotní cvicení muze výrazne zlepsit funkci mozku lidí ve veku 50 let.
Je jiz dobre známo, ze cvicení muze delat zázraky pro vymýcení mysli, zlepsení krevního obehu a má také významné úcinky na pamet a mechanismy specifické pro mozky.
Vedci se domnívají, ze jejich zjistení zduraznují, ze lidé potrebují dlouhodobé zmeny v zivotním stylu a zaclenují cvicení do svých zivotu jako zpusob, jak zlepsit kognitivní blaho.
Dr. Alex Dregan, prednásející v translacní epidemiologii a verejném zdraví na King's College London, rekl:

?

"Vzhledem k tomu, ze cvicení predstavuje klícovou soucást intervencí zivotního stylu k prevenci kognitivního poklesu, kardiovaskulárních onemocnení, diabetu a rakoviny, intervence v oblasti verejného zdraví na podporu celozivotního cvicení mají potenciál snízit osobní a sociální zátez spojenou s temito stavy v dospelých letech."

Studie je jednou z prvních svého druhu, která hodnotí dlouhodobé kognitivní úcinky, které muze celozivotní cvicení mít na mozek.

Celozivotní cvicení pomáhá chránit pamet a myslení (kognitivní funkce)

Vedci shromázdili údaje o více nez 9 000 osobách o mnozství cvicení, které udelali ve veku od 11 do 50 let. Údaje byly shromázdeny po rozhovoru s nimi ve veku 11,16, 33, 42, 46 a 50 let.
Úcastníci byli vyzváni k provádení kognitivních úkolu, které hodnotily jejich pamet a výkonné fungování. Pametová úloha zahrnovala pozadavek, aby se naucili deset nesouvisejících slov, a výkonný test fungování zahrnoval pojmenování co nejvíce zvírat, jak by mohli za minutu.
Zjistili, ze ti, kterí pravidelne pusobili jako díte a dospelí - alespon jednou týdne - se ve zkouskách ve veku 50 let lépe ujali nez ti, kterí to neudelali.
Jako hlavní obava v oblasti verejného zdraví, vládní úredníci naznacují, ze v zájmu zachování kognitivní funkce v pozdejsích letech by dospelí ve veku 19-64 let meli delat nejméne 150 minut cvicení týdne.
Studie rovnez naznacuje, ze i nízká úroven cvicení muze mít pozitivní vliv na kognitivní fungování - i kdyz méne nez intenzivní cvicení.
Dr Dregan rekl:

"Je vseobecne uznáváno, ze zdravé telo se rovná zdravé mysli, nicméne ne kazdý je ochoten nebo schopen se zúcastnit doporucených 150 minut telesné aktivity týden.Pro tyto osoby muze kazdá úroven fyzické aktivity mít prospech z jejich kognitivní pohody z dlouhodobého hlediska a to je neco, co je treba dále prozkoumat.
Stanovení nizsích cílových cílu na pocátku a postupné zvysování jejich frekvence a intenzity by mohlo být úcinnejsí metodou pro zlepsení úrovne cvicení v rámci sirsí populace. "

Zjistili, ze nejvetsí prínosy plynou z intenzivního cvicení.
V samostatné studii výzkumníci z amerického Beckmanova institutu na Illinoisské univerzite a University of Pittsburgh také zjistili, ze cvicení je schopno udrzet mozek zhorsující. Ohlásili své zjistení v Britský casopis sportovní medicíny
Dr Dregan dospel k záveru: "Zdá se, ze intenzivní cvicení muze nabídnout prínosy pro fungování mozku v pozdejsím zivote nad rámec toho, co vyplývá z pravidelného, ??ale méne intenzivního cvicení. Klinické studie vyzadují dalsí prozkoumání prínosu cvicení pro kognitivní pohodu u starsích dospelých osob, zatímco zkoumá úcinky cvicení s ruznými úrovnemi frekvence a intenzity. "

Cvicení má nekolik výhod, které mají vliv na kognitivní výkon

Cvicení má nekolik výhod, které prímo nebo neprímo pomáhají kognitivní výkonnosti, zejména pokud jsou udrzovány dlouhodobe, ale i v krátkodobém casovém horizontu jsou prínosy zrejmé:

• Víme, ze cvicení je klícem k dobrému spánku a dobrý spánek pomáhá nasemu mozku lépe pracovat.
  Pruzkum, který provedla Národní nadace pro spánek, zjistil, ze lehcí, mírní a energictí cvicenci hlásili, ze mají dobrý nocní spánek témer kazdou noc ve srovnání s neúcastníky (67% oproti 39%).


• Víme, ze nadmerná dlouhodobá psychická zátez má negativní vliv na kognitivní výkon. Tým vysetrovatelu z Helsinek v Finsku uvedl, ze pravidelné cvicení je klícové pro pomoc detem vyrovnat se se stresem.
  Ohlásili své zjistení v Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism. Autori dodali, ze fyzická aktivita u detí je spojena s lepsí odpovedí na stresový hormon.


• Být fyzicky aktivní a fit ve stredním veku chrání pred demencí pozdeji. MUDr. Laura F. DeFina z The Cooper Institute v Dallasu, Texas, USA, a tým hlásili v roce 2006 Annals of Internal Medicine ze "Vyssí úrovne telesné zdatnosti se zdá být spojeny s nizsími nebezpecími rozvoje celozivotní demence pozdeji v zivote. Velikost a smer asociace byly podobné s predchozím mrtvicí nebo bez nej, coz naznacuje, ze vyssí úrovne fitness dríve v zivote mohou snízit riziko pro demence pozdeji v zivote, nezávisle na cerebrovaskulárním onemocnení. "


• Krátký nárust kondenzovaného cvicení zvysuje kompresi vzpomínek jak u mentálne zdravých senioru, tak u tech s mírnou kognitivní poruchou, objevil tým vedcu z UC Irvine Center for Neurobiology of Learning & Memory.
  Dobrovolníci byli pozádáni, aby se podívali na príjemné fotografie prírody a zvírat. Polovina z nich pak sel na stacionární kolo po dobu sesti minut na 70% své maximální kapacity. O hodinu pozdeji absolvovali prekvapivý test, který zahrnoval zapamatování si informací o obrázcích, na které se dríve podívali.Ti, kterí byli na motocyklu po dobu sesti minut, vystupovali lépe nez úcastníci, kterí nevyuzili.


• Výzkumníci z University of Edinburgh uvedli v casopise Neurologie toto cvicení je lepsí na ochranu stárnutí mozku nez dusevní nebo volnocasové aktivity.
  Po pravidelném vyhodnocování dobrovolníku, vsichni v sedmdesátých letech, zaznamenali méne úbytku mozku a méne známky kognitivního úpadku u cvicících. Posouzení zahrnovala vysetrení mozku.

Napsal Joseph Nordqvist